MDŽ se vrací ke svým americkým kořenům

Praha - Mezinárodní den žen (MDŽ) si většina lidí spojí s komunismem a karafiáty. Aktivistky z České ženské lobby mu chtějí navrátit původní smysl. Poprvé se Mezinárodní den žen slavil před sto lety jako připomenutí tisíců žen, které demonstrovaly za volební právo a lepší pracovní podmínky o dva roky dříve v New Yorku. Československo patřilo k nejprogresivnějším státům na světě. Všeobecné hlasovací právo u nás bylo zavedeno již v roce 1919. Aktivistky chtějí připomenout původní tradici Mezinárodního dne žen. Například osobnost prvorepublikové senátorky Františky Plamínkové, významnou postavu hnutí za práva žen.

Historie Dne žen, jak se mu zpočátku říkalo, začíná už v roce 1907, kdy na prvním sjezdu socialistek ve Stuttgartu vystoupila rakouská delegátka s myšlenkou, že by se ženy měly v určitý den v roce veřejně scházet a žádat volební právo. Až o tři roky později, v roce 1910 na II. mezinárodní konferenci žen - socialistek v Kodani, navrhla Klára Zetkinová, aby se ženy v příštím roce v různých zemích Evropy v určitý den sešly a požadovaly volební právo. Poprvé se takto ženy sešly v roce 1911 v Německu, Rakousko-Uhersku, Švýcarsku, Dánsku a v Americe.

„Mne jako Američanku zvlášť zajímá příběh Charlotty Masarykové, která přeložila do češtiny esej Johna Stuarta Milla Poddanství žen. To je mi spojením mezi Američankami a Češkami,“ vysvětluje Mary Thompson-Jones, Chargé d'Affairs velvyslanectví USA.

Mezinárodní den žen - ukradený svátek

Tradice Mezinárodního dne žen, jak ji dodnes vnímáme v Česku, se dá označit jako ukradený svátek. „Myslím, že svátek byl ukraden režimem. My bychom ho rády vrátily těm, kdo věří v rovnoprávnost - mužům i ženám,“ říká Markéta Hronková ze Slovak-Czech Women's Fund.

Aktivistky teď chtějí především upozornit na to, že postavení žen se sice zlepšilo, ale diskriminace, zejména na trhu práce, tu stále je. „U přijímacích hovorů budu dostávat otázky, jestli neplánuji děti a jakým způsobem si zařídím jejich hlídání. Pokud tam ve stejném věku bude muž, nikdo se ho na takové otázky ptát nebude,“ přibližuje trvající nerovnoprávnost v Česku předsedkyně České ženské lobby Alexandra Jachanová Doleželová.

Původním cílem svátku bylo sjednocení volebního práva

Původním cílem zavedení tohoto svátku bylo hlavně sjednocení volebního práva. To měly na počátku 20. století ženy jen v hrstce zemí světa, z těch evropských pouze ve Finsku. Československo patřilo k těm progresivnějším. Všeobecné hlasovací právo u nás bylo zavedeno v roce 1919.