ČT24

ČT24
úterý 29. července 2014 Marta

Mexiko

Velikost textu:

Mexiko, plným názvem Spojené státy mexické, španělsky Estados Unidos Mexicanos, je federativní republika ve Střední Americe. Na severu hraničí s USA a na jihu s Guatemalou a Belize. K Mexiku patří také několik ostrovů ležících na západě v Tichém oceánu, a na východě okolo pobřeží v Mexickém zálivu, či Karibském moři. Nejnižším bodem je proláklina nedaleko Mexicali (-10 m).

Mexiko
Mexiko

Rychlá navigace:

Geografické údaje
Měna, kurzy
Klimatické podmínky
Ceny
Clo, dovoz, vývoz
Časový posun
Elektřina (proud, používaní redukcí)
Fotografování a filmování
Internet
Jazyky, dohovoření
Kriminalita
Kuchyně - jídlo a nápoje
Místní doprava a taxi
Nákupy a suvenýry
Oblečení, zavazadla
Opalování
Pláže a koupání
Pošta
Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy
Restaurace, ceny, doporučení
Různé
Spropitné
Svátky
Telefonování + roaming
Tísňová volání
Víza, vstupní formality
Zajímavá místa
Zábava, kultura, sport
Zastupitelské úřady
Zdravotní péče, očkování, hygiena
Zvyklosti a obyčeje

Geografické údaje

Poloha:Střední Amerika
Oficiální název:Spojené státy Mexické
Hlavní město:Ciudad de México - 15 600 000 obyvatel
Jazyk: španělština (90%, úřední jazyk), nahuatl (aztéčtina), další indiánské jazyky
Náboženství:katolíci (89%), protestanti (6%)

Zpět na navigaci

Měna, kurzy

Měna: 1 nové mexické peso (MXP) = 100 centavů
Aktuální kurz: 1 MXP = 1,50 Kč

Běžně se přijímají (v hotelích, ve velkých obchodech a restauracích) kreditní karty Master Card, Visa a Dinners Club. Doporučenou měnou na směnu je americký dolar.
Měnou je nové mexické peso (MXP), které se dělí na 100 centů. Papírové bankovky jsou 20, 50, 100, 200, 500 a 1000, kovové mince 1, 2, 5, 10 a 20. Kovové centy jsou v hodnotách 5, 10, 20 a 50, v praxi se s nimi setkáte jen zřídka, na venkovských tržištích nebo pokladnách supermarketů.
Doporučujeme výměnu základní částky ve směnárně na letišti (casa de cambio, 24 hod, kupodivu nejlepší kurz) a poté měnit peníze průběžně. Dobrý kurz mají obvykle banky, nejméně výhodný hotely. Pokud pesa neutratíte během zájezdu, na letišti je lze vyměnit na některou ze světových měn nebo ještě utratit. Bankomaty (např. banky Banamex) akceptují mezinárodní platební karty (VISA, Maestro). Platebními kartami lze platit prakticky jen v turistických střediscích. Cestovní šeky (cheque de viajero) mění banky a pouze některé směnárny, je třeba předložit pas. V Cancúnu lze běžně platit americkými dolary; přitom se vždy hodí mít bankovky nižších hodnot.
Banky mají otevřeno ve všední dny 9.00 - 14.30, směnárny celý týden 9.00 - 20.00.

Zpět na navigaci

Klimatické podmínky

Rozlohou obrovské Mexiko má tři klimatická pásma, která odpovídají nadmořské výšce: horké pásmo (do výšky 700 m n.m., průměrná roční teplota přes 24 °C), mírné pásmo (do výšky 1700 m n.m., rozsah teplot 17 - 23 °C) a chladné pásmo (výška nad 1700 m n.m., průměrné roční teploty pod 17 °C). V hlavním městě Mexiko, ve vnitrozemí a ve vyšších nadmořských výškách mohou noční teploty v létě klesnout i na cca 10 °C. V jižní části Mexika se rok dělí na období dešťů (červen až říjen) a období sucha (listopad až květen). Obecně platí, že srážek přibývá směrem od severu k jihu a více prší v horách. V mexických pouštích na severozápadě i v tropických pralesích na jihovýchodě panují celoročně vysoké teploty. Srážky činí v pouštích pouhých 100 mm ročně, zatímco v pralesích až 3000 mm. Na pobřeží Mexického zálivu se v době od srpna do října může vyskytnout hurikán.
Na Yucatánu je klima po celý rok příjemné, teploty téměř neklesají pod 27 °C, v létě mohou přesahovat 33 °C. Průměrná roční teplota Karibiku je asi 26 °C, od května do října 28 - 29 °C.

Zpět na navigaci

Ceny

Ceny jsou pouze orientační a mohou se lišit místně, sezónně i v konkrétních podnicích. Ovoce a zeleninu lze výhodně koupit na tržištích. Ceny v běžných restauracích jsou nižší než v hotelových.

V obchodě:
voda balená 1,5 l = MXP od 7,50
coca cola 2 l = MXP 14,50
mléko 1l = MXP 6,50
lahvové pivo i pivo v plechovce = MXP od 9,-
láhev mezcalu 0,5 l = MXP od 20,-
pečivo 1 kus, podle druhu = MXP 0,50 - 2,-
chleba toastový, podle druhu a váhy = MXP od 8,-
šunka, sýr 1 kg = MXP od 30,-
zmrzlina/Magnum = MXP 6,- /16,-

V restauraci:
pivo třetinka = MXP od 12
nealko nápoje = MXP od 10
polední jídlo (menu) = MXP od 30
večeře v běžné/středně drahé restauraci = MXP od 60/100
hamburger = MXP 50

Plážové služby:
půjčení výbavy na šnorchlování = MXP od 80
potápění (podle lokality a konkrétních podmínek v místě) = USD od 70

Zpět na navigaci

Clo, dovoz, vývoz

Zboží určené pro vlastní potřebu či spotřebu nebo jako dárky (do ceny 1000 USD) lze dovážet volně. Za limit pro vlastní potřebu se považuje 200 ks cigaret nebo 25 ks doutníků nebo 200 g tabáku, 3 litry vína nebo 1 litr alkoholických nápojů (pouze pro osoby starší 18 let). Léky lze dovážet pouze pro osobní potřebu, v případě psychotropních látek je třeba doložit lékařský předpis. Není třeba deklarovat 1 fotoaparát a 1 videokameru určené pro osobní potřebu. Držení a užívání drog je v Mexiku zakázáno zákonem a za pašování drog hrozí vysoké tresty. Nesmějí být dováženy potraviny (ani konzervy či čokoláda), rostliny, zvířata a zbraně.
Dovoz a vývoz cizích měn nad částku 10.000 USD na osobu je třeba deklarovat, výměna deviz je volná. Místní měna (MXN) je v zahraničí nesměnitelná.
Bez speciálních povolení nesmějí být vyváženy jakékoliv archeologické předměty ani živá zvířata a rostliny či výrobky z nich (mezinárodní dohoda o ochraně ohrožených druhů CITES), za porušení zákona hrozí i několikaleté vězení.

Zpět na navigaci

Časový posun

Mexiko díky své velké rozloze užívá tři časová pásma, většina území má centrální americký čas (GMT mínus 6 hodin). Státy Baja California Sur, Nayarit, Sinaloa, Chihuahua a Sonora mají o hodinu méně, ve státě Baja California Norte je o dvě hodiny méně. Od první neděle v dubnu do poslední neděle v říjnu platí letní čas. Časový posun na většině mexického území vůči ČR tak činí po většinu roku mínus 7 hodin.

Zpět na navigaci

Elektřina (proud, používaní redukcí)

Napětí je 127 V, střídavý proud 60 Hz. Zásuvky v celém Mexiku jsou kompatibilní pro zástrčky s plochými konektory amerického typu, takže je třeba adaptér. Jen v některých hotelích vyšší kategorie v hlavním městě a na pobřeží jsou v koupelnách (pro holící strojky a vysoušeče vlasů) zásuvky evropské.

Zpět na navigaci

Fotografování a filmování

Je zakázáno fotografovat policisty a objekty strategického významu včetně vládních budov. V muzeích a kostelech je zakázáno používat blesk. Za natáčení na videokameru se platí jednotný poplatek 50 MXP (Národní archeologické muzeum v Mexico City, všechny archeologické lokality). Vždy respektujte mezinárodně srozumitelné piktogramy.
Pokud budete chtít zachytit místní obyvatele, nezapomeňte se vždy předem dotázat na svolení (Puedo tomar una foto? Mohu si udělat fotku?). Za souhlas obvykle očekávají malou odměnu, mince nebo suvenýr. Jízdní policisty v Mexiko City fotografovat lze.
Nezapomeňte nabíječku do videokamery či digitálního fotoaparátu, náhradní baterie a, dostatečnou paměťovou kapacitu karet. Klasické filmy Kodak a Fuji jsou k dostání za ceny obdobné jako v ČR.

Zpět na navigaci

Internet

Internetové kavárny jsou ve vnitrozemí prakticky všude, 60 min připojení stojí obvykle 10 MXP. Internet na hotelích ve vnitrozemí je většinou zdarma, naopak v některých hotelích na Yucatánu si účtují za připojení 5 USD/15 min a internetová kavárna je v nedohlednu.

Zpět na navigaci

Jazyky, dohovoření

Úředním jazykem Mexika je španělština, kterou mluví většina obyvatel. Asi 10 % lidí hovoří původními indiánskými jazyky (jichž je více než 50). Na Yucatánu převládá mayština. V hotelích se běžně dorozumíte anglicky. Při smlouvání na tržištích se používají kalkulačky a úsměv.
Doporučujeme naučit se alespoň několik slov (v závorce s výslovností), přiblížíte se tím místním obyvatelům. Buenos días (dobrý den), adios (sbohem), por favor / gracias (prosím / grásias, děkuji), sí / no (ano / ne), dónde (kde), cuándo (kvándo, kdy), cómo (kómo, jak), izquierda (vlevo), derecha (dereča, vpravo), el médico (médiko, lékař), un robo (krádež), bueno / malo (dobře / špatně), buen provecho (buen provečo, dobrou chuť), quanto costa (kvánto kosta, kolik to stojí), caro / barato (drahé / levné), grande / pequeňo (velký / malý), no entiendo (nerozumím), agua con gas / sin gas (voda perlivá / neperlivá), con hielo / sin hielo (s ledem / bez ledu), cerveza (servesa, pivo), cafe solo / cafe con leche (káva černá / leče, s mlékem), pan (chleba).

Zpět na navigaci

Kriminalita

Pouliční kriminalita je vyšší v hlavním městě, zejména na místech, kde je mnoho lidí (letiště, přístav, nádraží, městská doprava, tržiště). Šperky a cenné věci nechte doma, je zbytečné provokovat: pokušení představují i luxusnější hodinky. Hotovost rozdělte na několik částek a ty uschovejte od sebe odděleně. Při placení mějte v peněžence jen malou část peněz, další peníze je nejlepší mít v uzamčeném zavazadle nebo v hotelovém trezoru. Osvědčily se taštičky na krk, které se nosí pod oblečením apod. Pokud povezete dražší elektroniku (videokamery, digitální fotoaparáty), je vhodné ji před odjezdem připojistit. Nikdy neponechávejte bez dozoru osobní věci, hotovost, fotoaparáty, kamery. Po setmění nechoďte nikam sami. Příslušníci turistické policie, kteří hlídkují v turisticky frekventovaných lokalitách, hovoří anglicky.
Originální pas, imigrační lístek a letenku v Mexiku nenoste u sebe, ale uložte je do uzamčeného zavazadla nebo hotelového trezoru. Jestliže dojde ke ztrátě, odcizení nebo znehodnocení pasu, je třeba získat náhradní cestovní doklad na českém zastupitelském úřadu. Pro tento případ se doporučuje mít s sebou kvalitní fotokopii cestovního pasu (stránky, kde je fotografie a osobní údaje) pro urychlení vydání náhradních dokladů. Tuto kopii mějte uloženu odděleně od originálu. Pořiďte si rovněž kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet a telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování; to vše vám může pomoci, kdybyste o pas či karty přišli. Pro případ ztráty mobilního telefonu si poznamenejte důležitá osobní telefonní čísla. Jakoukoliv krádež nahlaste ihned policii, o odcizení dokladů je třeba sepsat protokol.

