Pro zážitky se nutně nemusí vyrážet za hranice Česka. Přiznejme si, že mnoho z nás zná některé cizí země a památky v nich lépe než ty, které se nachází „za humny“. Krizi ještě Česko nemá úplně za sebou, což je i důvodem, proč se letos i vloni přece jen objevilo víc těch, kteří se vydali po památkách Česka. Pro cyklonadšence jsem připravil pár řádků o výletech po Jizerských horách, neboť je zde skutečně co objevovat.
Cyklotoulky v údolích i po hřebenech, v Česku i Polsku
Nejprve bychom se s pohořím, kam vyrazíme, měli trochu seznámit. Umístit na mapě tuto oblast jistě není žádný problém. Jizerské hory jsou nejseverněji položené pohoří v České republice, jehož nejvyšším vrcholem je Smrk (1 124 m.n.m.). Jeho název je odvozen od řeky Jizery, která pramení pod touto horou. Značná část masivu však spadá na polské území, kde se nachází nejvyšší bod celého pohoří – Wysoka Kopa, měřící 1 126 m. n. m., pouze o dva metry více. Podobně jako na Šumavě zde nalezneme velké množství rašelinišť a horských luk. Specifické pro tuto oblast jsou i bizarní skalní útvary, které vznikly zvětráváním. Na většinu z nich se můžeme dostat díky poměrně husté síti cyklostezek, turistických cest a v zimě i běžeckých tras. I proto je tato oblast velmi vyhledávána.
Informace o oblasti naleznete na dobře čitelných webovkách Libereckého kraje. V levém sloupečku najdete rovnou dvacítku nabízených alternativ pro cyklovýlety v Jizerských horách.
Jako v každých horách je před cestou dobré zkontrolovat předpověď počasí. Přece jen jde o pohoří, kde se počasí i teplota mění velmi rychle. Cyklista by si tedy neměl kromě základního vybavení opomenout vzít pláštěnku, dost tekutin a něco k zakousnutí, protože se nezřídka stává, že jsou horské boudy s občerstvením zavřené přesně ve chvíli, kdy to nejvíce potřebujete – vždyť to známe všichni. Příliš nedoporučuji spoléhat se na půjčovny kol, které je nabízejí sice za relativně levný peníz (od 200 korun kolo na den), kola jsou ale nezřídka ve špatném stavu (především nefunguje pružení u předních vidlic, což se na kamenitých úsecích hřebenovek může vymstít).
Česká strana
Pro rodiny s dětmi bych za ideální místo na projížďky označil oblast kolem osady Jizerka. Všechny cesty jsou zde dobře značené a jezdí se tu relativně po rovině. Oblíbenou alternativou je trasa Jizerka – Smědava – Předěl. Prodloužení trasy je možné například na vrchol Jizera (na rozdíl od Smrku je tento vrchol sklanatý a jsou z něj hezké výhledy). Nepříliš náročný okruh je: Jizera – Smědava – U Knejpy – Čihadla – Pod Ptačími kupami a následný pěší výlez na vrchol Holubník (1,5 kilometru). Velmi dobře se dá najíst v Panském domě a stejně tak ve Smědavě.
Polsko
Musím přiznat, že polská strana Jizerských hor mě příjemně překvapila a v mnohém mi nabídla hezčí zážitky než ta česká. Oblast kolem města Szklarska Poreba a střediska Jakuszyce je rozcestníkem hned několika tras.
Do Jakuszyc se dostaneme zhruba čtyřkilometrovým stoupáním po silnici přímo z Harrachova. Pokud budeme silnicí pokračovat dál, čeká nás pětikilometrový sjezd právě do Szklarske Poreby, kde můžeme začít překrásnou hřebenovku. Uprostřed města (u informačního střediska) se dáme silnicí doleva a začneme stoupat serpentinami. Budeme se držet červené značky, která nás zavede až na vyhlídku Wysoki Kamien (1 058 m.n.m.), kde je možnost občerstvení. Nicméně musím upozornit, že až na tuto vyhlídku jde cesta poměrně prudce do kopce a pod vrcholem je skoro rychlejší jít pěšky. Z vyhlídky pokračujeme stále po červené po hřebeni kolem různých vyhlídek, které nám nabízí pohledy na českou i polskou stranu. Když dojedeme na rozcestí Rozdrože pod Kopa, dáme se vlevo po žluté značce – zde nás čeká klesání až k chatě Górzystów.
U tohoto místa doporučuji udělat přestávku a vychutnat si výbornou kuchyni. Tradičním pokrmem je palačinka plněná poctivou dávkou tvarohu a politá borůvkami. Standardem je malá porce, velcí jedlíci si mohou poručit velkou palačinku, se kterou už bude mít ale žaludek opravdu co dělat – natož pak po ní sednout na kolo a jet do kopce. K jídlu si je možné objednat české pivo a platit se dá českou měnou. Od tohoto místa je možné se vrátit do Jakuszyc přes osadu Orle (velmi pěkná trasa). Celkově tato trasa zabere zhruba 7,5 hodiny pohodové jízdy.
Od chaty Górzystów je možné vyrazit na Polanu Izersku a z ní se napojit na červenou stezku vedoucí směr Smrk (zde však doporučuji zvolit asfaltovou cestu, která vám zkrátí cestu, vyhnete se stoupání na vrchol Stóg Izerski a dovede vás přímo na vrchol Lqcznik, ze kterého je to na Smrk už jen kousek.) Z nejvyšší hory české strany Jizerských hor se pak dejte po modré dolů (ve třetině cesty je vhodné ze značky odbočit na stezku, která sjíždí horu po vrstevnici a není tak prudká – v případě pokračování po modré je stezka s kolem hodně problematická. Přes Předěl se pak dostaneme na osadu Jizerka, ze které je to do Harrachova už jen sjezd.
Pokud počasí v posledních dnes nebylo na horách příznivé, příliš nedoporučuji s kolem stezku Polana Izerska – Rozdrože pod Kopa. Je to sice pěkná hřebenovka, ale pokud nechcete provozovat bahenní lázně, to pro vás nebude to pravé ořechové. Je zde podmáčená půda.