Vlak Slovenská strela - nová kulturní památka

Praha - Národní kulturní památkou se stal nově železniční motorový vůz řady M 290.0 Slovenská strela, vyrobený v roce 1936 v závodě Ringhoffer-Tatra v Kopřivnici. Vlak s výrazným aerodynamickým čelem, který vzdálenost mezi Prahou a Bratislavou zvládl v předválečných letech za čtyři hodiny 18 minut, je dnes ve sbírkách Regionálního muzea v Kopřivnici. Motorový expres Slovenská strela tvořil pouze jeden motorový vůz o maximální rychlosti 130 km/h.

Slovenská strela je vrcholem motorizace osobní kolejové dopravy za první republiky. Tento rychlíkový vůz spojoval Bratislavu s Prahou. Podle původních plánů mohla Slovenská strela po kolejích uhánět až 130kilometrovou rychlostí. Ale už při zkouškách jela rychlostí ještě o 18 kilometrů vyšší.

Na vlaku je originální i elektromechanický Sousedíkův pohon, který předběhl vývoj o řadu let. „Pro rychlý rozjezd je výhodný elektrický přenos výkonu, ale při vyšších rychlostech je výhodnější ten mechanický a Slovenská strela to měla udělané tak, že zhruba do 80 kilometrů převládal ten elektrický přenos výkonu a pak se vlastně automaticky postupně odpojil elektrický přenos výkonu a zůstal pouze mechanický,“ uvedl ředitel Železničního muzea NTM Jiří Střecha.

Konec expresnímu vlakovému spojení největších měst předválečné republiky učinilo odtržení Slovenska a okupace Čech, Moravy a Slezska v roce 1939. Během války oba vozy Slovenská strela stály v železničním depu. Na koleje se na pár měsíců vrátily až po konci druhé světové války. Vozy se využívaly během norimberského procesu. Nevozily však válečné zločince, ale svědky či úředníky a příslušníky spojeneckých armád, uvádí se v bulletinu Českých drah.

Národní kulturní památkou je nově také například pražská čistírna odpadních vod v Bubenči, kde dnes sídlí Ekotechnické muzeum, nebo pardubické krematorium, postavené v letech 1921 až 1923 podle plánů Pavla Janáka ve stylu art deco.

Slovenská strela
Slovenská strela