Zpět na navigaci

Kuchyně - jídlo a nápoje

Exotická a pikantní mexická kuchyně vznikla promísením aztéckých, mayských a španělských kulinářských tradic. Přestože je území Mexika obrovské a každá z jeho oblastí má tudíž svoji vlastní kuchyni, všude jsou základem jídelníčku kukuřice, fazole a chilli papriky, ochucovadly koriandr, kmín, česnek, hořká čokoláda, limetky a avokádo. Fazole (frijoles) jsou všech velikostí a barev, nejčastěji černé nebo červené. Obvykle se podávají jako „refritos", tj. uvařené, rozmixované a poté s cibulí, česnekem a chilli osmažené na pánvi. Tradičními jídly jsou kuře, krocan a vepřové maso, z polévek „sopa de lima", kuřecí vývar ochucený citrónem. Slavnostním národním jídlem je „mole poblano", vařená krůta nebo krocan s hustou hnědou omáčkou z chilli, koření, oříšků a hořké čokolády.
Tortilla je tenká placka z kukuřičné (někdy pšeničné) mouky, upečená nasucho na rozpáleném plátu, nahrazující chléb. Tortas jsou obložené housky. Specialitou jsou ostré omáčky salsa mexicana (= pico de gallo, směs zralých rajčat, chilli, cibule, citronové šťávy a koriandrové natě). Salsa cruda je najemno pokrájená syrová zelenina, salsa de tomate obsahuje rajčátka, koriandr a chilli, salsa de jitomate je z tepelně upravených rajčat a nakládaného chilli a salsa de chipotle jsou uzené papričky jalapeňo v rajčatové omáčce. Jemnější omáčka guacamole je kaše z avokáda, rajčat, chilli, cinbule, citrónů a koriandru. Oblíbený moučník je flan, obdoba pudinku, a dorty z ořechů a medu. Piloncillo je hnědý surový třtinový cukr. Yucatánskou specialitou je směs „achiote", drcená semínka stromu annatto, smíchané s kmínem, česnekem, černým pepřem a šťávou z kyselých pomerančů.
Na pobřeží se nabízejí ryby a plody moře. Běžné jsou humr (langosta), krevety (camarones), slávky (mejillones), mušle (almejas), langusty (langostino). Nejčastěji se podávají grilované (a la plancha) nebo s česnekem (al mojo de ajo).
Na venkově se často vaří v hliněných hrncích u silnic, je to však nabídka spíše pro místní. Budete-li zvědaví, zvažte konkrétní hygienické podmínky. Z ovoce a zeleniny nejezte nic, co nelze oloupat nebo omýt v pitné vodě, exotický zážitek nestojí za střevní potíže. Výborné jsou čerstvě vymačkané ovocné šťávy, ale odmítněte led do nápojů, který nemusí být nezávadný. Běžné pivo je Corona, které Mexičané pijí ochucené limetkou. Limonády a cola jsou „refrescos". Alkoholické nápoje tequila a mezcal se vyrábějí z agáve. Oblíbené koktejly jsou „margarita" (tequila, pomerančový likér a citrónová šťáva) nebo „piňa colada" (kokosové mléko, ananasová šťáva, rum). Hodně se pije silně slazená čokoláda (chocolate), ochucená skořicí a vanilkou a káva „café de olla" se skořicí a třtinovým cukrem.

Vybrané speciality:
arroz a la mexicana: rýže vařená s rajčaty, mrkví a hráškem, tudíž červené barvy
atún de la parrilla: grilovaný steak z tuňáka s červenou a zelenou salsou
cochinita pibil: vepřové maso naložené v pikantní omáčce, pečené původně v hliněné peci, dnes v troubě
crepas de cuitlacoche: slané palačinky plněné houbami (speciální druh houby rostoucí na kukuřičných klasech)
enfrijoladas: opečené přeložené tortilly přelité fazolovou omáčkou, různě ozdobené
enchiladas: opečené zabalené nebo přeložené tortilly s různou náplní, např. „a la suiza" (s kysanou smetanou), „entomatadas" (s rajčaty) nebo „enfrijoladas" (s fazolovou kaší)
ensalada de nopalitos: nakrájené mladé listy opuncie posypané cibulí a nadrobeným bílým sýrem
empanadas/empanaditas: tortilly ve formě kapsy/kapsičky plněné marinovaným masem, olivami, zeleninou a rozinkami, sypané sezamem a zapečené; náplní bývá často i tuňák (atún)
gorditas: tlusté tortilly plněné sýrem
huevos motuleňos: tortilla se šunkou, sázenými vejci a omáčkou ze sýra, hrášku a rajčat
huevos rancheros: sázené vejce na smažené tortille s rajčatovou omáčkou
chilaquiles: tortillové lupínky v rajčatové omáčce, posypané cibulí a sýrem
chiles rellenos: chilli papričky plněné sýrem nebo mletým masem, obalené v těstíčku, osmažené a přelité rajčatovou omáčkou
chalupas: zapečené tortilly plněné masem a fazolovou kaší
chilaquiles: zapečené smažené tortilly s masovou náplní
chiles en nogada: zelené ostré papriky plněné mletým masem a mandlemi a přelité omáčkou z vlašských ořechů a ozdobené červenými zrníčky z granátového jablka (pro tuto kombinaci barev mexické vlajky - zelená, bílá, červená, jsou nazývány „jídlem nezávislosti")
chilli con carne: směs barevných fazolí, několika druhů masa, papriček, zeleniny a koření
ixni-pec: velmi ostrá omáčka z paprik habanero, cibule, rajčete a kyselé pomerančové šťávy
mariscadas: pečená směs mořských plodů s cibulí a česnekem, vařená s rýží v maggi omáčce
nachos a la Ortega: tortilla chipsy přelité chille chorizo (mexickým gulášem) s chilli, fazolemi, sýrem a papričkami jalapeňos
nachos espinacas: tortilla chipsy s kousky kuřecího masa, přelité směsí špenátu a taveného sýra
pescado a la Verancruzana: ryba s aromatickou omáčkou z rajčat, cibule, kaparů a oliv
pescado al mojo de ajo: rybí filé s bílou česnekovou omáčkou
Pallo al pibil: yucatánská specialita, dušené nebo pečené kuře naložené v achiotové směsi a omáčce z pomerančů
pollo tuculeňo: kuřecí řízek v tomatové omáčce s fazolemi a zeleninovou oblohou
pozole: hustá zeleninová polévka s masem
quesadillas: opečené nebo grilované tortilly plněné sýrem nebo zeleninou, mohou být ještě přelité roztaveným sýrem či podávány s osmaženými fazolemi nebo houbami
sopa de lima: polévka z kuřete, zeleniny a tortillových křupek, ochucená limetkou
tacos: ohřátá nebo smažená srolovaná tortilla, s různou nádivkou (většinou mletého masa a zeleniny); taco camarones jsou plněné grilovanými krevetami, případně ještě rajčaty, olivami a avokádem; tacos de rajas poblanas jsou měkké tortilly plněné kousky chilli a cibule v pikantní rajčatové omáčce
tamales: v páře vařené knedlíčky z kukuřičného těsta, s masem či omáčkou, zabalené v kukuřičném nebo banánovém listu, mohou být plněné masem a zeleninou nebo ovocem
tostadas: křupavé smažené tortilly s masem nebo rybou a různými omáčkami, obložené fazolovou kaší, nasekanou cibulí a nastrouhaným sýrem
tostaditas: rozčtvrcené smažené tortilly, podávané se salsou a guacamole

Zpět na navigaci

Místní doprava a taxi

Letecká
Velká mezinárodní letiště jsou dvě, Benito Juárez v Mexico City a Cancún na Yucatánu. V Cancúnu jezdí z letiště k hotelům minibusy „colectivo" (pouze jednosměrně) přibližně každých 30 min, jízdenky se kupují v hale. Menší mezinárodní letiště jsou na Cozumelu (5 minut od San Miguel) a v Méridě. I tady dopravu z letiště do města zajišťují minibusy nebo taxíky, označené „transportación terrestre" a řidič nebo průvodčí pouze kontroluje jízdenky zakoupené v hale. Síť vnitrostátních leteckých linek je hustá, letové řády a ceny lze zjistit v kterékoliv cestovní agentuře.

Železniční
Mexické železnice měří přes 17 tisíc km, jsou ale využívány prakticky pouze pro nákladní dopravu. Výjimkou je železniční trať na Yucatánu a Měděným kaňonem (Caňon del Cobre) napříč pohořím Sierra Tarahumara, dokončená v roce 1961. Tento kaňon je čtyřikrát mohutnější než proslulý Grand Canyon v USA a na 650 km dlouhé trati, překonávající výškový rozdíl 2500 metrů a považované za jednu z nejkrásnějších na světě, je 38 mostů a 86 tunelů. Každodenní „Copper Canyon Express" urazí vzdálenost mezi Los Mochis a Chihuaha za 15 hodin.

Lodní
Nejvýznamnější přístavy jsou Acapulco, Altamira, Coatzacoalcos, Ensenada, Guaymas, La Paz, Lazaro Cardenas, Manzanillo, Mazatlan, Morro Redondo, Progreso, Salina Cruz, Tampico, Topolobampo, Tuxpan a Veracruz. V Mexiku je téměř tři tisíce km splavných řek a vodních kanálů. Turisticky atraktivní jsou plavby lodičkami po jezeře Catemaco nebo kaňonem Sumidero. Z poloostrova Yucatán (Puerto Juárez, 10 min od centra Cancúnu) plují každou půlhodinu trajekty na Isla Mujeres. Osobní trajekty na Cozumel odplouvají z Playa del Carmen, automobilové trajekty z Puerto Morelos.

Autobusová
Je nejlevnější a proto nejpoužívanější. Turistům se na dálkových linkách doporučuje jezdit pouze luxusní a první třídou, tyto autobusy jsou klimatizované, mají pohodlná sedadla a WC. Jízdenky se kupují na nádraží, kde mají i aktuální jízdní řády, nebo prostřednictvím cestovní agentury. Místenku se doporučuje zakoupit den předem. Na Yucatánském poloostrově jezdí z Cancúnu místní autobusy do Méridy, Playa del Carmen a Tulúm.

Městská doprava
Trasy městských autobusových linek sledují v každém městě hlavní třídy a ulice, autobusy se liší typem, velikostí i barevně. V Mexico City je nejlevnější metro, v němž však nesmějí být přepravována velká zavazadla. Jezdí ve všední dny 6.00 - 0.30, v sobotu 6.00 - 1.30, v neděli 7.00 - 0.30. Jízdenka stojí 2 pesos a platí na všech 11 tratích, dokud z metra nevystoupíte. Na veřejné dopravní prostředky (metro, autobusy, trolejbusy) lze výhodně koupit kartu na určitý počet dní s neomezeným počtem jízd. Karta se kupuje v Loteria Nacional.
V Cancúnu funguje pravidelná doprava mezi Hotelovou zónou a centrem města, zpáteční jízdenka stojí asi 50 MXP.

Taxi
Taxíky v Mexico City jsou většinou zelené volkswagen-brouk, nebo „sitio", červené nissany, které se objednávají po telefonu ze stanoviště (= sitio). Obecně se nedoporučuje stavět taxi na ulici, bezpečnější je telefonická objednávka. Letištní taxi jsou bílá, s černým symbolem letadla ve žlutém poli. Jízdenku, zakoupenou u příslušné přepážky v letištní hale, taxikářovi pouze předložíte. Hotelová taxi patří k nejdražším.
V Cancúnu fungují v turistické zóně zelenobílé taxíky, které můžete zastavit na ulici nebo objednat v hotelu. Ceny jsou předem dané, dozvíte se je v hotelové recepci i turistických informacích. Někde jsou ceníky vyvěšeny (u hlavní promenády, u mola, u přístavu). Vždy se však vyplatí cenu ověřit, případně dohodnout předem.

Zpět na navigaci

Nákupy a suvenýry

K oblíbeným suvenýrům patří ručně tkané vlněné přikrývky sarapes, barevné bavlněné šátky rebozos, další textilní zboží, ručně vyšívané ubrusy, halenky i šaty, indiánské malby (na plátně, kůži či dokonce peří ptáků), cínové a měděné předměty, košíkářské, hrnčířské a kožené zboží, sombrera (klobouky) všech tvarů a velikostí, slaměné, palmové i kožené, dřevěné bubínky, korále a šperky z kamenů, semen kulturních plodin i tropických stromů, typické alkoholické nápoje tequilla a mezcal, ponča a závěsné sítě hamaky, nejkvalitnější v Méridě na Yucatánu. Čím hustší je síť ok, tím jsou pohodlnější a dražší. Stříbrné předměty, jejichž je Mexiko největším výrobcem na světě, by měly mít vyraženo číslo „925" (čistý obsah stříbra 92,5 %). Pokud chcete mít jistotu, že jste nebyli ošizeni, kupujte pouze výrobky s certifikátem.
Obchody mají otevřeno obvykle od pondělí do soboty 8.00 - 21.00, speciální obchody a obchodní domy většinou 9.00 - 20.00. Supermarkety a pekařství jsou otevřeny i v neděli, existují i soukromé obchůdky otevřené 24 hodin. Potraviny jsou levnější než v ČR.
Kromě kamenných obchodů jsou ve městech kryté tržnice a prakticky všude větší nebo menší trh pod širým nebem. Při nakupování na tržištích se smlouvá, a to až na polovinu původní ceny. V kamenných obchodech jsou ceny fixní. Největší výběr zboží je v Mexico City a Acapulcu, nejdražší je Cancún. Největší výběr indiánských rukodělných výrobků je v Mitle nebo San Cristóbal de las Casas.

