Bosna a Hercegovina

Bosna a Hercegovina je federativní přímořská republika na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě. Sousedí s Chorvatskem, Srbskem a Černou Horou. Do roku 1992 byla součástí bývalé Jugoslávie. S mořem je spojena úzkým koridorem k přístavu Neum.

Rychlá navigace:

Geografické údaje
Měna, kurzy
Klimatické podmínky
Ceny
Clo, dovoz, vývoz
Časový posun
Elektřina (proud, používaní redukcí)
Fotografování a filmování
Internet
Jazyky, dohovoření
Kriminalita
Kuchyně - jídlo a nápoje
Místní doprava a taxi
Nákupy a suvenýry
Oblečení, zavazadla
Opalování
Pláže a koupání
Pošta
Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy
Restaurace, ceny, doporučení
Různé
Spropitné
Svátky
Telefonování + roaming
Tísňová volání
Víza, vstupní formality
Zajímavá místa
Zábava, kultura, sport
Zastupitelské úřady
Zdravotní péče, očkování, hygiena
Zvyklosti a obyčeje

Geografické údaje

Poloha:jihovýchodní Evropa
Oficiální název:Republika Bosna a Hercegovina
Hlavní město:Sarajevo - 383 000
Jazyk: bosenština, chorvatština, srbština
Náboženství:islám (převážně sunnitský 44%), srbské pravoslaví (31%), katolíci (17%)

Zpět na navigaci

Měna, kurzy

Měna: konvertibilní marka

Měnou v Bosně a Hercegovině je konvertibilní marka (BAM, KM), která se dělí na 100 feniků a je pevně vázána na euro (1 EUR = 1,96 KM). Byla zavedena v roce 1998 mezinárodní správou OSN. V oběhu jsou mince v hodnotách 5, 10, 20 a 50 feniků, dále 1, 2 a 5 marek a bankovky v hodnotách 10 (žlutá), 20 (šedá), 50 (červená), 100 (okrová) a 200 (zelenomodrá) marek. Zvláštností bosenských bankovek je, že jsou svými hlavními prvky shodné pro obě entity, ale obrázky na líci i rubu jsou pro FBiH a RS odlišné. Výjimkou je bankovka 200 marek, která existuje pouze v jedné verzi. Všechny bankovky platí bez omezení po celém území.
Na většině míst je třeba platit hotově; doporučujeme vybavit se mincemi a bankovkami nižších hodnot. Někde lze platit i eurem (papírovými bankovkami). Možnosti plateb kartou se zlepšují, zejména VISA a Master Card, rozhodně však na ně nespoléhejte. Kartu nikdy nedávejte z ruky a buďte ostražití při jejím použití.
Z cizích měn je nejpoužívanější euro. Mnoho obchodů přijímá platby v euro s využitím kurzu 1 EUR = 2 KM, zpět vám zpravidla vrátí v KM. Ve větších městech najdete bez problémů bankomaty.
Jiné měny lze vyměnit v bankách nebo směnárnách ve větších městech, kde je také možná zpětná výměna KM (v Sarajevu v Raiffeisenbank lze směnit i české bankovky), případně v hotelových recepcích. Předem si ověřte aktuální kurs a poplatek za směnu. Banky jsou otevřeny ve všední den od 8.00 do 16.00 hod., v sobotu a v neděli je zavřeno.

Zpět na navigaci

Klimatické podmínky

Na severu země v Panonské nížině mírné kontinentální; dlouhá teplá léta s průměrnými červencovými teplotami 21 – 23 °C) a mírné zimy (s průměrnými lednovými teplotami okolo -1 °C. Srážky klesají od západu na východ (1050 – 750 mm ročně). Pro většinu území, tzv. „planiny“ ve vyšších nadmořských výškách, jsou typická krátká teplá léta a dlouhé chladné zimy (kontinentální horské klima). Průměrná celoroční teplota je zde 5 – 7 °C; minimální teploty mohou klesnout až na -35 °C. Roční úhrn srážek činí 1200 mm. Při pobřeží Jadranu vládne středomořské klima a delší teplá léta, s průměrnými celoročními teplotami vzduchu 15 °C, většina srážek z celoročního úhrnu 1500 – 2000 mm spadne v zimě a na jaře. V Sarajevu (550 m n.m.) bývá v létě až 30 °C, v zimě i -10 °C, v Mostaru na pobřeží až 40 °C a sníh nečekejte ani v zimě. Průměrná teplota moře v létě je 22 – 24 °C.

