Řidiči kamionů nechtějí na dálnici, a tak ničí obce

Rokycany – Aby ušetřili, jezdí řidiči kamionů podél dálnice D5 po regionálních silnicích, které Plzeňský kraj nedávno rekonstruoval – nikoli však tak, aby vydržely intenzivní provoz těžkých nákladních souprav. Ve velmi špatné silnici jsou například silnice z Rokycan do Hrádku nebo Mirošova, kamiony poničily také rokycanské ulice. Starostové z Rokycanska proto vyzvali vedení Plzeňského kraje, aby se snažilo kamiony vystrnadit zpět na dálnici. Ten by podle starostů měl především pomoci s tlakem na ministerstvo dopravy, aby pro kamiony zpoplatnilo i regionální tahy III. třídy a zároveň pro ně zlevnilo cestování po dálnicích.

Rokycany plánují letos rekonstrukci ulice Boženy Němcové u areálu kasáren. Oprava vozovky má vyjít na 60 milionů korun, vedení města se ovšem obává, že investice přijde nazmar. Ulicí totiž projíždějí kamiony, například ty, které jedou podél dálnice D5 od Starého Plzence na starou pražskou silnici – ale nejenom ony. „Touto ulicí projíždí jeden kamion za druhým. V Kamennému Újezdu je zase přes den problém přejít silnici,“ upozornil předseda Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje Jaroslav Perlík, který je zároveň starosta další z postižených obcí, třítisícového Hrádku.

„Kamiony si přes nás zkracují cestu od Příbrami, jezdí na navigaci, takže lítají přes malé vesničky a pak jedou přes Hrádek, Kamenný Újezd do Rokycan a najíždí zpět na dálnici,“ dodal starosta Perlík.

Sdružení měst a obcí se snaží přemluvit ministerstvo dopravy ke zpoplatnění regionálních silnic, chce ale také podporu Plzeňského kraje. Jeho zástupci o problému vědí a podle radního pro dopravu Jaroslava Bauera také již s ministerstvem tento problém probírali. Bauer zároveň upozornil, že problém s kamiony objíždějícími zpoplatněnou dálnici není izolován pouze na Rokycansku. „V Plzeňském kraji je největší zátěž kolem dálnice, ale je to i v ostatních venkovských okresech, kde si podnikatelé založili dopravní firmy,“ dodal.

Odlehčit Hrádku a Rokycanům by mohl v příštích letech také plánovaný obchvat, kvůli němuž ale musí kraj pro druhou etapu vyvlastnit pozemky jednoho majitele. První etapa vyjde na 170 milionů korun, druhá na zhruba 250 milionů korun. Peníze na obchvat chce získat kraj z Regionálních operačních fondů.