Zpět na navigaci

Oblečení, zavazadla

Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou se svým jménem. Lístek se jménem, adresou a telefonním číslem vložte také dovnitř. Do odbavovaného zavazadla uložte všechny ostré předměty jako kapesní nůž, nůžtičky, pilníček na nehty apod., které nesmíte vzít s sebou do kabiny letadla. Jako příruční se nejlépe osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například léky, které užíváte pravidelně). Neberte si tašky do ruky nebo dokonce kabelky, překážejí a snadno je někde zapomenete.
Oblečení na poznávací zájezd do Mexika by mělo být příjemné a praktické, nejlépe ze směsových rychle schnoucích materiálů, pohodlné a prodyšné, kalhoty dlouhé i krátké (případně stačí jedny, s nohavicemi „na zip"), košile s dlouhým i krátkým rukávem, několik triček a ponožek, vše přednostně tmavší barvy. Jako obuv jsou vhodné pevné botasky, případně sportovní sandály s profilovanou podrážkou (pro výstup na mayské pyramidy). Nezapomeňte kosmetiku s vysokým ochranným faktorem, pokrývku hlavy, brýle proti slunci, plavky a náhradní dioptrické brýle, pokud je nosíte. Přes den využijete láhev na pití, při prohlídce archeologických lokalit ležících v tropickém pralese oceníte repelenty proti komárům. Ve vyšších nadmořských výškách (Mexiko City, Puebla, Oaxaca) využijete lehčí svetr, který se hodí i do klimatizovaného autokaru. Deštník může posloužit i jako slunečník.
Pro pobyt u Karibiku vystačíte s plavkami, šortkami a tričkem, ale pokud zamíříte do kostela, nezapomeňte na vhodné oblečení (delší rukávy i kalhoty, případně sukně). Na večeři do hotelové restaurace budou potřebovat pánové ke kalhotám tričko nebo košili a dámy delší kalhoty, sukni nebo ještě lépe letní šaty.

Zpět na navigaci

Opalování

Do Mexika se jezdí za sluníčkem. Určitě ho nepodceňujte a vybavte se opalovacími krémy s ochranným faktorem minimálně 16, dle typu vaší pokožky. Naprosto nezbytné jsou kvalitní sluneční brýle s UV filtrem a pokrývka hlavy. Pijte pravidelně, i když nemáte pocit žízně, a zásadně se neopalujte přes poledne. Nejkvalitněji se opálíte při plavání v moři a na lehátku pod slunečníkem.

Zpět na navigaci

Pláže a koupání

Pro milovníky pláží a koupání v moři představuje Mexiko ráj. Přes 9 tisíc km dlouhé pobřeží nabízí koupání v Pacifiku, Karibiku i Mexickém zálivu, přičemž lze vybírat mezi klidnými místy i rušnými letovisky. Subtropické klima zajišťuje nadstandardní teplotu moře po celý rok a zejména na Mayské riviéře hýří průzračný Karibik celou paletou modře, od tyrkysové a azurové ke smaragdové a temně kobaltové. Zdejší pláže se vyznačují chladivým bílým pískem, jemným jako mouka.
Na tichomořském pobřeží jsou kromě Acapulca nejznámější pláže Bahías de Huatulco, Puerto Escondido, Ixtapa/Zihuatenejo, Puerto Vallarta, Mazanillo a Mazatlán. V Kalifornském zálivu (Baja California) pláže Cabo San Lucas, San José del Cabo, La Paz a Loreto, na Yucatánu je nejvyhledávanější prakticky nepřerušený 130 km dlouhý pás pláží po celé délce tzv. Mayské riviéry od Cancúnu po Tulúm, kde velmi přitažlivé jsou zejména Playa del Carmen, Puerto Aventuras či Acumal. Výborné podmínky pro koupání, šnorchlování a potápění jsou rovněž na ostrovech Cozumel a Isla de los Mujeres. Mexický záliv je na koupání méně vhodný, s výjimkou Paraíso u Villahermosy a Progreso u Méridy.
Veškeré pláže jsou volně přístupné. Pokud jsou na nich lehátka a slunečníky, patří obvykle ke konkrétnímu hotelu a pro ubytované hosty jsou zdarma. Na hlavních plážích jsou věže s plavčíky, kteří dohlížejí na bezpečnost. Zelená vlajka na pláži znamená klidné moře, žlutá zvýšenou ostražitost (mírné vlny) a červená nebezpečí (velké vlny, koupání na vlastní nebezpečí). Vyvěšuje se rovněž po soumraku.

Zpět na navigaci

Pošta

Pohlednice stojí od 5 peso, známka (estampillas, timbres) do Evropy 13 peso. Známky lze koupit v trafikách nebo na poště. Hlavní pošty (correos) mají otevřeno ve všední dny od 8.00 - 19.00 hod, v sobotu od 9.00  -  13.00, menší pošty mívají polední přestávku. Schránky jsou modrošedé. Pohodlné a spolehlivé je odeslání pohledů prostřednictvím hotelové recepce. Do ČR jde pošta déle než 14 dní.

Zpět na navigaci

Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy

K zapůjčení vozu je třeba předložit pas s platným vízem a národní nebo mezinárodní řidičský průkaz. Platí se výhradně kreditní kartou a musíte být starší 21 let (u některých půjčoven 25 let). Půjčoven aut včetně mezinárodních Avis či Hertz je dostatek, zejména v turistických letoviscích. Vyplatí se předem porovnat nabídku, podmínky a ceny. Podrobně prostudujte smluvní podmínky, stav vozu a rozsah pojištění, zejména proti krádeži, nehodě a závažné poruše. Ověřte si, zda je v ceně neomezený počet najetých kilometrů a taxativně si nechte vyjmenovat, co v ceně není. Ceny obvykle začínají na 70 USD/den, vypůjčení na více dní je výhodnější. Na dálnicích se platí mýtné.
V Mexiku se jezdí vpravo, silnice jsou většinou dvouproudové, v hornatých oblastech plné zatáček bez svodidel. Na silnici mohou být zvířata a vozidlo v protisměru je běžným jevem. Porouchané auto jako překážka na cestě bývá označeno jen větví nebo hromádkou kamenů na vozovce. Mnoho místních jezdí v noci bez rozsvícených světel. Značky „topes" nebo „vibradores" upozorňují na zpomalovací pásy; „hrby" jsou určitě vyšší než u nás a pokud nezpomalíte, budete si to pamatovat. Přednost v jízdě mají vozidla na kruhovém objezdu. Maximální rychlost ve městě je 30 - 40 km/hod, v Hotelové zóně v Cancúnu 60 km/hod a na dálnici 110 km/hod. Pokud odbočujete doleva, je třeba nadjet doprava a vozidla za sebou nechat odjet. Je zakázáno parkovat u červených pruhů na obrubníku a u značky s přeškrtnutým „E" (estacionamiento). V případě poruchy se doporučuje zdvihnout kapotu auta a přivolat státní servisní službu Ángeles Verdes („Zelení andělé", tel. 55-5250-8221), jež pomáhá řidičům v nouzi. Na čerpacích stanicích bývá menší obchod a toalety, nelze tu platit kreditními kartami. Užitečné výrazy jsou puesto de socorro (stanice první pomoci), desviación (objížďka), deskompuesto (porucha), accidente (nehoda), curva peligrosa (nebezpečná zatáčka), disminua su velocidad (snižte rychlost), maneje con precaución (řiďte opatrně).
V Mexiku je přes 240 tisíc km silnic, z toho asi 6 tisíc km dálnic. Doporučuje se kvalitní automapa, směrovky jsou pouze na hlavních tazích.

Zpět na navigaci

Restaurace, ceny, doporučení

Hotelové restaurace nabízejí široký výběr z americké, evropské i mexické kuchyně: snídaně, oběd i večeře bývá bufet s výběrem teplých a studených jídel, nápoje kromě kávy a čaje se platí zvlášť. Typická mexická snídaně jsou vejce na různý způsob, např. „huevos revueltos" (míchaná), „huevos a la mexicana" (míchaná s cibulí, rajčaty, fazolemi a chilli papričkami) nebo „huevos rancheros" (smažená s tortillou a dušenými fazolemi s tomatovou a chilli omáčkou). Oblíbená snídaně je rovněž churros (sladké pečivo) a káva nebo čokoláda.
Mexičané milují pouliční občerstvení, takže všude je nepřeberné množství restaurací, barů a stánků různé úrovně, fungujících i 24 hodin denně. Stánky vybavené pařáky prodávají ráno tamales, přes den kukuřičnou polévku nebo dušené maso s tortillami, večer quesadillas, anchiladas a antojitos (viz kapitola „Kuchyně). Na pobřeží jsou na stáncích krevety na jehle, marinované syrové ryby (ceviche), celé palice vařené kukuřice namočené ve smetaně a sypané drceným sýrem (elotes). Pulquería je hostinec, kde se nalévá pulque, populární mírně alkoholický nápoj z agáve, velmi přibližně připomínající burčák.
Většina restaurací nabízí mezi 14. až 17. hodinou tzv. „comida corrida" (menú del día), finančně výhodné menu, zahrnující polévku, hlavní jídlo, desert nebo salát a nápoj (v ceně od 20 MXP). Což automaticky neznamená, že je to běžné a nejlevnější jídlo, nabídku se vyplatí prostudovat.

pivo třetinka = MXP od 12
nealko nápoje = MXP od 10
polední jídlo (menu) = MXP od 30
večeře v běžné/středně drahé restauraci = MXP od 60/100
hamburger = MXP 50

Zpět na navigaci

Různé

Cenoty. Přírodní studny, navazující na krasové systémy, které v suché vápencové plošině znamenaly jediný možný přístup k pitné vodě, skryté v podzemí. Jsou různě hluboké a rozeseté po celém Yucatánu, z některých je přístup do jeskyní, v několika se lze koupat nebo potápět. Jejich voda je většinou ledová a průzračná. Mayové do nich házeli i lidské oběti, aby uctili či usmířili boha deště Chaca.

Demografie. Asi 20 % obyvatel žije v metropoli. Průměrný věk je 25,5 roku, průměrný věk dožití 76 let (ženy/muži 79/73 let). Mexická rodina má v průměru dvě až tři děti, na venkově není výjimkou 5 až 7. Snaha o regulaci porodnosti není příliš úspěšná. Častá je malárie, zdravotní péče je subvencována státem, sociální je minimální až žádná. Velkým problémem je bydlení, zejména ve městech. Vzdělání je bezplatné, ale na venkově je nedostatek škol, zejména středních. Nelze přehlédnout obrovské sociální rozdíly.

Etnické složení. Mesticové (míšenci Indiánů a Evropanů, zejména Španělů) tvoří asi 60 %, Indiáni nebo osoby s převahou indiánské krve 30 %, bílí 9 %, ostatní 1 %. Původní Indiáni pocházejí přibližně z 50 etnik, hovořících různými jazyky (celkem 13 jazykových skupin). Nejvýznamnější jsou Nahuové (potomci Aztéků a příbuzných kmenů, 1 mil.), Mayové (360 tis.), Mixtékové (230 tis.), Zapotékové (250 tis.), Otomíové (500 tis.) a Totonakové (140 tis.). Známí jsou rovněž Triqueové a Tzotzilové (v okolí Oaxaca), Yaquiové (v Sonoře), Tarahumarové (v Měděném kaňonu) a Huicolové (30 tis., Sierra Madre Occidental). Na Yucatánu převažují Mayové. Státy s nejvyšším podílem indiánského obyvatelstva jsou Chiapas, Campeche, Oaxaca a Quintana Roo.

Mexická vlajka. Představují ji tři svislé pruhy, v barvě zelené, bílé a červené, kdy zelená značí nezávislost, bílá náboženství a červená spojení mestické, indiánské a španělské krve. Znak uprostřed tvoří hnědý orel stojící na nopálovém kaktusu, vyrůstajícím z jezera, v zobáku drží zeleného hada. Pod ním je půlkruh z větví dubu a vavřínu, svázaných stužkou v národních barvách. Znak je připomínkou aztécké legendy, v níž putující indiánský lid měl nalézt nový domov na ostrově uprostřed jezera na místě, kde spatří uvedený obraz.

Mexické sopky. Jejich královnou je nejvyšší, ale vyhaslá Pico de Orizaba (Citlaltépetl, Hvězdná hora, 5699 m n.m.), známější je však dosud činný Popocatépetl (= Xalliquenhuac, Hora, která chrlí popel, 5452 m n.m., s kráterem Azufre o průměru 3 km). Činnou sopkou je rovněž Paricutín (2771 m n.m.). Vedle Popocatépetlu leží Ixtaccihuatl (Bílá žena, 5280 m n.m.), jež je s ním spjata indiánskými legendami. Sopečnou aktivitu monitoruje úřad Cenapred, zabývající se prevencí následků přírodních rizik.

Mezoamerika. Kulturně historický pojem, označující region, kde se v předkolumbovské době rozvíjely kultury se společnými znaky: byly založeny na zemědělství a zejména pěstování kukuřice, budovaly rozsáhlá politická a náboženská centra, dosahovaly vysoké úrovně v řemeslech a umění, používaly propracovaný kalendář a hovořily příbuznými jazyky. Do tohoto prostoru se počítá devět jihovýchodních států Mexika a státy Střední Ameriky až po Honduras a část Kostariky.

