Dvojí metr v českém školství

Praha – Pro jedny je plno, pro druhé nikoliv. Tak dopadl test reportéra ČT Richarda Samka, který zjišťoval, jak základní školy přistupují u zápisu k romským dětem. Všeobecně je přitom důležité, aby všechny děti chodily do společných škol - pro romské proto, že se ostatním snaží vyrovnat a pro neromské proto, že se učí toleranci. Máme plno, běžte se zeptat jinam – tuto větu často slýchají čeští Romové, když chtějí své dítě přihlásit na základní školu.

Citát z dopisu školám od ministryně školství

„Při příležitosti zahájení zápisů do základních škol Vás proto vyzývám, abyste důsledně sledovali, zda jsou do základní školy praktické zařazovány pouze děti se skutečným lehkým mentálním postižením.“  Tímto dopisem  ministryně apelovala na to, aby ve školách pro mentálně postižené nekončily zdravé romské děti.

Česká televize provedla v Brně na základní škole Antonínská, která je s rozšířenou výukou cizích jazyků, test, jak budou ve škole na romské rodiče s dítětem reagovat. Dvě ženy, jedna z nich romského původu, se vypravily do školy již po řádném termínu zápisu. Pro romské dítě místo ve škole už nebylo, druhá žena byla naopak úspěšnější – její dítě bylo zařazeno do dodatečného zápisu spolu s dalšími opozdilci. 

Jak dopadl test ČT

Setkání s romskou rodinou

Ředitel: „Zapsaných už mám 70 lidí, což mám na tři třídy. Jsem plný, ale nevím, kolik mi jich nastoupí.“ Ředitel dále matce řekl, že první třídy už má plné a poslal ji do jiné školy, která podle něj není tak náročná. Zároveň ji varoval, že u něj se žáci musí cizí jazyky učit už od první třídy.  

Setkání s druhou matkou

Druhá matka přišla do školy o den později. Ředitel školy ji odvedl ke své zástupkyni. Zástupkyně: „Jste dnes už třetí maminka v pořadí, která to prošvihla, ale ten zápis se musí formálně udělat, nejde to jenom takhle přijít bez dítěte. Takže já příští týden ve středu neučím a už tam mám nějaké maminky domluvené, tak jestli můžete…“ Informace o tom, že škola už má plný stav, nezazní. I upozornění na cizí jazyky v první třídě padlo, ovšem jinak - jako deviza pro dítě.

Takový výsledek ministerstvo rozzlobil. Naopak zřizovatel školy, brněnský krajský úřad, je v klidu a záznam skryté kamery bagatelizuje. „To jsou pocitové věci. Vždyť pokud vím, tak maminka nemá to dítě ještě přihlášené, ještě to není dokončené. Kdyby došlo k tomu, že by skutečně dítě nevzali, protože je romské, tak pak to samozřejmě řešme a řekněme, že to je špatně,“ komentoval test ČT Daniel Rychnovský, první náměstek primátora Brna. 

Podle ministerstva je takový přístup nejen neetický, ale i protiprávní. „V podstatě každý učitel, ředitel by měl postupovat spravedlivě stejným způsobem k žákům a jejich rodičům,“ tvrdí náměstkyně ministryně školství Klára Laurenčíková. Přesto, že nezaznělo přímo, že škola nepřijímá romské děti, jde o vážný problém. „To, že nezazněla přímo informace, že nepřijímají Romy - to už si dnes nikdo nedovolí. Ale samozřejmě o to hůř, že se hledají různé skryté způsoby,“ vysvětluje Veronika Vaňková z IQ Roma Servis Brno.

Konfrontace: Vedení školy odmítá, že by dělalo rozdíly, a to i přesto, že se k oběma maminkám chovalo rozdílně. Vládní dokumenty přiznávají, že romské děti mají oproti ostatním až 27krát vyšší pravděpodobnost, že skončí ve školách pro lehce mentálně handicapované děti, a to navzdory naprostému mentálnímu zdraví. 

A dalším problémem jsou romské třídy – například v Brně jsou minimálně tři školy, kde romské děti tvoří 90 procent žáků. Vedení města v tom nic špatného nevidí. „Pokud to takto máme pod kontrolou a pokud rodiče s tímto souhlasí a funguje to, tak v tom nevidím problém,“ dodává Rychnovský.

Vedení základní školy Antonínská
Vedení základní školy Antonínská
Více fotek
  • Vedení základní školy Antonínská autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1398/139754.jpg
  • Daniel Rychnovský autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1398/139756.jpg
  • Romská škola autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1383/138292.jpg