17:00 - Tomáš Cvrček: Spolu s tetou Katerinou bych odpovedel, ze strach ma velky voci a nic se neji tak horke, jak se to uvari. I z velke krize 30. let jsme se na konec nejak vyhrabali. To ale nic nemeni na tom, ze to byla krize hluboka a bolestiva a ze rozvrat z ni plynouci zanechal na tehdejsi spolecnosti znatelne stopy. Tudiz, kdyz se o soucasne krizi tvrdi, ze je nejrozsahlejsi od druhe svetove valky, tak je to pravda - ovsem ten vyrok je zaroven svedectvim i o tom, jak relativne melke a mirne byly ty dosavadni povalecne krize.

17:16 - Tomáš Cvrček: Dobry den, ucit tady je zhruba stejne jako jinde, akorat mistni studenti jsou citlivejsi na vyslednou znamku (vic si hlidaj prospech). Je to asi proto, ze mistni zamestnavatele na to berou pri prijimacim pohovoru vetsi zretel, nez u nas. (Kazdy semestr se najdou alespon dva nebo tri studenti, kteri mi prijdou brecet do kabinetu, jestli jim nekde nemuzu pridat, aby dosahli alespon na to B, ale ja na citove vydirani nereflektuji). Politicke zamereni zalezi od univerzity. Napriklad UC Berkeleyv Californii ma studenstvo hodne doleva, ale Clemson (kde ucim) je v Jizni Karoline, takze tady je to jiny. A kdyz pujdete na nejakou explicitne krestanskou univerzitu (Liberty University, Oral Roberts University), tak tam to studentstvo bude velmi konzervativni.

17:58 - Tomáš Cvrček: Dobry den, euro je velmi specificky projekt, takze presnou analogii bychom asi hledali tezko. Zda se mi, ze nejblizsi asi bude rozpad zlateho standardu ve tricatych letech. Ten byl nejdriv obnoven po prvni valce, asi v roce 1925, ale ani zdaleka uz nefungoval tak hladce jako pred rokem 1914, takze do roku 1931 se prakticky zhroutil. Vetsina tehdejsich politiku i financniku zlatej standard branila jako takovou posledni kotvu v potupujicim rozvratu krize, ale postupne jeden stat po druhem z neho stejne odpadavaly (devalvovaly). Je urcitou ironii, ze dnesni konsensus mezi historiky krize je, ze rozpad tohoto menoveho systemu byl nakonec tim hlavnim duvodem, proc se ten propad v krizi podarilo otocit smerem ke konjunkture. Muzete si o tom precist napriklad v knize Barryho Eichengreena Golden Fetters (Zlate retezy - uz ten nazev je vymluvny) - viz zde

18:33 - Tomáš Cvrček: Dobry den,
Pricin sametove revoluce bylo asi vice. Jednak uvolneni v SSSR za Gorbacova, jednak vnitrni rozklad ekonomik vychodniho bloku, jednak tlak ze strany zapadnich zemi a ze strany domaciho dissentu.
Naprava pomeru a naprava mravu jsou tak obecne pojmy, ze je tezko o nich rict neco konkretniho. Kazdy si napravene pomery i mravy predstavujeme jinak. Tak, jak jste to formuloval, se s tim asi neda nesouhlasit.
Zvysovani materialniho blahobytu a spokojenost a verejny poradek nejsou navzajem v rozporu, naopak bych rekl, ze se navzajem podminuji. Podivejte se na zeme sveta: ty bohate byvaji i sporadane, zatimco ty chude jsou mnohdy v rozvratu (jehoz je chudoba pricinou).
Diky za dotaz.

19:13 - Tomáš Cvrček: Dobry den,
Muj nazor na neustaly rust spotreby je veskrze kladny. Nasi predci (by) samozrejme povazovali za nezrizeny luxus mnoho z tech veci, ktere nam prijdou jako samozrejmost. Napriklad si denne menime spodni pradlo (to by asi po vetsinu lidskych dejin bylo vnimano jako neuveritelne plytvani). Mame rozmanitejsi, vyzivnejsi a zdravejsi stravu (misto ovesne kase, na niz taktak prezivali prumerni lide v minulosti), uzivame papirove kapesniky na jedno pouziti (misto rukavu), tekouci vodu (vc. teple) az domu (misto abychom se trmaceli s vedrem ke studni), dokonce i tu zachodovou misu mame z porcelanu - z porcelanu! - zatimco nasim predkum muselo stacit pricapnout si nad hnojem (ti bohatsi meli latrinu). Nasim detem ordinujeme uz od narozeni drahe ockovani, zatimco nasi predci svoje deti videli umirat. A tak bych mohl pokracovat. Ja jsem za vsechny tyto luxusni pozitky rad, protoze se domnivam, ze jsou nejen luxusni, ale i velmi VELMI prakticke.

O tom, jak se to ma s nerovnosti ve svete se vedou spory. Napriklad Xavier Sala-i-Martin z Columbia University se domniva, ze nerovnost ve svete naopak klesa (byt jen prechodne) a o tom, ze se dari pomalu a postupne eliminovat chudobu (prostrednictvim dlouhodobeho hospodarskeho rustu), uz dnes asi neni valneho sporu. Valecne konflikty samozrejme vzniknout mohou, ale pokud nam historie v tomto smeru mohou nabidnout nejake pouceni, pak asi to, ze daleko nejnicivejsi konflikty vznikaji naopak mezi zememi, ktere jsou na tom ve vyvoji srovnatelne - a obzvlaste pak, jsou-li to zeme bohate (viz i posledni dve svetove valky).