Muralisté. Ve dvacátých letech 20. století, těsně po Mexické revoluci, chtěl ministr školství José Vasconcelos rozvinout národní umění a zviditelnit kulturní identitu Mexika. Výsledkem byly nástěnné ideologické malby, fresky i mozaiky obřích rozměrů, nejčastěji na vnějších i vnitřních zdech budov (odtud název). Nejslavnějšími autory se stali Diego Rivera, David Alfaro Siqueiros a José Clemente Orozco. Turisté obdivují především Riverovy murály na historická témata v Národním paláci v Mexico City.

Obsidián. Přírodní sopečné sklo, vzniklé utuhnutím lávy bohaté na oxid křemičitý (až 60 %). Jeho barvy jsou černá, šedá, červená i zlatooranžová, někdy se barvy mísí, opalizují nebo se stříbřitě lesknou vlivem vzduchových bublinek. Přítomnost magnetitu zbarvuje obsidián černě, hematitu červeně. Různý je obsah oxidů železa, čím je ho méně, tím je sklo průzračnější. Obsidiánové střepy jsou ostré, čehož využil už pračlověk a vyráběl z obsidiánu nože, srpy a hroty k šípům a kopím. Některé kultury, např. v Indonésii nebo střední a Jižní Americe, zhotovovaly z obsidiánu ozdobné předměty. Aztékové z něj vyráběli mj. obětní nože.

Voladores. Rituál, při němž se čtyři muži spouštějí z vysokého sloupu, zavěšeni na lanech za kotníky hlavami dolů. Pátý, sedící nebo stojící na vrcholu sloupu, přitom píská na píšťalu nebo tluče na bubínek. Než muži dokrouží až k zemi, otočí se kolem sloupu třináctkrát: 4 muži krát 13 otoček dává 52, posvátné číslo mayského kalendářního cyklu. Vždy po 52 letech začínal pro Maye a Aztéky další zemský cyklus, kdy se rovněž obávali příchodu bohů.

Významné kultury
Aztékové (1200 - 1521 n.l.). Sami sebe nazývali „Mexikové" podle náčelníka Mexictliho, název Azték je odvozen od údajné pravlasti Aztlan (Země bílých volavek). Byli to kočovníci hovořící jazykem nahuatl, přišlí ze severu. Kolem roku 1345 se ze svého dosavadního sídla Tuly přesunuli k jezeru Texcoco. Zde na vodách vybudovali město Tenochtitlán (dle náčelníka Tenocha). Naplnilo se tak proroctví, že se mají usadit v místě, kde zvědové spatří „orla požírajícího hada a had stojí na kaktusu vyrůstajícím z vod jezera". Tato legenda je zvěčněna na státním znaku i vlajce. Aztécká společnost byla třídní, šlechta a klérus stáli nad obchodníky, řemeslníky, rolníky, nevolníky a otroky. Školy byly povinné, pro kněze speciální. Číslice i obrázkové písmo, převzaté od Mixtéků, se psalo na papír z agáve maguey. Výlučné postavení měly filosofie, lékařství, astronomie a náboženství. Aztécký sluneční (civilní) rok začínal 12. února a měl 365 dní (18 měsíců x 20 dní a na konci 5 „nešťastných dní"). Sakrální (náboženský) kalendář měl 260 dní (13 měsíců x 20 dní). Příchod zničujícího konce světa byl očekáván vždy za 52 let (4 x 13 let), podle hvězdy Aldebaran, která je v tomto intervalu v nadhlavníku. V panteonu bohů byli nejdůležitější Huitzipochtli (mj. bůh války) a Tlalok (mj. bůh deště). Bůh Stvořitel Tonacatecuhtli (Pán našeho bytí), žije v nejvzdálenější části vesmíru a přestože lidi stvořil, do jejich osudů nezasahuje. Aztékové prosluli krvavými rituály, kdy lidské oběti bylo zaživa vyrváno srdce. Roku 1519 vládce Montezuma, dle předpovědi kněží, omylem přivítal Cortése jako vracejícího se boha Opeřeného hada Quetzalcoatla. Říše Aztéků se krátce nato pod tlakem dobyvatelů zhroutila.

Čičimékové (12. stol.n.l.). V jazyce nahuatl „Psí národ", považovaný svými současníky za barbary, byli kočovníci, kteří se ve 12. století začali stěhovat ze severních hranic dnešního Mexika na jih, vedeni náčelníkem Xolotlem. Nezakládali města a odlišovali se používáním luků a šípů. Zřejmě se podíleli na zániku Toltéků, vstřebali kulturu jejich i Mixtéků a nakonec se smísili s Aztéky.

Huastékové (11. stol.n.l.). Kultura z oblasti Mexického zálivu, která se objevuje ve druhé polovině 11. století na severu totonackého území, severně od řeky Tuxpan. Byli na mnohem nižší úrovni než Olmékové, Totonakové i Mayové. Pro huastéckou architekturu pyramid jsou typické kruhový půdorys a zaoblené hrany.

Mayové. Mayská kultura se objevuje na území dnešní Guatemaly asi 400 - 100 let př. n.l. a trvá po celé tisíciletí. Mayové, v desítkách, možná stovkách městských států, vybudovali nádherné chrámy, paláce i pyramidy. Sami sebe nazývali "Pány země" a postupně ovládli větší část Střední Ameriky. Mezi lety 700 až 1000 z nevysvětlitelných důvodů opustili kvetoucí města a přesunuli se na nehostinný poloostrov Yucatan. Pokusy znovu vybudovat říši zřejmě zmařily invaze a vnitřní spory a mayská kultura postupně zanikla. Jsou pro ni charakteristické mj. míčová hra, stupňovité pyramidy korunované chrámem, obětování lidí k usmíření bohů, používání obsidiánu, jadeit ceněný výše než zlato a složitý kalendář.

Mixtékové (7. - 17. stol.). Nikdy nevytvořili celistvou říši, jejich městské státy spojovalo náboženství. Nejvýznamnější náčelník, „Osm jelenů", žil v 11. stol. Teprve po styku s Toltéky, kteří se po opuštění Tuly usadili v mixtéckém území, dochází k podstatnému kulturnímu rozvoji. Kultovním místem Mixtéků bylo město Achiutla, kde byl v chrámu uchováván obrovský smaragd, zvaný „srdce národa", jenž údajně symbolizoval jejich jednotu. Do dějin se zapsali zlatými poklady objevenými v hrobkách na lokalitě Monte Albán a jejich hieroglyfické písmo bylo rozluštěno. Protože se zachovaly i mixtécké kodexy (Vídeňský, o délce svitku 13,5 metru), máme základní představu o jejich dějinách a způsobu života. Mixtécké písmo později převzali Aztékové, kteří rozvinuli i jejich řemeslnou zručnost.

Olmékové (asi 1500 př.n.l. - 200 př.n.l.). Nevíme, odkud pocházeli, ale jejich civilizace, jež se objevila na území dnešních mexických států Veracruz a Tabasco, se považuje za nejstarší známou v Americe, za „mateřskou" kulturu předkolumbovské Ameriky, z níž vycházely všechny ostatní. Olmékové mj. vynalezli početní systém včetně jeho zápisu, kalendář, hieroglyfické písmo (připisované rovněž Zapotékům) a postavili nejstarší mesoamerickou pyramidu, o kruhovém půdorysu, jež snad měla připomínat sopku. Symbolem nejvyšší moci byl jaguár, takže jsou někdy nazýváni „jaguáří děti". Mnoho dotazů dosud vyvolávají obří hlavy z vulkanického kamene, o váze mnoha tun, s negroidními rysy, s nimiž kontrastují precizně vypracované drobné šperky z obsidiánu, jadeitu a serpentinu. Olmécké archeologické lokality jsou La Venta, Tres Zapotes, San Lorenzo a Laguna de Los Cerros. Olmécká civilizace zanikla pohlcená dalšími národy, zejména Zapotéky, Totonaky a rodící se mayskou kulturou.

Taraskové. Etnikum dosud žijící na západě Mexika v státě Michoacan, u jezera Pátzuaro a činné sopky Paricutín, což vysvětluje, proč již v dávné minulosti si zbožštili oheň. Stejně jako kdysi, i dnes vytvářejí šperky ze zlata a obsidiánu a vyrábějí keramiku.

Toltékové (asi 700 - 1250 n.l.,). Vyznavači boha Quetzalcoatla a v jazyce nahuatl „skvělí umělci" jsou opředeni mýty. Pravděpodobně vpadli do dnešního Mexika ze severu. Poté, co vstřebali, co zbylo z říše Teotihuacánu a po opuštění svého hlavního města Tuly (Tollan, od něhož se odvozuje jejich jméno), ovládli území západního Mexika, okolí Oaxacy a Yucatán. Jejich posledním panovníkem byl Ce Atl Topilzin, jež se ztotožnil s bohem Opeřeným hadem Quetzcoatlem, převzal jeho jméno a dle legend odešel směrem na východ, přičemž slíbil, že se vrátí. Aztékové Toltéky uznávali za své předchůdce a tato legenda spolu s věštbami vedla mj. k tomu, že španělského dobrodruha Cortése aztécký vládce Montezuma považoval za vracejícího se boha Quetzalcoatla. Toltécký bůh deště, bouře a plodnosti je Chac Mool (čakmul), dnes se tak označuje oltář v podobě lidské postavy ležící na zádech s pokrčenýma nohama a mísou na břiše, kam se zřejmě pokládala srdce obětí. Toltékové pravděpodobně zavedli lidské oběti utopením v cenotu a jsou autory 52letého časového cyklu.

Teotihuacan (0 - 900 n.l.). Kultura, jež se objevuje a bez zjevného důvodu i zaniká na Mesetě ve středním Mexiku, asi 50 km severovýchodně od dnešního Mexico City. Původní název neznáme, označení Teotihuacan je aztécké a znamená přibližně „Místo, kde se lidé stávají bohy". Teotihuacan byl největším náboženským centrem předkolumbovského Mexika, Aztékové se domnívali, že toto město vystavěli „Obři", kteří obývali svět ještě před Toltéky, a že právě zde se zrodilo Slunce a Měsíc. Obyvatelé Teotihuacánu byli nepochybně dobří zemědělci (pěstovali kukuřici, bavlník, fazole), hrnčíři, malíři, tkalci a tvůrci překrásných mozaik, v čele stál jediný vládce. Překvapivé je velkorysé až nadčasové založení města, jehož osou je velkolepá třída, Aztéky mylně nazvaná Mixcoatli, Třída mrtvých. Nejznámějšími stavbami pozoruhodného komplexu jsou dvě monumentální pyramidy, Sluneční a Měsíční, a Quetzalcoatlova pyramida s unikátními reliéfy.

Totonakové (asi 600 až po španělskou kolonizaci). Obdobně jako Olmékové sídlili ve státě Veracruz, každou vesnici či město spravoval rodový náčelník. Nejznámějšími totonackými lokalitami jsou Cempoala (komplex staveb na rozloze přibližně 5000 m2), Tajín s chrámem lebek (sedmiposchoďová pyramida, zdobená reliéfy hadů s 365 schody) a Jalapa. Dnes se k této skupině hlásí asi 90 tisíc obyvatel.

Zapotékové („Lidé z mraků", 500 př.n.l. - 800 n.l.). Prokazatelně vstřebali a přetvořili olméckou kulturu. Nedaleko Oaxaca, na horském hřebenu o výšce 1850 m n.m., vybudovali v roce 700 př. n.l. kultovní centrum Monte Albán. Chrám tanečníků byl vyzdoben 40 podivnými basreliéfy jakoby „tančících postav" zřejmě podrobených nepřátel, další pozoruhodnou stavbou byla observatoř ve tvaru hrotu a jeskyně, na jejíž dno dopadaly sluneční paprsky v dny slunovratu. Dále tu bylo objeveno 180 hrobek, vyzdobených freskami. Dvě z nich vydaly ohromující poklad. Hrobka č. 7 skrývala nádherné umělecké předměty (náhrdelníky z obrovských perel, obsidiánové a nefritové náušnice, zlaté i stříbrné náramky, tyrkysové ozdoby a lidskou lebku precizně vytvořenou z tvrdého horského křišťálu); v původně zapotéckém hrobě byl však prokazatelně pohřben mixtécký vládce Monte Albánu. Další významná zapotécká lokalita Mitla (Yoopa) byla založena po vytlačení z Monte Albánu Mixtéky, v místě, kde se dle zapotéckých náboženských představ nacházela brána do podsvětí. V Mitle se nacházejí nízké paláce s původně červenými stěnami, zdobené vystupujícími mozaikovitými vlysy z bílých kamenů přitesaných do tvaru cihliček. Vlysy jsou sestaveny do 14 různých typů důmyslných spirál, symbolizujících Opeřeného hada. Zapotékové používali hieroglyfické písmo, jež se částečně podařilo dešifrovat; přestože bylo ovlivněno olméckým, vyvíjelo se samostatně.

Zpět na navigaci

Spropitné

V Mexiku je samozřejmostí. Místní průvodci očekávají spropitné 2 USD/den, řidiči 1 USD/den, v případě organizovaných zájezdů je předává obvykle průvodce doprovázející skupinu. Hotelovým nosičům za zavazadlo a pokojské za den se nechává 10 pesos. V lepších restauracích účtují automaticky přirážku 10 %, proto spropitné dejte, jen pokud jste byli skutečně spokojeni. Za fotografování místních obyvatel, po jejich svolení, se očekává přibližně 5 pesos nebo malý dárek, tužka, propisovačka ap.

