Ministr kritizoval stav hřebčína v Kladrubech, potřebuje miliardu

Kladruby - Ministerstvo zemědělství brzy zveřejní audit, který by měl dokázat pochybení bývalého vedení Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. Ministr Jakub Šebesta dnes při návštěvě areálu bývalý management kritizoval. V důsledku liknavého a nesystémového přístupu je podle něj hřebčín v situaci, kdy této památce téměř hrozí zánik. Vlivem zchátralých částí budov, akutního nedostatku financí, dlouhodobě nevyužívaného potenciálu hřebčína i pomýleného šlechtitelského programu je nevyšší čas přijmout komplexní řešení problému, dodal Šebesta.

Minulá vedení to podle současného ředitele Jana Höcka dobře myslela s chovem koní, nicméně jim chyběl pohled manažera. Například ředitelé podle Höcka zanedbali účetní evidenci koní, chyběla evidence desítek pozemků v hodnotě osmi milionů korun. Bývalá ředitelka hřebčína Lenka Gotthardová, kterou předloni tehdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS) z funkce odvolal právě za chyby v účetnictví, se brání a kritiku víceméně odmítá.

V poslední době se vystřídalo v hřebčíně třikrát vedení. Předloni ministerstvo odvolalo dlouholetou ředitelku Lenku Gotthardovou, protože měl podnik nedostatky v účetnictví. Ve vedení ji vystřídal na osm měsíců Jaroslav Dražan. Nakonec i on ve funkci skončil, protože údajně mezi ním a zakladatelem hřebčína panovala špatná komunikace. Současným ředitelem je Jan Höck, bývalý ředitel Státního zemědělského a intervenčního fondu.

Hřebčín se musí změnit, aby dosáhl na dotace

Státní podnik se v současnosti mění na příspěvkovou organizaci, aby mohl získat 300 milionů korun z Evropské unie. Ministr Šebesta podotkl, že by rozlehlý areál potřeboval alespoň miliardu, nicméně státní peníze na to nejsou. Evropské peníze už jednou podnik nezískal, protože nebyl v pořádku projekt. „Věřím tomu, že pokud nám dá ministerstvo kultury znovu šanci, to znamená, že vypíše další kolo, tak věřím, že uspějeme. Projekt je de facto hotov,“ řekl Höck.

Národní hřebčín Kladruby je nejstarším velkým hřebčínem na světě, loni od jeho založení uplynulo 430 let. Celková rekonstrukce národní památky vyjde podle ministerstva na jednu miliardu. Spekulace o možné privatizaci hřebčína ale resort odmítá. Nabídku investora, který by opravy hřebčína zaplatil, nepřijalo. Přesto se proti případnému převedení hřebčína ze státu do soukromého vlastnictví staví petice, kterou už podepsalo asi 2000 lidí. Podpisy chtějí organizátoři sbírat do konce února.

Karanténa v hřebčíně skončila

Kladrubský hřebčín může po dvou letech opět volně obchodovat s koňmi. Veterináři v chovu ukončili karanténu. V lednu 2008 u několika koní objevili pohlavní chorobu, kterou způsobuje bakterie metritida. „Pro nás to teď znamená, že můžeme naplno otevřít volný obchod s koňmi. Pohyb zvířat mezi hřebčínem a okolím byl uvolňován postupně. Za čas jsme mohli prodávat kobyly a valachy, nesměli jsem prodávat hřebce,“ řekl Höck.

Nemoc veterináři předloni objevili u šesti koní. Tehdy trvala půlměsíční karanténa a do hřebčína nesměli cizí koně. Na podzim se objevil další výskyt bakterie a karanténu veterináři prodloužili. Na jaře loňského roku trval zákaz vstupu cizích koní, nebylo možné připouštět klisny z jiných chovů. Hřebčín směl prodávat pouze valachy.