Rozvojova pomoc mezivladni myslim prilis efektivni neni, vetsinou se ty penize bud vyplytvaji nebo jsou pouzity k podpore mistniho diktatora. Pomoc soukroma, charitativni, je v tomto asi efektivnejsi, protoze si klade omezenejsi cile s meritelnymi vysledky (napriklad oockovat danou vesnici proti nestovicim). Pekne a pomerne aktualni shrnuti nabizi v teto veci clanek Williama Easterlyho v Journal of Economic Literature.

Tak snad jsem vam odpovedel.

19:19 - Tomáš Cvrček: Jak na koho...

19:23 - Tomáš Cvrček: Je treba mit na pameti, ze ta krize se rozsirila i do dalsich zemi, takze zatimco proti zemi krizi nepostizene by dolar asi klesal vyrazne, proti ostatnim zemim, ktere byly rovnez v krizi, ten pokles nebyl az tak markantni.

KOnecne: dolar je porad rezervni mena, tedy mena, k niz se mnozi utikaji, kdyz se to houpe - a to je ta "bonusova poptavka", ktera dollar drzi o trosku vic nad vodou, nez by byl, kdyby neby rezervni menou.

20:01 - Tomáš Cvrček: Nechci vam nic podsouvat, ale ta otazka se mi zda smerovat predevsim k nerostnym (pripadne obecne fyzickym) zdrojum. - Pritom ale daleko nejdulezitejsim zdrojem naseho rustu nejsou loziska uhli, zasoby ropy nebo lany orne pudy, nybrz dobre napady, inovace, ktere naopak tu zatez planety (v prepoctu na jednotku vyrobene hodnoty) snizuji... Priklad: povazte, ze diky pocitaci, internetu a dalsim technologiim si dnes muzu precist tisice knih, aniz by se kuli tomu musel pokacet byt jeden strom. Velka (a rostouci) cast nasi spotreby se tedy odehrava prave v teto oblasti, ktera zase takove naroky na ty hmatatelne zdroje neklade. Ostatne, jako priklad vam nabizim treba meritko energeticke narocnosti nasi domaci ekonomiky - zjistite, ze spotreba energie na jednu vyrobenou korunu dlouhodobe klesa... A za posledni: proc se drzet porad pri Zemi? Ne vsechny zdroje naseho rustu jsou nutne na teto planete. Napriklad slunecni energie je sice dnes porad drazsi nez energie vytvorena z nerostnych zdroju (a ted to nemyslim jako narazku na ceskou politiku), ale presto je, myslim, celkem realne predvidat, ze jednou prijde ten den, kdy bude slunecni energie lacinejsi a tudiz nase naroky na ty omezene zdroje planety budou opet mene nalehave. Dekuji za zajimavy dotaz.

20:06 - Tomáš Cvrček: V nedemokratickych zemich jsou mistni vladci skutecne casto rakovinou. V demokratickych zemich jsou politici jen odrazem toho, jaci jsou tam volici.

Sance na uzdraveni je vzdy.

20:18 - Tomáš Cvrček: Jednak je velka (a rostouci) cast teto ekonomiky uz asi neni centralne planovana (dokonce mi cinsti kolegove na univerzite se obcas posmivaji mym americkym kolegum, ze je americka ekonomika vice zregulovana, nez cinska), jednak o tech skvelych cinskych udajich existuji i opravnene pochybnosti - ne snad v tom smyslu, ze by cely ten rust byl chimera, ale treba v tom, ze nektere ty rustove udaje jsou vice ci mene nadsazene.

Jak je Cina zadluzena, nevim. Ale mejte na pameti, ze i v tak (pomerne) lehce spocitatelne kategorii, jako je celkova populace, se u Ciny uvadi statisticka odchylka v hodnote +/- 50 milionu lidi (tzn. to je jak cela Francie). Takze, cinske udaje berme s rezervou.

Nadvlady Ciny se nebojim, i kdyz prognozy tohoto druhu jsou osemetne.

Cim bude Cina bohatsi (v porovnanim s okolnim svetem), tim dulezitejsi bude pro jeji rust domaci poptavka. Neni to tedy otazka bud/anebo ale relativni vyznamnosti jednoho zdroje vedle druheho.

20:19 - Tomáš Cvrček: U mne taky ne.

20:28 - Tomáš Cvrček: Nad zapadni civilizaci se lame hul prakticky od doby, kdy vznikla. Ve skutecnosti je ale v porovnani s Vychodem (at Blizkym ci Dalnym) na tom porad jeste dobre: vetsina inovaci porad jeste pochazi z naseho civilizacniho okruhu, nejlepsi univezity jsou porad jeste na zapade a dokonce i v oblasti kulturni je videt vice snaha jejich imitovat nas, nez nase imitovat tyto zeme. Podtrzeno secteno: ostatni svet nas asi dohani, ale zapad vidim porad jeste velmi vitalni.

Revoluce predpovidat radeji nebudu, ale ciste osobne jsem skepticky, ze by k necemu takovemu doslo.

20:30 - Tomáš Cvrček: Nejcasteji dochazi ke kriminalizaci byvalych politiku v cerstve totalitnich zemich. Sel byste do toho? Ja ne...

20:54 - Tomáš Cvrček: Nevim, jestli je mozne na takto komplikovanou otazku odpovedet na chatu. Spis asi ne. Faktoru, ktere ovlivnuji korupci je mnoho, napriklad celkova pruhlednost statniho sektoru, jak velke prostredky se nabizeji k rozdeleni prostrednictvim uredniho rozhodovani, jak efektivni je mistni soudnictvi apod.

Co udelat pro nase lekare a ucitele a dalsi? Lide reaguji na sve zivotni podminky, jsou-li dobre zustanou, jsou-li nekde lepsi, odejdou. Ale nic konkretnejsiho ode me necekejte.

20:55 - Tomáš Cvrček: Ja za to nemuzu, ja jen odpovidam na otazky, ktere mi dojdou.