Zpět na navigaci

Svátky

Kromě oficiálních církevních a státních svátků (días festivos) se v Mexiku odehrává přes pět tisíc regionálních oslav, takže nejméně jednu si prožije i krátkodobý návštěvník. Patří k nim všeobecné veselí, hojnost jídla a pití, tradiční kroje, tance, průvody i ohňostroj. K všeobecně slaveným svátkům patří např. 17. leden (sv. Antonín, požehnání domácím zvířatům), únorový karneval, 21. březen (jarní rovnodennost, zejména v Chichén Itza, kde diváky přitahuje pohybující se stín Slunce, jež se plazí shora dolů Kukulkánovy pyramidy jako bájný Opeřený had Quetzalcoatl). O velikonočním týdnu (Semana Santa) se na mnoha místech konají hry a procesí, připomínající křížovou cestu. Velkým svátkem je rovněž Den matek, který se slaví na pevné datum 10. května, a 15. květen, den sv. Izidora, kdy se zahajuje setba. Celý květen je ve znamení kulturních festivalů v Acapulcu a Cancúnu. Ve všech přístavech se 1. června slaví Den námořnictva (Día de la Marine). V červenci se odehrává v Oaxaca „Guelaguetza", přehlídka regionálních tanců. Na svátek Día de la Assunción (Nanebevzetí Panny Marie) dne 15. srpna se po celé zemi konají procesí. Známé jsou prosincové „svátky stříbra" v Taxco. Předvánoční týden je ve znamení „posadas", svátků pohostinství, jež evokují hledání přístřeší Svaté rodiny putující do Betléma.

Státními svátky jsou:
1. leden: Aňo Nuevo (Nový rok)
5. únor: Día de la Constitución (Den vyhlášení ústavy)
21. březen: Natalicio de Benito Juarez (Narozeniny prezidenta Benita Juáreze)
časově pohyblivé: Semana Santa (velikonoční týden): Jueves Santo (Zelený čtvrtek), Viernes Santo (Velký pátek)
1. květen: Día del Trabajo (Svátek práce)
5. květen: Batalla de Puebla (Výročí bitvy u Puebly)
1. září: Informe prezidential (První den kongresu)
16. září: Día de la Independencia (Den nezávislosti)
12. říjen: Día de la Raza, Descubrimiento de América (Svátek Kolumba, Objevení Ameriky)
2. listopadu: Día de los Muertos (Památka zesnulých, Dušičky)
20. listopadu: Aniversario de la Revolución (Výročí revoluce)
12. prosince: Día de Nuestra Seňora de Guadalupe (Svátek Panny Marie Guadalupské)
24 - 25. prosinec: Noche Buena (Štědrý večer), Navidad (Boží Hod vánoční)

Zpět na navigaci

Telefonování + roaming

Čeští operátoři O2, T-Mobile i Vodafone mají v Mexiku roaming, je ovšem potřeba třípásmový mobil. Ve městech je spojení dobré, ale na venkově je pokrytí signálem slabé nebo žádné.
Snadné je volání z všudypřítomných telefonních budek společnosti Ladatel telefonními kartami Telmex, pro mezinárodní hovory v ceně od 100 pesos. Cena hovoru vyjde asi na  45 Kč/min, karty lze koupit v supermarketech, v obchodech s potravinami i na novinových stáncích. Hovory z hotelů jsou mnohem dražší.
Předvolba do ČR je +420 (00420), předvolba do Mexika +52.

Zpět na navigaci

Tísňová volání

policie, ambulance, hasiči: 060, 080 (univerzální číslo)
rychlá lékařská pomoc: 5271 2222, 5563 0686, 5588 5100
turistická policie: 5250 82 21
rychlá pomoc turistům: 5250 0123
oznámení trestních činů: 5625 8008, 5625 8646
pohotovostní služba Čedoku: +420 724 626 775

Zpět na navigaci

Víza, vstupní formality

Pro cestu do Mexika potřebujete pas s platností minimálně 6 měsíců od data vstupu do země. Vízová povinnost pro turistický pobyt do 90 dnů byla zrušena, ale po příletu je třeba vyplnit vstupní hraniční průvodku, která se rozdává v letadle nebo na hraničním přechodu. Její část, orazítkovanou pasovým úředníkem, je nutno předložit při výstupu ze země. Na obdrženém razítku si datum i počet dnů svého pobytu zkontrolujte; úředníci často na kartě vyznačují kratší dobu než 90 dní a překročení vyznačeného počtu dnů nebo případná ztráta karty znamená komplikaci při odletu a pokutu. Pohraniční orgány také mohou při vstupu kontrolovat zajištění zpáteční cesty (zpáteční letenka, potřebné finanční prostředky).
Povinná odletová taxa je přibližně 25 USD, ponechte si odpovídající finanční rezervu.

Zpět na navigaci

Zajímavá místa

Acapulco
Atraktivní přímořské letovisko ležící v rozlehlém zálivu na březích Tichého oceánu se svého času stalo symbolem luxusní dovolené. Zajímavé jsou náměstí Zócalo, kostel Nuestra Seňora de Soledad a historická pevnost San Diego s pohledem na přístav. Atrakcí jsou clavidistas (skokani z útesu do moře) v soutěsce La Quebrada a výlet lodí Bonanza po Acapulském zálivu, zejména po setmění. Je zde přes dvacet pláží.

Agua Azul
Chráněné území asi 50 km od Palenque, s travertinovými kaskádami a vodopády (název v překladu znamená Modrá voda), s mělkými i hlubšími přírodními nádržemi a intenzívně bleděmodrou vodou, což způsobuje vápenec v ní rozpuštěný. Nabízejí romantické koupání uprostřed tropické přírody.

Cacahuamilpa
Národní park (1936) ve státě Guerrero, mezi městy Cuernavaca a Taxco zahrnuje obrovský komplex krasových jeskyní (grutas). Dosud zjištěná délka jeskynního systému je 70 km, s maximální výškou stropu 70 metrů. Přístupná je dvoukilometrová prohlídková trasa s průvodcem. V podzemí byla zřízena koncertní síň.

Campeche
Přístav a koloniální pevnost s impozantními protipirátskými hradbami s bastiony (baluartes) z přelomu 17. - 18. století, skrývajícími šachovnicovou síť uliček s obchůdky se suvenýry, součást světového kulturního dědictví UNESCO. Východisko k archeologické lokalitě Uxmal. Kromě katedrály je zajímavý kostel, jehož jedna z věží byla vystavěna jako maják. Pod hradbami na straně moře je moderní plastika orla požírajícího hada.

Cancún
Do roku 1970 pouhý písečný ostrov s rybářskou vesnicí. Poté, co jej počítač vybral jako ideální lokalitu pro rekreaci (200 slunečních dnů v roce, méně srážek než Bahamy, vysoké průměrné teploty, celoročně teplé moře), naplnilo se tušení Mayů o „hrnci zlata" (= maysky cancún). Tak totiž místo, které je dnes pro Mexiko zlatým dolem, pojmenovali už v roce 250 n.l. Má dvě části: pevninské město, pouze s několika hotely a bez pláží, a Isla de Cancún, známější jako „Zona hotelera" (hotelová zóna), prvotřídní karibské letovisko na Mayské riviéře, každoročně přitahující milióny turistů. Na úzké písečné kose sevřené mezi bleděmodrým oceánem a vodami brakické laguny Nichupté byla vystavěna téměř souvislá řada různě nápaditých hotelů, několik nákupních center a pěkné golfové hřiště. K oblíbeným atrakcím patří ponorka a interaktivní akvárium. Přístup na šíji je dvěma mosty, mezi hotelovou zónou a vlastním městem pendlují autobusy a přes lagunu loď. Nejkrásnější pláže jsou považovány Playa Chac-Mool, Playa Marlin a Playa Ballenas. Na nedaleký ostrov Isla Mujeres pluje nejvíce trajektů z Puerto Juárez a Punto Sam. Ostrov Cozumel je vzdálen 15 min letu nebo 45 min plavby z Playa del Carmen. Mezinárodní letiště je druhé nejfrekventovanější v zemi.

Catemaco
Jezero Catemaco, vlastně laguna v kráteru vyhaslé sopky na dohled od Mexického zálivu, je centrem „Země Čarodějů" (Tierra de los Brujos). Lodičkou po něm lze doplout do přírodní rezervace Nanciyaga (kde se natáčel film Medicinman se Seanem Connerym), která je zbytkem tropického deštného nížinného pralesa. Při krátké vycházce lze s místním medicinmanem konzultovat své problémy, nebo si jen užívat přírody.

Ciudad de México
Hlavní město Mexika („Distrito Federal", Mexico City, 2255 m n.m., 25 mil. obyv., 1500 km2) vybudovali Španělé záměrně na troskách aztéckého města Tenochtitlánu, jež zničili. Nestabilní podloží zasypaného jezera Texcoco, tíha monumentálních kamenných staveb a nadměrné čerpání podzemní vody jsou příčinou, proč se centrum metropole dodnes propadá. Obří metropole má obří problémy: pouze tři čtvrtiny obyvatel zásobuje voda čerpaná z 200 metrů hlubokých vrtů, každou vteřinu je třeba nákladně odčerpávat 45 tun odpadních vod, koloniální jádro (Centro histórico) je obklíčeno nekonečnými obytnými čtvrtěmi a chudinskými slumy a smog je téměř hmatatelný. Snaha po řešení mj. znamená, že soukromým autem lze po městě jezdit pouze v liché či sudé dny dle koncového čísla registrační značky. Metro rovněž nestačí, přestože má 11 tras a více než 140 stanic, označených názvem i obrázkem, a přepraví denně 5 milionů lidí. Kdekoliv na znamení staví „peseros", zelené minibusy, které doplňují autobusovou dopravu. K turistickým zajímavostem patří Plaza de la Constitución (Náměstí ústavy, „Zócalo"), největší mexické náměstí, kde nepřetržitě vlaje státní vlajka. Stojí tu obrovská metropolitní katedrála Nanebevzetí (Asunción de Maria, 1563 - 1813), postavená na ruinách aztéckého chrámu, Dům svátosti (El Sagrario) z červeného sopečného kamene, model Tenochtitlanu a zříceniny aztéckého chrámu Templo Mayor. Východní stranu zabírá Palacio Nacional (Národní palác), kdysi Cortésova residence v místě bývalého Montezumova paláce, dnes úřední sídlo prezidenta a centrálních úřadů, státní archiv a muzeum Benita Juáreze. Vnitřní zdi zdobí „murály", nástěnné malby Diega Rivery, zachycující mezníky mexické historie. Nad vchodem visí „zvon svobody" připomínající začátek boje za nezávislost. Na Zócalu je rovněž radnice (Ayunamiento, 16. - 18. stol) a v okolí cenné kostely (Santo Domingo, San Francisco, De la Santissima Trinidad). Nad parkem Alameda se tyčí první mexický mrakodrap Torre Latino Americana (180 m). Přes 15 km dlouhá a místy dvanáctiproudá Paseo de la Reforma spojující mj. parky Alameda a Chapultepec, je na křižovatkách zvaných „glorietas" oživena památníky. Pozlacený anděl zdobí Pomník nezávislosti (Monumento a la Independencia), nepřehlédnutelné je sousoší s posledním aztéckým vládcem (Monumento a Cuahtémoc) a samozřejmě pomník Kolumbovi (Monumento a Colón), doplněný mj. sochou kněze Bartolomé de las Casas, ochránce Indiánů. V hlavním městském parku Bosque Chapultepec („Pahorek kobylek") s pomníkem kadetům (Monumento a los Niňos Héroes, 1847) je zámek Chapultepec (18. stol., residence císaře Maxmiliána, dnes muzeum), botanická a zoologická zahrada, kongresový palác, zábavní park a vynikající Museo Nacional de Antropologia (Národní antropologické muzeum, architekt Pedro Vasquez), s unikátními artefakty z celé země. Podává ucelený přehled předkolumbovských kultur, včetně Mayů, i o současném životě mexických indiánských etnik. Perlou sbírek jsou mj. obrovská socha boha deště Tlaloka (4. stol. př.n.l.), kamenný kotouč aztéckého kalendáře, aztécká bohyně Coatlique s hadí hlavou, kamenné kruhy míčových hřišť, fresky z Monte Albánu či rekonstrukce Quetzalcoatlova chrámu v Teotihuacánu. Na nedaleké travnaté ploše lze sledovat rituál Voladores. Na Plaza de la República stojí Monumento a la Revolución (Památník revoluce), dnes spíše připomínka pádu diktatury Porfiria Díaze v roce 1910. Palacio de Bellas Artes (Palác krásného umění, 1910 - 1934) je zvenčí secesní evropsky, v interiéru pak „art deco a la mexicana". Na Plaza de las Tres Culturas (Náměstí Tří kultur) stojí společně trosky aztéckého chrámu, františkánský kostel Santiago Tlatelco (1609) a strohá krabice mexického ministerstva zahraničí. Ciudad Universitaria je univerzitní komplex 80 budov (1950 - 1955) kde studuje na 300 000 studentů, s mozaikou na fasádě desetipatrové universitní knihovny.

