Vesecká: Rizika na protikorupčním balíčku nevidím

Praha – Korupce se stává horkým předvolebním tématem. Vláda ve sněmovně narychlo tlačí protikorupční balíček, v médiích se řeší nákup pandurů a navíc se Česká republika ve vnímání korupce propadá na pomyslném žebříčku. Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká protikorupční balíček podporuje, přestože některá nová opatření by mohla znamenat větší zásah do práv a svobod občanů. Sporný bod, kterým je korunní svědek, je podle ní institut vhodnější pro případy organizovaného zločinu než pro korupci. Korunního svědka má označovat sám státní zástupce.

„Hovořit o protikorupčním balíčku jako o novince není na místě,“ tvrdí Renata Vesecká. Už roku 2006 byla vládou přijata protikorupční strategie. Instituty, které balíček obsahuje, jsou podle Vesecké již obsaženy v našem trestním řádu. 

Vesecká k protikorupčnímu balíčku:

„Čím více prostředků dostanou orgány činné v trestním řízení pro boj s korupcí, tím pro nás lépe.“


Rizika protikorupčního balíčku Vesecká nevidí, ale varuje před provokací k trestnému jednání – tedy i ke korupci. „Provokace je prostředek, který je důkazně neúčinný,“ konstatovala Vesecká. Dalším sporným momentem je otázka korunního svědka. Institut spolupracujícího obviněného již je zmíněn částečně v novém trestním zákoníku. „Zatím to znamená pro pachatele pouze lehkou polehčující okolnost,“ podotkla Vesecká.

Korunní svědek by pro pachatele naopak znamenal úplnou beztrestnost nebo razantní snížení trestu. „Domnívám se, že to je institut použitelný v rámci organizovaného zločinu a já pro návrh zvedám stoprocentně ruku,“ řekla Vesecká. V rámci korupce je ale podle ní institut problematický. O tom, kdo je korunním svědkem, bude rozhodovat státní zástupce. „Stále ale bude na soudu, aby rozhodl, zda informace, které poskytuje korunní svědek, jsou dostatečně relevantní,“ podotkla Vesecká.

Státní zastupitelstvo bude ohledně pandurů spolupracovat s Rakouskem

Premiér Jan Fischer chce, aby Nejvyšší státní zastupitelství věnovalo zvýšenou pozornost kauze kolem nákupu pandurů. Objevuje se tak možnost spolupráce v rámci Evropské unie – především s Rakouskem. „Od roku 2000 je možnost v rámci unie vytvářet společný vyšetřovací tým a já se obrátila na Rakousko. Jen spolupráce těchto dvou zúčastněných zemí může vést k efektivnímu výsledku,“ míní Vesecká.