ČHMÚ jde do boje za čistější vzduch na Ostravsku

Praha/Ostrava – Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal nařízení, podle kterého musí podniky na Ostravsku kvůli nadlimitnímu stavu prachu v ovzduší omezit výrobu. Opatření se týká osmi podniků v Moravskoslezském kraji, rozhodnutí ČHMÚ ale není závazné. Regulační řády, které by firmám určily, jaké provozy mají omezit, totiž nejsou hotové. Největší znečišťovatel v regionu, hutní závody společnosti ArcelorMittal, přesto k omezení provozu přistoupil. O špatném ovzduší jednala i sněmovna, která vyzvala vládu k urgentnímu řešení situace. Překročené limity hlásily v uplynulých dnech všechny měřicí stanice v oblasti. V Třinci i Českém Těšíně byly překročeny až devětkrát, v Ostravě dokonce jedenáctkrát. Dnes se ale díky silnému větru a vyšším teplotám stav výrazně zlepšil.

Vyhláška ČHMÚ podnikům povinnost omezit emise přímo neukládá. Stát sice může regulaci nařídit na základě nové hygienické normy pro mikroskopický prach, která začala platit na konci minulého roku, nejsou ale hotové regulační řády, podle kterých jednotlivé firmy svou produkci omezí. Společnosti tak zatím nevědí, jakou část výroby mají redukovat, aby opatření byla efektivní. Řády v těchto dnech posuzuje Česká inspekce životního prostředí. V platnost by mohly vstoupit už v první polovině února. Týkají se osmi největších znečišťovatelů v kraji, kromě nich ale v těchto dnech zpracovává svoje regulace i krajský úřad, který je pak může rozšířit i na menší firmy.

ČHMÚ své nařízení chápe spíš jako symbolické gesto, chce jím ukázat, že má možnost takovým razantním způsobem zasáhnout. Obyvatelé Ostravska ale na takový krok čekali několik desítek let. Největší znečišťovatel ArcelorMittal přesto k omezení výroby přistoupil a zasáhl v provozech, které se na smogu v ovzduší podílejí největší měrou. Jedná se především o spékací linky. Na 40 % je omezen i provoz aglomerace. Meteorologové navíc oslovili i samotné obyvatele. Podle Josefa Kedera z ČHMÚ by měli omezit jízdu autem a zvážit, co přikládají do kamen.

Video Rozhovor s Petrem Kajnarem a Radimem Šrámem
video

Rozhovor s Petrem Kajnarem a Radimem Šrámem

Jednejte o emisích s Polskem, žádají poslanci

Ovzduší v Moravskoslezském kraji se věnuje i dnešní schůze Poslanecké sněmovny. Bývalá poslankyně zelených Věra Jakubková vyzvala premiéra Jana Fischera, aby situaci začal řešit. Situace v regionu podle jejích slov nesnese odkladu. „V Moravskoslezském kraji dosahují škodliviny dlouhodobě nejvyšší koncentrace. Kraj je zobrazován jako černá skvrna na mapě Evropy,“ prohlásila.

Kalamitní znečištění ovzduší v kraji dnes poprvé od víkendu pokleslo. Nejvyšší hodnoty prachu naměřila v šest hodin ráno stanice ve Věřňovicích na Karvinsku, a to 320 mikrogramů prachu na metr krychlový vzduchu. Ve středu ráno to bylo 551 mikrogramů. Limit je 50 mikrogramů. Na dalších místech kraje je limit překročen už jen minimálně. Oxidy síry a dusíku zůstávají podlimitní.

Premiér souhlasil s jejím návrhem, aby vláda zasedla v Moravskoslezském kraji. Fischer také informoval o tom, že kabinet připravuje novelu o ochraně ovzduší, která je v připomínkovém řízení a měla by být hotová v březnu. Počítá se v ní např. s možností regulovat dopravu nebo zavedení nízkoemisních zón. Poslanci v té souvislosti požádali ministerstvo dopravy, aby připravilo návrh, jakým způsobem by chtělo omezení provozu realizovat.

Kritika se snesla na hlavu ministra životního prostředí Jana Dusíka za to, že novela nebyla připravena dřív a že regulační řády ještě nemohou být využity. Zákonodárci zároveň vyzvali vládu, aby jednala s Polskem o možnostech spolupráce na snížení emisí na Ostravsku.

V jedovatém prachu jsou zbytky dehtu, ohrožené jsou hlavně děti

České republice se sice povedlo odsíření továren, v případě nebezpečného prachu ale moc pokroků neudělala. Ostravsko nemá podle odborníků v Evropě obdoby. Na mikroskopickém prachu jsou zbytky dehtu, které ničí buňky a  mohou způsobit i rakovinu. Nejohroženější jsou děti, u kterých se často objevují nemoci dýchacích cest. Z některých obvodů na Ostravsku lékaři hlásí dramatický nárůst astmatu, který už zde má každé třetí dítě. „Je s tím potřeba udělat něco relativně rychle, protože jinak si to ta populace ponese několik dalších desetiletí,“ upozornil Radim Šram z Ústavu experimentální medicíny AV ČR.