Cozumel
Největší mexický ostrov (50 krát 15 km) leží 19 km od východního pobřeží Yucatánu na korálovém útesu Palancar, druhém největším na světě. Mluví se tu mayštinou a ženy oblékají tradiční huipily, ručně vyšívané blůzy. Let z Cancúnu trvá 15 min, plavba lodí 30 - 45 min plavby. Většina hotelů je situována na severozápadě a zajímavosti lze obsáhnout na skútru, kole či pěšky. Ostrov je bezcelní nákupní zónou, ale největším lákadlem je potápění v průzračné vodě s viditelností až 60 metrů, mezi tropickými rybami na pozadí barevných útesů, osídlených mořskými sasankami, houbami, trubýši a dalšími bizarními živočichy unikátního ekosystému. Filmy Jacquese Coustaeua právě odtud proslavily podmořský svět, a školy potápění, stejně jako půjčovny výstroje, včetně podmořských kamer a videokamer, tu dnes najdete na každém rohu. Teoretickou průpravu nabízí mořské akvárium. Národní park Laguna Chankanaab (Malé jezero), je sice bez korálů, ale s podmořskými jeskyněmi a lodními vraky: související botanická zahrada prezentuje dva tisíce rostlinných druhů. Cozumel dále nabízí rybaření na otevřeném moři, jachting (z Caleta Inlet), výlet lodí se skleněným dnem (z pláže Sol Caribe Beach) či plavbu lodí na ostrůvek Passion Island, kde můžete zažít pocity Robinsona Crusoe. Hlavním přístavem vyhlídkových lodí je La Ceiba, 3 km jižně od hlavního města. Nejhezčí pláže jsou Playa San Francisco, Playa del Sol a Playa Palancar, nejpůvabnější zákoutí Punta Chiquero, s chráněnými zátokami. K mayským památkám patří komplex San Gervasio na severu a El Caracol na jihu (1200 n.l.): Mayové na ostrově uctívali bohyni plodnosti Ix-chel. Hlavním a jediným městem je San Miguel de Cozumel (6000 obyv.), které vyrostlo z rybářské vísky, když si Cozumel za druhé světové války vybraly USA za námořní opěrný bod. Národní park Punta Celarain (1100 ha) chrání bažiny, mangrove, pusté pláže a písečné duny, jezdí tu otevřený vyhlídkový autobus. Na nejjižnějším bodě stojí maják, dnes Muzeum námořní navigace. Národní park „Cozumelské korálové útesy" byl vyhlášen v roce 1996.

Cuarnavaca
Město (350 tis. obyv., 1542 m n.m.), díky celoročně příjemnému klimatu přezdívané „Město věčného jara", osídlené už v roce 1200 př.n.l. a původním jménem Cuauhnáhuac, Místo šeptajících stromů, leží 80 km jižně od Mexico City. Na Zócalo, hlavním náměstí, stojí koloniální Guvernérský palác a Palacio de Cortés (1530), dnes regionální muzeum s murály od Diega Rivery. Vedle katedrály Nanebevzetí (16. stol.) je překrásná zahrada Jardín Borda s vodotrysky a tropickými rostlinami.

El Sumidero
Splavný kaňon řeky Grijalva, přes 30 km dlouhý a téměř 1000 m hluboký, jehož profil se stal symbolem státu Chiapas. Z městečka Chiapa de Corzo se po řece plaví výletní lodičky, takže turisté mohou obdivovat volavky, kormorány, pelikány, supy i krokodýly. Dalším východiskem do kaňonu je městečko Tuxtla Gutiérrez.

Isla Mujeres
Ostrůvek (v překladu Ostrov žen, 8 krát 2 km) ležící 10 km od Cancúnu (cca 30 min plavby z Puerto Juárez nebo z Punto Sam) byl takto pojmenován Cortésovými vojáky, poté, co tu v roce 1519 našli mnoho mayských sošek, symbolizujících plodnost. Jsou tu hezké pláže (Playa los Cocos a El Garrafón), menší hotely a restaurace s příjemnými cenami. Pro poznání ostrova se vyplatí půjčit si auto, moped nebo kolo. Je zde malé mořské akvárium a potápěče přitahuje podmořská jeskyně se „spícími" žraloky.

Chiapas
Hornatý stát při hranici s Guatemalou, zasahující k poloostrovu Yucatán, má převážně indiánské obyvatelstvo. Zapatova armáda národního osvobození (EZLN) v roce 1994 využila nespokojenosti Indiánů, kteří zjistili, že půda, na níž po staletí pracují, patří několika bývalým státním úředníkům: na Nový rok obsadili několik měst včetně hlavního města San Cristóbal de Las Casas a též díky mezinárodní medializaci v souvislosti se vstupem Mexika do Severoamerické zóny volného obchodu, dosáhli proti ozbrojené armádě maximum. Stát od spekulantů část pozemků vykoupil a vydal je Indiánům. Povstání dodnes nebylo oficiálně ukončeno.

Chichén Itza
Nejznámější lokalita mayského světa, s památkami klasického mayského období a pozdní toltécko-mayské periody, součást světového kulturního dědictví UNESCO. Leží na Yucatánu, 120 km od Méridy. Rozkvět města, založeného koncem 5. stol. n.l. a v 7. až 10. stol. přebudovaného ve stylu „puuc", nastal poté, co je osídlili Toltékové, kteří opustili Tulu. Rozsáhlý komplex staveb, osvobozených z džungle v roce 1923, tvoří řada unikátních staveb. Komplexu staveb dominuje Kukulkánova pyramida Opeřeného hada. Počet jejích teras odpovídá počtu podsvětí (9), čtyři schodiště mají po 91 schodech, tj. celkem 364 stupňů, poslední den v roce tvoří schod u vchodu svatyně nahoře. Pyramida je vícevrstevná: uvnitř byla objevena úzká chodba a schodiště, kudy lze dojít k červené soše jaguára. Po západu slunce se v turistické sezóně koná hudební a světelná show, o slunovratech přicházejí davy shlédnout pohybující se stín, iluzi Opeřeného hada sestupujícího z vrcholu pyramidy k zemi. Chrám válečníků „Templo de las Guerros", obklopený téměř tisícem sloupů, kdysi podpírajících střechu, zdobí podivný oltář Chac Mool, v podobě pololežícího muže. Vedle největšího míčového hřiště (146 x 37 m) ve střední Americe stojí Chrám jaguára. Stěny „Tzompantli", místa, kde byly zavěšovány lebky obětovaných, zdobí reliéfy lebek. Observatoř „Caracol" má neobvyklý kruhový půdorys a uvnitř tvar spirály. Posvátný cenot, přírodní studna kam byly svrhávány lidské oběti, je krasová propast, propojená s dalšími podzemními systémy.

Cholula
Městečko (55 tis. obyv., 2150 m n.m.) asi 100 km východně od Mexico City bylo osídleno už Olméky v předklasickém období (kolem 1000 př.n.l.). Je tak nejstarším městem střední Ameriky. V 8. stol. n.l. bylo pokračovatelem kultury Teotihuacánu, později je obsadili Toltékové. Na vrcholu obrovské pyramidy Tepanapa, zasvěcené Quetzalcoatlovi, postavili Španělé kostelík Nustra Seňora de los Remedios (Svatá Panna Ustavičné Pomoci). Největší pyramida střední Ameriky o půdorysu 475 x 475 m dnes vypadá jako oblý kopec. Z vrcholu je vidět sopky Popocatépetl i Ixtaccihuatl a město se záplavou kostelů. Z nich jsou zajímavé San Gabriel (1549) ve stylu plateresco a Capilla Real (16. stol.) s 9 chrámovými loděmi a 49 kopulemi v maurském stylu.

Kabah
Archeologická lokalita asi 20 km od Uxmalu. Unikátní je Palác tisíce masek, s fasádou vyskládanou ze 250 masek boha deště Chaca, s nosem připomínajícím sloní chobot. Obřadní oltář ve tvaru mayského oblouku byl začátkem 15 km dlouhé dlážděné cesty, vedoucí do Uxmalu.

Mayská riviéra
Nazývá se tak 160 km dlouhý úsek východního pobřeží poloostrova Yucatán, od Cancúnu na severu po biosférickou rezervací Sian Ka'an na jihu. Najdeme zde bělostný chladivý písek, tyrkysové moře, druhý nejdelší korálový útes na světě, mayské zříceniny (včetně Tulum) a kvalitní služby. Zájemci o pobytovou dovolenou si mohou vybírat mezi standardními hotelovými komplexy i ekoturisticky zaměřenými letovisky. Je zde ta nejširší nabídka zábavy i sportování, včetně vodních a tematických parků a přírodních studní cenotů, v nichž je možné koupání a potápění. Nejznámější jsou v Xel-Ha, Xcaretu a Tres Ríos.

Mérida
Patronkou hlavního města státu Yucatán je Panna Marie Guadalupská. Na ruinách mayského sídla „Tho" město založil roku 1542 Francisco Montejo: jeho dům Casa de Montejo s conquistadory na fasádě, je památkou koloniální architektury. Na Zócalu (Plaza Mayor), obklopeném kolonádami, stojí katedrála z roku 1595. Většina ulic města, založeného tradičně na šachovnicovém půdorysu, má dosud jen čísla, nikoli jména. Nádherné koloniální domy jsou dokladem bohatství, které městu přineslo pěstování henequenu, agáve, z níž se získávala sisalová vlákna pro výrobu námořních lan. Dnes se z něj ručně pletou kvalitní houpací sítě, typický místní výrobek. Pomník „Monumento a la Patria" má mayské motivy.

Mitla
Unikátní archeologická lokalita, součást světového kulturního dědictví UNESCO, 50 km jižně od Oaxacy, byla založena zřejmě Mixtéky, ale rozvíjela se pod vlivem Zapotéků. Celkem je zde pět skupin úchvatných paláců, dlouhých nízkých budov sestavených kolem vnitřního dvora. Mitla je jedinečná geometrickým členěním prostoru a precizně vypracovanými reliéfy z vápence přitesaného do tvaru cihliček, skládajících 14 variant meandru, symbolizujícího Opeřeného hada Quetzalcoatla. Kostel San Pablo postavili Španělé záměrně přímo doprostřed jedné z původních pyramid. Je zde pestré indiánské tržiště.

Monte Albán
Kultovní místo Zapotéků (600 př.n.l.) a pozdější pohřebiště Mixtéků (součást světového kulturního dědictví UNESCO) bylo vystavěno nedaleko města Oaxaca na plošině vzniklé dokonalým zarovnáním vrcholu hory Monte Albán (2000 m n.m.), což učinili již Olmékové. Stupňovité pyramidy postavili Zapotékové, kteří poté, co odtud byli vytlačeni Mixtéky, se usadili v Mitle. Monte Albán má nejmohutnější schodiště Jižní Ameriky (37 x 12 metrů), několik míčových hřišť a observatoř o půdorysu hrotu se záhadnými reliéfy. Postavy nahých mužů vytesaných do 150 kamenných desek jsou pracovně označovány jako „Danzantes" (tanečníci). Pod Velkým náměstím (200 x 300 m) bylo objeveno 180 hrobů, mnohé s mixtéckými freskami, dva s nevyloupenými poklady. Poklad z hrobu č. 7 je v muzeu v Oaxace, rekonstrukci hrobu č. 104 nalezneme v Národním archeologickém muzeu v Mexico City.

Oaxaca
Hlavní město (400 tis. obyv., 1545 m n.m., součást světového kulturního dědictví UNESCO) stejnojmenného státu založené Aztéky se po conquistě stalo Cortésovým osobním vlastnictvím. Pocházeli odtud hned dva prezidenti, Benito Juárez a Porfirio Díaz. Město je plné koloniálních pokladů, historickému jádru dominuje Zócalo s arkádami, katedrálou s barokním portálem (16. až 18.stol.) a bazilikou Nuestra Seňora de la Soledad (17. stol.). Další památky jsou kostely La Companía Jesús a Santo Domingo (16. stol.) ve stylu mexického baroka, s Capillou del Rosario, kaktusovou zahradou a muzeem, s pokladem z mixtécké hrobky č. 7 z Monte Albánu (objeven 1932). Město je plné původních obyvatel v tradičních krojích, a to nejen na rozlehlé tržnici.

Palenque
Na úpatí hor poblíž pobřeží Mexického zálivu se v podrostu pralesa skrývá pozoruhodný archeologický komplex Palenque, jež bylo centrem rozsáhlé Mayské říše v období 500 - 800 n.l. (součást světového kulturního dědictví UNESCO). Monumentální stupňovité pyramidy nesou na temenech chrámy zdobené plastikami. Z jejich tvarů jsou odvozena dnešní pojmenování: Chrám kříže (s nástěnnou malbou boha smrti v jaguáří kůži), Chrám listového kříže a Chrám slunce. Ústřední stavbou je Palác s vyhlídkovou věží, snad observatoří a komplexem dvorů, galerií a dalších prostor. V impozantní devítistupňové pyramidě, pojmenované Chrám nápisů (Templo de las Inscriptiones), byla objevena krypta s hrobkou vládce Pacala (615 - 683 n.l.). V monumentálním sarkofágu ležela mumie a spousta nefritových šperků, včetně dokonalé obličejové masky. V areálu nechybí míčové hřiště a dosud jen malá část staveb byla vysvobozena z pralesa.

