Na lyže levně a bez front do údolí Maurienne

• Alžběta Vejvodová

29. 12. 201329. 12. 2013, 11:00|Zdroj: ČT24

Aussois z nejvyšší sjezdovky

Zdroj: ČT24/Alžběta Vejvodová

Počasí letos lyžování v Česku zatím příliš nepřeje. Pokud tedy patříte k milovníkům zimních sportů, je na čase poohlédnout se po zahraniční dovolené. Kam ale vyrazit? Nejbližší rakouská střediska sice nabízejí vysokou kvalitu a komfort, na druhou stranu pokud nechcete každý den trávit desítky minut v přeplněném skibusu, za dovolenou si připlatíte. Navíc stejně, jako když vyrazíte do Itálie, musíte u drtivé většiny zájezdů počítat s vlastní dopravou, a tedy bezesnou nocí strávenou za volantem. Zajímavou alternativou tak může být některé z menších lyžařských středisek ve Francii, například v údolí Maurienne ukrytém v samotném srdci Savojských alp.

Valfréjus, Orelle, La Norma, Aussois, Les Sybeles, Val Cenis – to jsou jen některé ze sympatických skiareálů rozesetých po svazích údolí Maurienne. Mezi českými lyžaři je asi nejpopulárnější středisko La Norma. Se svými 65 kilometry sjezdovek se řadí – dle francouzských měřítek – spíš k trpasličím rezortům. České lyžaře zvyklé z domova na střediska, kde by se daly sjezdovky spočítat na prstech jedné ruky, dokáže i La Norma překvapit pestrostí nabízených tratí.

Výhodou střediska, které vzniklo v 70. letech výhradně k rekreačním účelům, je jeho půlkruhový půdorys. Díky tomu není žádná z ubytovacích rezidencí dál než nějakých dvě stě tři sta metrů od vleků. Cestou na sjezdovku se tak rozhodně neunavíte. Prostě jen vstanete, obujete lyžáky a hurá na lyže. Při dobrých sněhových podmínkách a vhodném umístění hotelu pak pohodlně dojedete na lyžích nebo snowboardu až k hotelu, aniž byste museli svá „prkénka“ poponášet.

Vzhledem k široké konkurenci dalších středisek v údolí Maurienne nebývá La Norma přeplněná lyžaři, i v hlavní sezóně tam tedy můžete užívat lyžování plnými doušky bez zbytečného čekání ve frontách.

Za sluníčkem na protější svah

La Norma leží na severních svazích údolí Maurienne a díky tomu nabízí jistotu sněhu až do dubna. Na druhou stranu zvlášť v lednu nebo únoru si tu sluníčka moc neužijete. Pokud se tedy lyžování rádi zpříjemňujete opalováním na terase některé z horských restaurací, pak pro vás bude vhodnější lyžařský areál Aussois. Ten je od La Normy takřka na dohled - leží ale na protější straně údolí.

Aussois zvlášť ocení rodiny s malými dětmi. Své služby zde nabízí celá řada lyžařských škol a na pláni ve střední části hory, zasvěcené lyžování, najdete celou řadu širokých a pozvolných sjezdovek, které nabízí ideální podmínky pro trénování carvingu. Jedinou nevýhodou střediska s 55 kilometry sjezdovek je to, že oproti La Normě ho vyhledává mnohem více turistů. U hlavních vleků se tak tu a tam tvoří fronty. Avšak zdržení se i tady počítá spíš v řádu jednotek minut, dlouhých prostojů tolik obvyklých třeba v krkonošských areálech se rozhodně bát nemusíte.

Zájezd do La Normy nebo Aussois se dá pořídit už od 5 tisíc korun za osobu. Cestovky je většinou nabízejí v balíčku s autobusovou dopravou a některé dokonce i s osmidenním skipasem. Ten lze díky tomu, že údolí Maurienne leží na samém západě Francie, využít naplno od první do poslední minuty. Stačí přitom vyjet z Česka v pátek odpoledne a v sobotu v devět ráno už můžete stát u vleku.

Kilometry navíc zvedají cenu

K větším střediskům v malebném údolí Maurienne patří zejména Les Sybelles nebo Val Cenis. Les Sybelles lyžařům nabízí přes 300 kilometrů sjezdovek – z toho 4 černé sjezdovky pro nejzkušenější lyžaře, 37 červených tras, 43 modrých a 31 nejlehčích zelených. Areál navíc obepíná přes 25 kilomerů běžeckých tratí. Výměnou za širší výběr lyžařských příležitostí je však třeba počítat s vyšší cenou. Za týdenní zájezd do Les Sybelles s ubytováním v docházkové vzdálenosti od vleku a autobusovou dopravou obvykle zaplatíte kolem 9 tisíc korun za osobu. V porovnání se srovnatelnými zájezdy do Rakouska to však stále ještě lze považovat za příznivou cenu.

Stejně jako v případě La Normy nebo Aussois zvládne autobus trasu do Les Sybelles zhruba za 14 hodin. Poslední úsek cesty je však poměrně krkolomný a zvláště v případě čerstvé sněhové nadílky, se může cesta neplánovaně prodloužit. Autobus se totiž musí takřka šnečím tempem vyšplhat do střediska po úzké silničce plné zdánlivě nekonečných serpentin. Nutno také připomenout, že místo romantické horské vesničky vás u cíle cesty přivítá „panelové“ sídliště s vysokými věžáky plnými malinkatých apartmánů, které připomínají spíš stísněné králíkárny.

Zlatá střední cesta

Mnohem větší komfort v tomto ohledu nabízí Val Cenis. Středisko, které leží na nejzazším konci údolí Maurrienne, vzniklo propojením tří starých horských vesnic - Lanslebourg, Lanslevillard a Termignon. Oblast byla osídlena už od 3. století. Už předtím v roce 218 před Kristem alpské hřebeny v této oblasti zdolalo Hanibalovo vojsko při své cestě na Řím. Ve 12. století se pak stal průsmyk Mont-Cenis důležitou obchodní tepnou.

Komorní a historickou atmosféru si trojice vesnic ve Val Cenis udržela dodnes, a to i přesto, že u paty sjezdovek vyrostly pohodlné moderní hotely. Na rozdíl od Les Sybelles tady totiž architekti nesáhli po „panelácích“, ale volili spíš menší nebo členitější rezidence.

Lyžařům a snowboardistům Val Cenis nabízí 125 kilometrů sjezdovek, dva snowparky, zóny určené pro milovníky free-ridu i několik běžeckých tratí. Vysoko nad údolím mezi strmými alpskými úbočími se nad tím vším rozprostírá i malý ledovec. Je však třeba dodat, že na rozdíl od velkých rakouských bratrů, jako je Hintertux nebo Kaprun, se na místním Glacier de l' Arcelle nelyžuje, přesto středisko situované povětšinou na severních svazích skýtá jistotu sněhu až do pozdního dubna.

Na sjezdovkách v Lanslebourgu a zvláště pak nad Lanslevillard bývá zvláště v hlavní sezóně lyžařů více a u vleků se tu a tam tvoří fronty. Naopak oblast nad Termignonem bývá obvykle takřka liduprázdná. Řadu lyžařů totiž možná odradí to, že na nejvyšší vrchol této části střediska nevede pohodlná sedačková lanovka, ale jen obyčejná poma. Avšak za tu „námahu“, vynaloženou stáním při cestě nahoru, to rozhodně stojí. Pod vrcholkem, příhodně nazvaným Col de Solliéres, se rozprostírá nejslunečnější část skiareálu. Na své si tu na širokých sjezdovkách přijdou lyžaři i milovníci pěkných horských výhledů.