Zpět na navigaci

Ceny

Ceny jsou pouze orientační a mohou se lišit místně, sezónně i v konkrétních podnicích. Ceny základních potravin jsou srovnatelné s ČR a mimo hlavní turistickou sezónu jsou nižší. Nejlevněji se nakupuje na tržištích a v supermarketech.

V obchodě a na tržišti
chléb bochník = KM 0,50 – 1,20
pečivo = KM 0,10 – 1,00
mléko 1 l = KM 1,60
vajíčka 12 ks = KM 4,50
maso 1 kg = KM 12,00 – 18,00
kuřecí prsa 1 kg = KM 7,50
sýr 1 kg = KM 10,60
jablka 1 kg = KM 1,90
voda 1,5 l = KM 1,60
cola 2 l = KM 2,70
víno 0,7 l (průměrné kvality) = od KM 9,00
pivo 0,5 l (lahvové, domácí) = KM 0,90
pivo 0,33 l (importované) = KM 2,00
cigarety Marlboro (20 ks) = KM 3,60

Další ceny
taxi (cca 5 km v centru) = KM 7,00
benzín 1 l = od KM 1,80

Zpět na navigaci

Clo, dovoz, vývoz

Na území Bosny a Hercegoviny lze bezcelně dovézt zboží pro osobní potřebu, a to v množství odpovídajícím době pobytu a účelu cesty. Na hranicích může být vyžadováno prokázání prostředků na pobyt v minimální výši ekvivalentu 150 KM na každý den pobytu. Dovoz a vývoz cizích měn není nijak omezen, povinná směna valut není vyžadována.
Zakázáno je dovážet omamné a psychotropní látky (drogy) a jedy, zbraně, střelivo a některé další komodity. K dovozu a vývozu domácích zvířat je nutný Evropský zdravotní průkaz (tzv. evropský pas). Psi musí být označeni čipem (z ČR nebo BaH).
Bezcelně je možné dovézt 200 cigaret nebo 20 doutníků nebo 200 g tabáku, 1 litr vína nebo jiného alkoholu, 1 balení parfému a dárky do hodnoty 150 KM (75 EUR). Dovoz a vývoz zbraní, náboženských materiálů, starožitností, léků a dalších komodit je regulován.

Zpět na navigaci

Časový posun

Čas je celoročně shodný jako v ČR. Bosna a Hercegovina zavádí letní čas od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu, shodně se zeměmi EU.

Zpět na navigaci

Elektřina (proud, používaní redukcí)

Čas je celoročně shodný jako v ČR. Bosna a Hercegovina zavádí letní čas od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu, shodně se zeměmi EU.

Zpět na navigaci

Fotografování a filmování

Zákaz fotografování zásadně respektujte; piktogramy jsou mezinárodně srozumitelné. Místní obyvatele fotografujte s citem a vždy teprve po předchozím svolení. Zásadně nefotografujte modlící se lidi v kostelích a mešitách. Nezapomeňte dostatek filmů nebo paměťovou kapacitu karet, náhradní baterie a nabíječku k videokameře či digitálnímu fotoaparátu.

Zpět na navigaci

Internet

Přístup na internet nabízí většina hotelů včetně připojení na WiFi. Internetové kavárny najdete ve městech, připojení stojí 3 – 4 KM za hodinu.

Zpět na navigaci

Jazyky, dohovoření

Tři rovnocenné úřední jazyky jsou bosenština, chorvatština a srbština. Ve Federaci Bosny a Hercegoviny se používá latinka, v Republice srbské převážně cyrilice. Rozdíly v mluvené formě jsou nevýznamné; z našeho pohledu se jedná o tři nepříliš odlišná nářečí srbochorvatštiny, která byla úředním jazykem v Jugoslávii do roku 1992. Vládní dokumenty vycházejí ve všech třech jazykových verzích.
Bosenština se od chorvatštiny a srbštiny odlišuje především užíváním velkého množství orientalizmů (zejména turcizmů a arabizmů). V mnoha případech používá pro totéž dva zcela rozdílné výrazy (např. chleba = hljeb nebo kruh; tisíc = hiljada nebo tisuča; vlak = vlak nebo voz; teta = strina nebo amidinica). Některá slova jsou totožná, například dobrý den = dobar dan / zdravo (srbsky, chorvatsky i bosensky); nashledanou / nashle = dovidenia; děkuji = hvala; prosím = molim; těší mne = drago mi je; promiňte = izvinite. Jiná jsou mírně odlišná, například káva = kafa (srbsky), kava (chorvatsky) a kahva (bosensky); lehce = lako (srbsky a chorvatsky) a lahko (bosensky).
Několik frází a slovíček v bosenštině: kde je = gdje je; kolik stojí = koliko je; letiště = aerodrom; nádraží = stanica; odlet, odjezd = polazak; přílet, příjezd = dolazak; WC = toalet; nerozumím = nerazumijem; na zdraví! = živjeli!; doleva = lijevo, doprava = desno a rovně = pravo; nemocnice = bolnica; lékárna = apoteka; mluvíte anglicky = govorite engleski.
Anglicky se běžně domluvíte v hotelích; angličtina se vyučuje ve školách (další jazyky v pořadí jsou ruština, němčina, francouzština, arabština a turečtina). Na mnoha místech se domluvíte také německy.

