Období masopustu je u konce, střídá ho půst

Praha – Dnešní den je pro katolíky velmi významný, Popeleční středou jim totiž začíná čtyřicetidenní půst. Až do počátku Velikonoc se tak věřící budou muset zdržet radovánek a masitých jídel. Popeleční středou nastává čas, kdy si lidé mají připomenout cíle a směřování vlastního života a hlavně se kát před Bohem. Dneškem zároveň končí období masopustu, který začal na Tři krále. Včera ho ještě stihli oslavit lidé v obci Strání na moravsko-slovenské hranici.

Název popeleční pochází z římskokatolické tradice, která spočívá v pálení dřevěných větviček. Ze získaného popela pak při bohoslužbě dostávali věřící pomazání na čelo - popelec, aby si uvědomili památnou větu: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.“ Na mnoha místech v republice se proto bude konat řada takových bohoslužeb. Kardinál Miloslav Vlk v podvečer odslouží mši v katedrále svatého Víta.

Lidé nenasytní zábavy by si podle lidové pověry měli dát pozor na ďábla, který by je mohl svést ke špatnostem. Zjevuje se prý v zeleném kabátě.

Kromě masa se musí věřící vzdát i oběda nebo večeře

Přijetí popelce je znamením kajícnosti převzatým z biblické tradice a uchovávaným v církvi až do dnešní doby. Popeleční středa a Velký pátek jsou v katolické církvi dny přísného půstu, který se týká všech plnoletých katolických křesťanů až do 60 let věku, vyjma nemocných osob. Přísný půst sestává, kromě újmy od masitých pokrmů, také z odřeknutí si jednoho ze dvou hlavních jídel dne.

Zavedení Popeleční středy se datuje někdy do 6. až 7. století, kdy byl začátek postního období přeložen ze šesté neděle před Velikonocemi na předcházející středu, aby se z postní doby vyčlenily jednotlivé neděle, které nejsou chápány jako postní den.

Masopustní slavnosti
Masopustní slavnosti