Pernes: Studiem VUMLu jsem ubližoval sám sobě, když jsem poslouchal ty blbosti

Praha – Kolem historika a budoucího šéfa Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Jiřího Pernese se poslední dobou množí řada spekulací o jeho minulosti. Pernes se domnívá, že za vším stojí snaha zabránit mu v nástupu do funkce. Krátce po té, co ve výběrovém řízení porazil současného šéfa ústavu Pavla Žáčka, se totiž objevily informace, že studoval VUML a byl veden jako kandidát tajných spolupracovníků StB. ČSSD poté Žáčka obvinila, že ÚSTR zneužívá k Pernesově kompromitaci. Žáček se hájí tím, že veškeré informace jsou už více než rok veřejně dostupné na webu v archivu bezpečnostních složek. Ústav je navíc nezávislá instituce. Vstupovat do jmenování nového ředitele není proto podle něj od ČSSD fér.

„Zda existují nějaké další materiály, to nevím. V zájmu pana Pernese je, aby se nalezly a byly předloženy veřejnosti. Funkce ředitele ústavu nesmí být zpochybňována,“ řekl v Otázkách Václava Moravce Žáček. Pernes se podle svých slov ničemu takovému nebrání. Opakovaně prý žádal i o provedení lustrace: „Budu jenom rád, když se dozvím něco o své minulosti, protože já mám svědomí čisté.“

Do evidence se podle svých slov dostal proto, že mu tajná policie nabídla spolupráci, kterou ale odmítl. „O tom, že existují kategorie kandidátů tajných spolupracovníků, jsem se dozvěděl poprvé v roce 1990, když jsem žádal o svou lustraci a přišlo mi, že jsem evidován.“ Ve stejné kategorii, kterou navíc v roce 1992 Útavní soud zrušil, figuroval například i exprezident Václav Havel. Ke studiu na Večerní univerzitě marxismu-leninismu dodal, že každý, kdo zde žil a snažil se nějakým způsobem realizovat, musel dělat režimu ústupy. Žáček byl například funkcionář Socialistického svazu mládeže.

Jiří Pernes:

0„V komunistickém režimu jsme žili a každý měl své limity. Já jsem měl limit v tom, že nikdy nevstoupím do komunistické strany a nebudu udávat lidi. Chtěl jsem tu ale žít a musel jsem se přizpůsobovat té realitě. Vždy jsem se ale snažil, abych měl čisté svědomí. Tím, že jsem studoval VUML, jsem ubližoval jen sám sobě, že jsem tam musel poslouchat ty blbosti.“ 

Celému ústavu bylo od počátku jeho vzniku často vytýkáno, že se nedokázal odpoutat od politiky. Žáček se dnes proto opřel do ČSSD, která podle něj vstupuje do jmenování nového ředitele v době, kdy ještě není celý proces u konce. Oficiálně totiž musí kandidaturu posvětit ještě rada ústavu. „Jsme nezávislá instituce a Zaorálek to porušuje,“ uvedl. Zároveň upozornil na fakt, že když byl on sám mnohokrát pod mediální palbou, nikdo se ho nezastal.

Na další fungování ústavu mají oba historici odlišný názor. Pernes klade větší důraz na to, aby se v očích veřejnosti zbavil politického nádechu: „Chtěl bych dosáhnout toho, aby byl ÚSTR vnímán ostatními institucemi jako standardní historické pracoviště, jako kolega při řešení naléhavých historických úkolů.“ V současné době je podle něj navíc ústav postaven tak, že je zde zbytnělá administrativní a byrokratická složka na úkor té vědecké a výzkumné. Žáček to ale popírá. Činnost ústavu podle něj není čistě věděcko-výzkumná: „Máme řadu dalších úkolů včetně těch úředních.“ S Pernesovými cíli souhlasí, chybí mu ale způsob, jakými je chce dosáhnout.

Pernes: Někteří kolegové si stále myslí, že je ústav zbytečný

Spor o to, zda měl Ústav pro studium totalitních režimů vůbec vzniknout, je dlouhodobý. Proti jeho vzniku zpočátku vystupoval i Pernes, který je nyní ještě zaměstnanec Ústavu pro soudobé dějiny: „Někteří kolegové se představy, že ústav je zbytečný, stále ještě nevzdali.“ Spolupráce se Žáčkem se ale nyní nebrání, nesmí ale podle něj vyvolávat napětí a musí být ústavu ku prospěchu.