Puebla
Čtvrté největší město Mexika (2,5 mil. obyv., 2160 m n.m.), 110 km východně od metropole, obklopují čtyři sopky: Popocatépetl, Ixtacíhuatl, Malintzin a Citlaltépetl (Pico de Orizaba). Bylo založeno jako „Puebla de Los Angeles" (Město andělů) na šachovnicovém půdorysu okolo Zócala (Plaza de la Constitución). Pochází odtud mexické národní jídlo, mole poblano, a 5. května 1862 se tu odehrála důležitá bitva, kdy mexická armáda porazila francouzské interventy. Památkami jsou renesanční katedrála (1575 - 1649), druhá největší v Mexiku, s dvěma 70 metrů vysokými věžemi a kopulí obloženou barevnými azulejos, Biblioteca Palafoxiana (1646), ochraňující 50 000 rukopisů, a Capilla del Rosario v kostele Santo Domingo, považovaná díky své výzdobě za jeden z divů světa. Osadníci ze španělské Talavery zavedli do Puebly výrobu fajánse; kachličkami obložené fasády a obchůdky s keramikou činí Pueblu nezaměnitelnou.

San Andrés Tuxtla
Městečko proslulé ruční výrobou mexických doutníků. Tabák se pěstuje všude v okolí města.

San Cristóbal de las Casas
Půvabné koloniální městečko (100 tis. obyv., 1200 m n.m.) leží asi 85 km od Tuxtly, hlavního města státu Chiapas. Založeno v roce 1528 jako Ciudad Real, bylo v 19. stol. přejmenováno podle dominikánského mnicha a biskupa Bartolomea de las Casas, který se proti řádění dobyvatele Diega de Mazariegas v roce 1527 postavil na stranu Indiánů. Nádherné průčelí kostela Santo Domingo zdobí plastiky, kopírující vnitřní výzdobu, takže vytvářejí venkovní oltář. Na místní indiánský trh přicházejí Indiáni v tradičních krojích z daleka, lze tu levně nakoupit zejména výrobky z kůže a šperky z tropických semen. Nedaleko odtud leží indiánské vesnice San Juan Chamula, s odsvěceným kostelem užívaným k šamanským obřadům, a Zinacantan, proslulý ručními výšivkami. Indiánky kmene Tzotzil tu nosí nezaměnitelné modrofialové huipily s květinovými motivy. Další mayskou skupinou žijící v oblasti je Tzeltal.

Santa Maria del Tule
Nachází se zde několik tisovců (Taxodium mucronatum, „ahuehete") pozoruhodných rozměrů. Největší z nich má výšku 40 m, průměr kmene 16 m, obvod koruny 60 m a je dle odborníků 2700 let starý. Běžně je chybně označován jako „cypřiš". Barevný kostelík se pod obřím stromem zdá ještě menší, než je. Indiánské tržiště.

Santiago de Tuxtla
V parčíku na náměstí se nachází největší ze záhadných kamenných hlav, které po sobě zanechala kultura Olméků (součást světového kulturního dědictví UNESCO). Je vysoká 3,4 metru, váží 5,5 tuny a jediná z dosud objevených má zavřené oči.

Taxco
Staré důlní město (140 tis. obyv., 1660 - 1800 m n.m.) ležící uprostřed hor Sierra Madre je centrem těžby mexického stříbra. Kdysi tudy vedla obchodní cesta pro dopravu zboží z Orientu do Evropy. Je památkově chráněno, všude jsou obchůdky se stříbrem (platerías) a nad cihlovými střechami se do výše 46 m tyčí věže kostela San Sebastian y Santa Prisca (1759) s exteriéry i interiéry ve stylu churrigueresco (mexické pozdní baroko). Ten nechal na své náklady postavit José de la Borda, poté co zde v 18. stol. objevil novou stříbrnou žílu. Později město upadlo. Jeho dávnou slávu mu vrátil až americký podnikatel William Sprattling v roce 1932 obnovením výroby stříbrných šperků podle indiánských vzorů. Místní velikonoční procesí je podívanou na „živou" křížovou cestu. Nejlepší pohled na město je z visuté kabinkové lanovky (teleférico).

Tehuantepecká šíje
Nejužší místo Mexika, kde se uvažuje o vybudování průplavu mezi Atlantikem a Pacifikem.

Tenochtitlán
Město (v překladu „Místo kaktusových plodů") založené Aztéky kolem roku 1325 na jezeře Texcoco, na místě, kde zvědové spatřili orla, sedícího na kaktusu, jak požírá hada. Tento symbol připomínající dávnou legendu je součástí státního znaku i vlajky. Aztécká říše, Tenochtitlán nebo také „Anahuac" „Místo na březích vod", nebyla nikdy jednotným útvarem, ale konglomerátem více či méně podřízených oblastí. Mezi vazaly patřili např. Zapotékové, Totonakové, Mixtékové, Otomíové a další. Společným hlavním bohem byl Huitzilopochtli („Kolibřík jihu"), bůh Slunce a války. V době Cortésova příchodu mělo město 300 tisíc obyvatel, dobyto bylo 13. srpna 1521, následně zcela zničeno a jezero zasypáno. Nové město, dnes jádro Mexico City, začali Španělé stavět roku 1522.

Teotihuacán
Archeologická lokalita (součást světového kulturního dědictví UNESCO) vzdálená 48 km severovýchodně od Mexico City, 2268 m n.m., v údolí Anahuc s pozadím hory Cerro Gordo, kde v období 350 - 640 n.l. žilo na území o rozloze 25 km2 asi 250 tisíc obyvatel. Nejvýznamnější kultovní centrum předkolumbovského Mexika bylo založeno neznámou civilizací cca 200 př.n.l. a v roce 750 n.l. zaniklo. Spekuluje se o epidemii či útoku nepřátel (snad Chichiméků) dle prokázaného požáru. Už Aztékové město znali jen jako ruiny, pro jejichž velkolepost se domnívali, že ho postavili obři. Nazvali ho Teotihuacán, v jazyce nahuatl „Místo těch, kteří mají cestu k bohům" resp. „Místo, kde se lze proměnit v boha", originální jméno neznáme. Podle indiánských legend se v údolí Teotihuacán shromáždili bohové, aby stvořili nové Slunce, poté, co první padlo za oběť velkému požáru. Osou geometricky pojatého města je „Třída mrtvých", 2,5 km dlouhá a 40 m široká, jejíž sklon k jihu vyrovnávají terasy propojené schodišti. Začíná před pyramidou Měsíce (120 x 150 x 43 m), končí náměstím před šestistupňovou Quetzalcoatlovou pyramidou, jejíž povrch je zdoben kamennými reliéfy boha deště Tlaloka, jemuž byl Teotihuacán, spolu s Opeřeným hadem Quetzalcoatlem, zřejmě zasvěcen. Je lemována zbytky 75 menších staveb, podstavců bývalých chrámů, které byly mylně považovány za hrobky, odtud její název. Měsíční pyramida byla pravděpodobně zasvěcena bohyni vody Coatlique, jejíž socha zde byla nalezena. Areálu dominuje čtyřstupňová pyramida Slunce (222 x 225 x 63 m), postavená z 3,5 miliónu tun cihel nad malou přírodní jeskyní. Na vrcholech obou pyramid stály původně ještě chrámy. Interiér paláce Quetzalpapalotla skrývá fresky papoušků a motýlů, působivý je i Palác Opeřených mušlí. Budovy měly ventilaci a protékající řeka byla zatrubněna. Místo bylo kultovním i obchodním centrem, v jeho okolí pěstovali „obyčejní" lidé kukuřici, fazole a bavlník. Ve městě byly specializované dílny (hrnčíři, malíři, zpracování obsidiánu). Unikátní jsou nalezené obličejové masky vyřezané z bazaltu a nefritu, s očima z mušlí a obsidiánu.

Tlacotalpan
Přístav na řece Papaloapan (Motýlí řeka) s nápadně dvoubarevnými fasádami domů z 18. století (součást světového kulturního dědictví UNESCO) je opomíjeným pokladem koloniální architektury. V okolí jsou rozsáhlé plantáže bavlníku a cukrové třtiny.

Tula
Město postavené na vysokém horském hřebenu asi 65 km severozápadně od dnešního Mexico City založil vládce Toltéků Quetzalcoatl. Pozoruhodná je čtyřstupňová pyramida B (jak ji označili archeologové), kterou Indiáni nazývali Tlahuizcalpantecuhtli (Jitřenka nebo Venuše). Její symbol, lidská hlava v otevřené tlamě hada, střídá kamenné reliéfy jaguárů a orlů, pojídajících lidská srdce. Na vrcholu stojí čtyři pětimetroví kamenní atlanti, představující toltécké válečníky. Nejlepší pohled na ně skýtá nedaleká Hlavní pyramida, z níž lze vidět i Sloupovou chodbu, palác Quemado a míčové hřiště.

Tulum
Jediné z mayských sídel, které bylo postaveno na mořském pobřeží (v překladu „Pevnost", 1200 n.l., součást světového kulturního dědictví UNESCO). Leží 130 km od Méridy a 110 km od Cancúnu a bylo obydleno ještě za příchodu Španělů. Stavby uvnitř hradeb jsou zdobeny freskami a reliéfy božstev, z nichž nejvíce dohadů vyvolává obraz „Sestupujícího boha". Jižně odtud leží biosférická rezervace Sian Ka'an (UNESCO).

Uxmal
Jedna z nejvýznamnějších a nejlépe restaurovaných mayských lokalit (v překladu „Třikrát stavěný", součást světového kulturního dědictví UNESCO), asi 80 km od Méridy. Je ukázkovým příkladem puuckého stylu klasického mayského období (7. - 10. stol.n.l.). Kouzelníkova pyramida je 38 m vysoká a má neobvyklý oválný půdorys. K nejkrásnějším budovám patří Guvernérský palác, Želví palác, Palác vládce a Klášter jeptišek. Nepřehlédnutelné jsou masky boha Chaca a trůn v podobě dvouhlavého jaguára. Všude se vyhřívá spousta leguánů, od mláďat po metrové kousky. Ohromující je míčové hřiště a rozhled z velké pyramidy.

Veracruz
Město a přístav (500 tis. obyv.) na pobřeží Mexického zálivu bylo prvním španělským sídlem na mexické půdě. Založil ho Cortés na Velký pátek 1519. Je zde pevnost San Juan de Ulúa a malé historické muzeum.

Villa de Guadalupe
Dnes severní předměstí Mexico City (oficiálním jménem Dolores Hidalgo), kam jezdí metro, bylo původně vesničkou pod pahorkem Tepepeyac, na jehož vrcholu Indiáni uctívali Tonantzin, matku bohů. Po dobytí Tenochtitlánu Cortésovými vojsky roku 1531 se tu zjevila Panna Maria nedávno pokřtěnému Indiánovi Juanu Diegovi a vyslovila přání, aby jí zde byla vystavěna svatyně, v níž poskytne pomoc všem, kdo o ni budou žádat. Diego vyřídil poselství biskupovi, ten mu ale nevěřil a žádal důkaz o setkání. Panna Marie dala Diegovi jako důkaz růže, které on skryl ve své pláštěnce, a když je chtěl ukázat biskupovi, byla na ní otisknuta její postava. V místě zjevení byla postavena kaple, nahrazená později větší svatyní. Capilla del Pocito chrání pramen zázračné vody. Vedle guadalupské baziliky z 18. stol. vznikl kapucínský klášter. Bazilika poškozená poklesem půdy byla přeměněna v muzeum a její funkci převzala roku 1976 moderní kruhová sklobetonová stavba architekta Vásqueze pro 20 000 věřících, kde je nejuctívanější mexická relikvie, zázračně vzniklý obraz na Diegově plášti, umístěna za neprůstřelným sklem, pod nímž na pojízdném chodníku defilují zástupy věřících i zvědavců. Areál praská ve švech 12. prosince, kdy o svátku Panny Marie Guadalupské veškeré chrámy, kaple i prostranství zaplní poutníci z celého Mexika.

Villahermosa
Hlavní město (500 tis. obyv.) státu Tabasco na řece Grijalva. Atrakcí je muzeum pod širým nebem, Parque de la Venta, se třemi desítkami artefaktů olmécké kultury, které sem byly přemístěny z originálních nalezišť, ohrožených postupující těžbou ropy. V „Centro de Investigaciónes de las Culturas Olmecas y Mayas" jsou mj. k vidění kopie fresek z Bonampaku.

