Chlapec nevysoudil odškodnění za svou fotku v novinách kvůli kuřimské kauze

Praha - Vydavatelství Vltava-Labe-Press nemusí zaplatit patnáctiletému Adamu Fahrnerovi odškodné, ani se mu omlouvat za zveřejnění jeho fotografie v souvislosti s tzv. kuřimskou kauzou. Rozhodl tak odvolací Vrchní soud v Praze. Veřejnost podle soudkyně měla právo na informace o chlapci, za kterého se vydávala jedna z hlavních postav případu brutálního týrání dětí - Barbora Škrlová. Za zatažení Adama do kauzy navíc podle odvolacího senátu mohl především jeho otec, literát Martin Fahrner, který Škrlové pomohl utéct do Norska.

Odvolací soud tak potvrdil verdikt Městského soudu v Praze, který Fahrnerovu žalobu zamítl. Adam se v ní prostřednictvím svého právníka domáhal omluvy a peněžitého zadostiučinění 100 tisíc korun kvůli fotografii otištěné v deníku Šíp v lednu 2008. „Adam byl v té době nezletilý, asi třináctiletý, a navíc je nemocný. Mimořádný mediální zájem o jeho osobu ho poškodil například ve škole,“ vysvětloval Fahrnerův požadavek právník Ondřej Kuchař. 

Jenže soudkyně s tímto názorem nesouhlasila: „Jednalo se o výjimečný případ, kdy vydavatelství nemuselo mít souhlas se zveřejněním fotografie.“ Naopak uznala tvrzení vydavatelství, podle kterého mělo zveřejnění Adamova obrázku vypovídací hodnotu. „V kuřimské kauze bylo naprosto nepřehledné a nejasné, kdo je Anička, kdo je Barbora Škrlová… Noviny se snažily tuto věc vyjasnit alespoň tím, že poskytly fotografie,“ vysvětlil stanovisko vydavatelství jeho právník Jiří Petrů. 

Soudkyně Ludmila Říhová navíc upozornila, že komentář k fotografii Adama ve článku „Šílená dobrodružství Škrlové v Norsku“ nebyl urážlivý. Deník pouze srovnával podobu chlapce a Škrlové. „Navíc je zde evidentní odpovědnost otce, který spojil syna s kuřimskou kauzou,“ dodala soudkyně. Fahrnerova rodina totiž pomáhala před třemi lety Škrlové v útěku z Česka do Norska. Žena byla v roce 2008 odsouzena za týrání chlapce na pět let. Literát byl v severské zemi dočasně uvězněn kvůli podezření, že Škrlovou zneužíval. 

Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Fahrner se proti němu může dovolat pouze v případě, že Nejvyšší soud rozhodne, že se jedná o otázku mimořádného právního významu. „Zda budeme o dovolání uvažovat, je rozhodnutí klienta,“ řekl Kuchař.   


Tzv. kuřimská kauza je snad nejznámější případ brutálního zacházení s dětmi v Česku. Dva týraní chlapci žili se svou rozvedenou matkou. Žena, její sestra a známí je od léta 2006 do května 2007 na různých místech zavírali do klecí, bili, řezali, topili a pálili cigaretovými nedopalky. Cílem bylo vytvořit z nich lidi se zlomenou vůlí, připravené na slovo poslechnout jakékoli rozkazy. Matce chlapců uložil soud devět let vězení, její sestře deset let. Další čtyři aktéři kauzy dostali pět a sedm let. Všichni jsou již ve vězení.