Po stopách železné opony mohou cyklisté projet tisíce kilometrů

Téměř půl století rozdělovala železná opona Evropu na západ a východ, dnes se všech 16 států podél této linie podílí na budování jedinečné cyklostezky. Trasa je dlouhá téměř 7 000 kilometrů a vede přes 20 zemí včetně českého pohraničí. Česká část probíhá od Aše jižní hranicí s Německem a Rakouskem až k soutoku Dyje a Moravy pod obcí Lanžhot. Dosud o stezce věděla jen hrstka nadšenců, což se má díky novému značení i lepší propagaci změnit.

Cyklostezka kopírující někdejší mocenské rozdělení starého kontinentu začíná u Barentsova moře a vede skrze Finsko a Pobaltí přes Polsko, Německo a Česko a končí na Balkáně - na bulharském pobřeží Černého moře.

Trasa cyklostezky začíná u Barentsova moře, sleduje norsko-ruskou hranici k hranici finské a Baltskému moři. V Rusku stezka projíždí městy Vyborg nebo Petrohrad. Následně zamíří k pobřeží Estonska, odkud směřuje do Lotyšska. Po trase můžete navštívit historické město Tallin, nebo se kochat projížďkou několika přírodními rezervacemi, nebo biosferickou rezervací Vidzeme. Jakmile opustíte Lotyšsko, dostanete se do Litvy, kde můžete obdivovat přírodní památku Curonian Spit. Po projetí části Polska a bývalého východního Německa, kde stezka směřuje do města Lübecku, trasa postupně kopíruje bývalé hranice mezi východním a západním Německem až do místa, kde spolu hraničí Sasko, Bavorsko a Česká republika. V České republice je stezka vedena z trojmezí u Aše na jižní Moravu a ČR opouští nedaleko soutoku dvou největších řek regionu – Moravy a Dyje u Břeclavi. Stezka se dále proplétá hranicemi Rakouska a Slovenska a dále pak směřuje okolo Bratislavy až pod Petržalku, kde se vrátí na rakouskou stranu přes hraniční přechod Jarovce. Trasa pokračuje přes rakouskou obec Kittsee dále do Vídně a odtud podél jižní hranice Maďarska. Trasa pokračuje podél Slovinska a Chorvatskem kolem boisferické rezervace Mura-Drava-Danube. Poté vás stezka dovede až do Srbska, na hranicích s Rumunskem projíždí národním parkem Djerdap lemujícího meandry řeky Dunaj. Dále se vrací do Srbska a následně kříží Bulharsko, kde stezka vede pohořím Rila. Stezka poté vstupuje do Makedonie ve městě Delchevo, nakonec se několikrát proplete Řeckem a Tureckem a následně končí na břehu Černého moře v Bulharsku za městem Rezovo.

Cyklisté na jižní Moravě
Zdroj: ČT24/kudyznudy.cz

Evropská unie chce propagovat novou cyklostezku vedoucí podél bývalé železné opony, která během studené války dělila Evropu na západní a východní část. Podle eurokomisaře pro regionální politiku Johannese Hahna Unie nyní na vylepšení stezky přispěla 1,8 miliony eur, tedy 50 miliony korun. „Tenhle projekt by měl překonat mentální bariéry, které máme v hlavě dál, i po stržení železné opony,“ řekl Hahn během představení projektu.

Železná opona stále existuje, třeba v chování zvířat

Německý europoslanec Michael Cramer, který cyklostezku rovněž propaguje, upozornil v této souvislosti na to, že překonávání „pomyslných bariér“ nemusí být vůbec jednoduché. Odborníci nedávno poukázali třeba na to, že někdejší průběh železné opony stále respektují zvířata. Už třetí generace lesní zvěře na Šumavě tak třeba nikdy nepřekračuje hranici mezi Českem a Německem, i když fyzické zábrany už jsou dávno pryč.

Železná opona byla neprostupnou hranicí mezi západním a východním blokem v době studené války. Nacházela se na západní hranici SSSR, NDR, Československa, Maďarska a Jugoslávie a také na jižní hranici Albánie, Jugoslávie a Bulharska. Označení železná opona je odvozené od pojmu z oblasti divadla, kde se železnou oponou rozumí ohnivzdorná stěna mezi hledištěm a scénou. Podle některých zdrojů byl daný pojem asociován k hranicím sovětské sféry vlivu a komunistické snaze o její izolaci již od roku 1920, podle jiných pojem použil jako první Joseph Goebbels 23. února 1945 jako reakci na prohlášení jaltské konference. Světoznámým a obecně používaným se stal tento pojem teprve, když jej použil Winston Churchill dne 5. března 1946 na univerzitě v americkém Fultonu.

Trasa, která využívá už existujících cyklostezek, je od roku 2012 součástí sítě mezinárodních cyklotras Eurovelo, ale zatím není tak populární jako další extrémně dlouhé transevropské cesty. V posledních letech se pro cyklisty stala výzvou třeba trasa od nejsevernějšího bodu Evropy k tomu nejjižnějšímu: z norského Nordkapu do španělské Tarify.

Cyklostezka
Zdroj: Mlejnková Alexandra/ČTK

Cyklostezka železné opony v České republice

V České republice je vedena z trojmezí u Aše Karlovarským krajem přes historický Cheb, u něhož se nachází památník obětem železné opony Svatý kříž. Dalším zajímavým místem odkazujícím na historii je památník přestřižení železné opony 1989 u Nových Domků a Muzeum železné opony u hraničního přechodu v Rozvadově. Poté se trasa vedoucí částečně i po bývalé vojenské cestě, tzv. signálce, dostává na území Českého lesa. Další připomínkou železné opony na trase je rozdělená železniční stanice v Železné a Bavorské Rudě. Zde se trasa dostává na území národního parku Šumava, kde kromě krásné přírody naleznete u Bučiny i venkovní expozici železné opony.

Po zdolání šumavských hor vás čeká průjezd podél schwarzenberského plavebního kanálu následovaný sjezdem do Vyššího Brodu. Další zachovalou přírodu naleznete v Novohradských horách. Po projetí území České Kanady si nenechte ujít prohlídku renesančních Slavonic, v jejichž blízkosti se nachází i areál pevnostního opevnění předválečného Československa.

Za Slavonicemi se dostáváte na území jižní Moravy s nejméně náročnou částí trasy co do kopcovitosti terénu. Při vjezdu do NP Podyjí z dolnorakouského Hardeggu přes obnovený most přijedete až k návštěvnickému centru parku v Čížově, kde si můžete prohlédnout na 350 m zachovalé železné opony včetně strážní věže. Z Podyjí vás cesta dovede do významného historického a vinařského centra na trase – Znojma. Smutnou historii nacistického požáru v Evropě dokumentují po celé délce trasy desítky bunkrů a pevností, budovaných před druhou světovou válkou.

Dominantou nejen Pálavy je středověký Mikulov, kde stojí za to si prohlédnout novou Stezku svobody vyprávějící příběhy lidí, kteří se pokusili překročit železnou oponu. Za Mikulovem stezka vstupuje do Lednicko-valtického areálu, území zapsaného do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Historii železné opony dokumentuje muzeum ve Valticích zřízené v budově bývalé celnice. ČR opouští Stezka železné opony nedaleko soutoku dvou největších řek regionu – Moravy a Dyje u Břeclavi.

Vydáno pod