Yucatán
Poloostrov tvořený zkrasovatělou vápencovou plošinou, s přírodními studněmi „cenoty", které umožňovaly přístup k podzemní vodě, byl centrem klasické mayské kultury, jež se rozkládala na území dnešního jihovýchodního Mexika, Guatemaly, Belize a Hondurasu. I dnes tu převládají Mayové, více než 95 % obyvatel. Označují se za „Yucatánce" a začlenění Yucatánu do svazku mexických států (po krátkém období nezávislosti počátkem 19. stol.) považují za historický omyl, na který dodnes poloostrov doplácí. Mayové hovoří maysky, ale píší latinkou, neboť i v minulosti ovládala mayské znakové písmo jen aristokracie a duchovenstvo. Pouhý zlomek (jen asi 20 %) mayských architektonických památek byl z džungle vydobyt, turistickými magnety se staly učebnicové lokality Uxmal, Palenque, Chichén Itza, Tulúm. Ročně přitahují tisíce turistů, ale původně byla ekonomika poloostrova založena na pěstování sisalu (agáve sisalová).

Xochicalco
Dnes jedno z předměstí Mexico City. Téměř „učebnicová" archeologická lokalita (součást světového kulturního dědictví UNESCO) je směsí prehispánských kultur: významné mixtécké sídlo je považováno za odkaz kultury Teotihuacánu a předchůdce kultury Toltéků. Najdeme zde tři míčová hřiště: „hra" se zrodila údajně právě zde. Quetzalcoatlova pyramida (10. stol. n.l.) má neuvěřitelně hluboké a dokonale symetrické vlysy. Uvnitř kopce jsou podzemní chodby se zbytky dlažby. Z dalších staveb je zajímavá pyramida Malinche (jméno Cortésovy indiánské milenky) a malé muzeum.

Xochimilco
Dnes jižní předměstí Mexico City je místem, kde si lze představit, jak mohlo kdysi vypadat aztécké hlavní město Tenochtitlán (součást světového kulturního dědictví UNESCO). Indiáni zde pěstovali plodiny na plovoucích ostrůvcích - zahradách „chinampe", vytvořených z rohoží, na nichž byla navršena zemina. Dnes však už tyto zahrady téměř neuvidíte, po zkalené vodě vozí „gondoliéři" v pestrobarevně vymalovaných člunech turisty. Zatímco bohatí Mexičané si dosyta užívají piknik, turisté jsou pobízeni k nákupům předražených suvenýrů a naslouchání muzikantům mariachis (rovněž za nemalý obnos).

Doporučené výlety
Cobá
Unikátní mayská lokalita asi 40 km od Tulúmu, na břehu jezera v tropické džungli. Z vrcholů hlavních pyramid, Iglesia, vysoké 30 m a Nohoch Mul, vysoké 42 m je fantastický rozhled. Xcaret (Škaret). Tropický tematický park jižně od Tres Rios, nabízí koupání, plavání s delfíny, akvárium, odchovnu mořských želviček, motýlí pavilon, ptačí voliéru, zříceniny, folklorní show a občerstvení. Pořádá se i noční show (mayská míčová hra, různé rituály). Xel-Ha (Šelha). Tropický vodní park asi 1 hod jízdy shuttle busem z Cancúnu, za 70 USD nabízí program „all inclusive". Je zde plno mangrovníků, vodních cest, bazénů a jeskyň. Hidden Worlds Cenotes je lokalita nabízející potápěčské výpravy do zaplavených jeskyní Dos Ojos cenote a jeskyně netopýrů. Playa del Carmen. Letovisko, v němž staví výletní cruisery, má osmnáctijamkové golfové hřiště, nákupní ulici Quinta Avenida a úžasné pláže. Puerto Aventuras je klidná lokalita s kotvištěm soukromých jachet, lze tu rovněž plavat s delfíny. Muzeum CEDAM je věnované průkopníkům v podmořské archeologii. Tres Rios je tropická rezervace asi 30 min od Cancúnu, kde se lze potápět, šnorchlovat, plavat, jezdit na kajaku i na koni, na kole nebo čtyřkolce.Tulum. Po mnoha stránkách vděčná mayská lokalita z pozdního období (1200 - 1400 n.l.) byla jako jediná vystavěna na útesu nad mořem. Proslavilo ji zobrazení „Sestupujícího boha".

Zpět na navigaci

Zábava, kultura, sport

Mexiko nabízí neuvěřitelnou škálu zábavy. Od aktivní i pasivní účasti na rozličných fiestách, přes posezení v hospůdce, baru či na diskotéce až po pestré animační programy v hotelových resortech. Specialitou jsou býčí zápasy a „charrería", rodeo, kdy diváky uchvátí zručnost mexických kovbojů (charros) v krocení koní, vrhání lasem či chytání dobytčete za ocas. Neméně ovšem jejich exotický vzhled, podtržený přiléhavými kalhotami s koženým opaskem a velkou sponou, bílou košilí s barevným šátkem, kazajkou s přezkami a vysokými zdobenými botami. Mexičané též milují pelotu (odbíjení malého gumového nebo koženého míčku pálkami proti zdi), kopanou a domino.
Pro turisty v pobytových letoviscích jsou v nabídce jízda na banánu, vodní lyže i vodní skútry, paragliding i parasailing, surfing i windsurfing, rybaření, golf a tenis, s množstvím hřišť na pobřeží i ve vnitrozemí. Velmi oblíbené je šnorchlování, potápění a plavba lodí s proskleným dnem. Nejlepší potápěčské lokality na tichomořském pobřeží jsou Puerto Vallarta (přírodní rezervace) a korálové lavice nedaleko Ixtapa/Zihuatanejo. V Karibiku, s udávanou průhledností vody do 60 m, leží světoznámé potápěčské lokality Cancún, Cozumel, Isla de Mujeres, Akumal a Xel-Há u Tulúmu. Korálový útes u Cozumelu je dlouhý 32 km, žije tu přes 200 druhů tropických ryb, jsou zde podmořské jeskyně i tunely a vrak lodi. Potápět se lze i v některých cenotech.
Na Yucatánu nabízejí zábavu „ekoparky", př. Xcaret a Xel-ha. Xcaret je světoznámý aquapark v tropické přírodě, s mnoha atrakcemi (akvárium, plavání s delfíny, malá zoo, skanzen, folklór, estrádní představení), Xel-Ha tropická laguna s možností splutí řeky a dalšími atrakcemi, opět s možností plavání s delfíny. Pro romantiky se nabízí trekking, ornitologické výlety a jízda na koni. Nejnovější atrakcí je „Jungle Skycykle Adventure", kdy se džunglí pohybujete na kole upevněném na laně, přičemž sedíte a šlapete jako na klasickém kole. Nabídka pro odvážné, za 2,5 hodiny zaplatíte 75 USD.
Výbavu na potápění a šnorchlování lze na místě zapůjčit.

Zpět na navigaci

Zastupitelské úřady

České velvyslanectví v Mexiku
Embajada de la República Checa
Cuvier 22, Col. Nueva Anzures
Del. Miguel Hidalgo, México, 115 90
tel. : 0052-55/55312544, 55312777
Velvyslanectví Mexické republiky v Praze
Velvyslanectví Spojených států mexických
Nad Kazankou 8, 171 00  Praha 7 -Troja
tel.: 283 061 530, 283 061 540
fax.: 233 550 477
e-mail: embamex@rep-checa.cz
http://www.rep-checa.cz/
Provozní hodiny úřadu: 9.00 - 17.00
Konzulární oddělení
tel.: 283 061 541-3
fax: 233 550 477
Úřední hodiny pro veřejnost: 9.00 - 14.00

Zpět na navigaci

Zdravotní péče, očkování, hygiena

Zdravotní péče je v Mexiku dobrá, ale velmi drahá. Vzhledem k tomu, že ČR a Mexiko nemají dohodu o bezplatném poskytování zdravotní péče, je třeba mít sjednáno cestovní pojištění zdravotních výloh. Veškeré výdaje související s ošetřením např. v nemocnici se musí hradit na místě v hotovosti, šekem nebo kreditní kartou. Je nezbytné, abyste si nechali vystavit lékařskou zprávu s diagnózou a uschovali veškeré originály účtů, receptů a dalších případných dokladů (např. rtg. snímků) pro pozdější jednání s Českou a vaší zdravotní pojišťovnou. Následná refundace je možná jen v případě, že k ošetření dojde ve smluvním zdravotnickém zařízení mezinárodní pojišťovny. Součástí zájezdu u CK Čedok je pojištění u České pojišťovny, jehož rozsah a podmínky se dozvíte při koupi zájezdu.
Lékárny, nacházející se zejména ve městech, jsou označeny zeleným křížem a nápisem „farmacia". Lékárna s pohotovostní službou je označena „Farmacia de turno". Veškeré léky (i předepsané lékařem) se platí v hotovosti. Nezapomeňte si vzít v dostatečném množství léky, které pravidelně užíváte, nejlépe v originálním balení.
Příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Brufen, Korylan), léky na zastavení průjmu (Ercefuryl, Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform), případně antibiotika předepsaná lékařem, antihistaminika na zklidnění při poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Ophtalmoseptonex), mast proti kožním mykózám (Canesten), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.
Očkování ze strany Mexika se nevyžaduje, české hygienické stanice však doporučují očkování proti žloutence A a B, choleře, břišnímu tyfu, žluté zimnici a tetanu. O užívání antimalarik se poraďte s odborným lékařem. Proti případným komárům pro výlety do pralesa přibalte účinný repelent. Večer se doporučuje oblékat ponožky, dlouhé kalhoty a košili s dlouhým rukávem. Nehlaďte zvířata, mohla by mít vzteklinu.
Voda z vodovodu není v Mexiku pitná, všude lze koupit vodu balenou. V restauracích požadujte vodu v neotevřené láhvi (zkontrolujte neporušenost uzávěru), odmítněte led do nápojů a nekupujte zmrzlinu na ulici, abyste se vyhnuli cestovnímu průjmu. Nepodceňujte sluneční záření ani při zatažené obloze. Používejte opalovací krémy s vyšším faktorem (minimálně 20), pokrývku hlavy a kvalitní sluneční brýle. Pijte, i když nepociťujete žízeň. Doporučuje se také preventivně užívat vitamíny.
Dámské toalety jsou označeny „damas" nebo „mujeres" (mucheres), pánské „caballeros" nebo „hombres".

Zpět na navigaci

Zvyklosti a obyčeje

Fiesta. Mexická oslava, kdy se sejde širší rodina, přátelé, známí, nejméně dvacet lidí, většinou venku pod širým nebem. Pro děti je připravená „piňata", keramická nádoba obalená staniolem, barevným papírem a třásněmi, uvnitř níž jsou bonbóny, ovoce, ořechy a hračky. Piňata visí na dlouhém provazu, na kterém se houpe a děti se ji snaží holí zasáhnout, kdo se trefí, smí si dovnitř sáhnout pro odměnu. Dospělí hrají totéž, se zavázanýma očima. K siestě neodmyslitelně patří živá hudba a tanec.

Mariachis. Typická lidová hudba která vznikla ve státě Jalisko v 19. století, kdy „mariachis" (z francouzského slova mariage, svatba) účinkovali na svatbách a plesech. Soubor tvoří většinou 7 až 9 hudebníků, používané nástroje jsou housle, trubky, kytary, ale i harfa. Jednotlivé skupiny se liší kvalitou vystoupení i slavnostním tradičním oblečením. V Mexico City na Garibaldiho náměstí, kde mají i svůj pomník, si je místní chodí objednat pro různé příležitosti domů, nebo si o nedělích či jen tak pro radost nechají zahrát konkrétní písničku přímo na místě.

Siesta a denní režim. Siesta, polední přestávka často včetně spánku, pochází z dob, kdy těžká práce na polích či stavbách byla za poledního žáru nemožná. Dnes je zavedeným zvykem v celé Latinské Americe a známe ji i z evropských středomořských destinací. Odlišný denní režim znamená i posunutý čas podávání jídel. „Desayuno" (snídaně) je lehká, Mexičanu stačí šálek kávy a sladké pečivo churros. „Almuerzo" kolem 10. až 11. hodiny je kombinací velké snídaně a poledního jídla. Nejčastěji jsou to různě upravená vejce (huevos) s tortillou. Hlavní jídlo dne je „comida" mezi 14. a 15. hodinou, o několika chodech (polévka, předkrm, hlavní jídlo, moučník a káva, je to také příležitost posedět s rodinou či přáteli. „Merienda" je lehká večeře mezi 20. a 21. hodinou, např. burrito (tj. cokoliv zapečené do tortilly) a káva. Naše klasická večeře „cena" má více chodů a podává se mezi 20. a 24. hodinou, většinou pro hosty nebo zvláštních příležitostech.

Voladores. Tradiční rituál Nahuů a Totonaků, kdy se na vrchol sloupu vysokého i 30 metrů vyšplhá pět slavnostně oblečených Indiánů. Zatímco jeden zůstává nahoře a píská na flétnu nebo tluče na buben, vrhají se čtyři dolů, přivázáni ke sloupu lanem za kotníky, hlavou dolů a s rozpaženýma rukama. Než dopadnou na zem, obkrouží sloup třináctkrát, výsledkem je číslo 52 (4x13), což je 52letý cyklus mezoamerického kalendáře. Sloup je symbolickým propojením podzemí, našeho světa a nebesy.

Zpět na navigaci

Autor: Čedok


      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.