Zpět na navigaci

Kriminalita

Kriminalita je nízká, a zvláště kriminálních činů vůči cizincům je málo. Bezpečnostní situace je zejména v Sarajevu obdobná jako v České republice v Praze. Dávejte si pozor na osobní věci, neukazujte na veřejnosti větší hotovost a nenoste nápadné drahé šperky, řetízky, prsteny a hodinky. Pozor na drobné krádeže zejména v turistických oblastech a v prostředcích veřejné dopravy včetně vlakových kupé; nápis „Pazite na džepare!“ znamená „Pozor na kapesní zloděje“. Noste u sebe jen nezbytné množství peněz, nejlépe ve vnitřních kapsách nebo pod oblečením. Chraňte fotoaparát a videokameru: bezpečnější než v ruce jsou v tašce přes rameno, posunuté na břicho. Na pláži nenechávejte věci bez dozoru. Každý kriminální čin, právě tak jako ztrátu osobních dokladů, byste měli ihned hlásit místní policii.
Zvýšenou pozornost věnujte výběrům z bankomatu. Vyhledejte bankomat v bance, a pokud vybíráte peníze „na ulici“, je lépe, když vás někdo doprovází. Chraňte svůj PIN a zkontrolujte vydanou částku. Bankovní kartu nedávejte nikdy z ruky a dbejte, aby ji prodavač nikdy opakovaně neprotahoval čtecím zařízením.
Při pobytu patří peníze společně s pasem, letenkami a dalšími cennostmi do hotelového sejfu. Doporučujeme přibalit kopii pasové stránky, kde je fotografie a osobní údaje; optimální je pořídit si úředně ověřenou kopii pasu ještě v ČR. Hodí se zejména v případě, kdy dojde ke ztrátě, odcizení nebo znehodnocení pasu a je třeba získat náhradní cestovní doklad na českém zastupitelském úřadu. Pořiďte si rovněž kopie dokladů o pojištění, kopie či aspoň čísla kreditních karet a telefonní číslo banky pro jejich případné zablokování; to vše vám může pomoci, kdybyste o pas či karty přišli. Pro případ ztráty mobilního telefonu si poznamenejte důležitá osobní telefonní čísla.
Vyhýbejte se jakýmkoli demonstracím nebo velkým shromážděním, jako jsou sportovní události. Zásadně nenechávejte nic cenného v autě, vyndejte klíček ze zapalování a vozidlo uzamkněte. Parkujte výhradně na hlídaných parkovištích nebo vůz nechte u hotelu. Pokud je auto vykradeno, bezodkladně informujte policii.
Ztrátu cestovního dokladu je nutno nejdřív ohlásit na nejbližší policejní stanici, která vystaví potvrzení o ztrátě/krádeži (Potvrda o gubitku/krađi); toto potvrzení však nelze použít k přechodu hranice. Následně je třeba kontaktovat Velvyslanectví České republiky v Sarajevu, které vystaví náhradní cestovní doklad k jednorázové cestě do ČR (k jeho vydání jsou třeba 2 fotografie pasového formátu). Eventuelně je možné odcestovat zpět do ČR na platný občanský průkaz, pokud ho občan ČR má s sebou (v takovém případě není třeba velvyslanectví kontaktovat).
Skutečné nebezpečí představují zaminované prostory, pozůstatek občanské války. Zatímco města a obývané části BaH byly odminovány, riziko představuje zejména horská turistika, protože ne všechny zaminované oblasti jsou řádně označeny. Podle aktuálních údajů činí celková plocha s rizikem výskytu min asi 1500 km2 (3 % území BaH); celkem jde o více než 13 tisíc lokalit s více než 200 tisíci minami, které mají být všechny odminovány do konce roku 2019. Návštěvníci by se při cestování měli zásadně držet asfaltových silnic a neopouštět viditelně užívané cesty bez zkušeného místního průvodce; rozhodně se nepřibližujte ke zničeným nebo opuštěným stavbám či sídlům, a to ani ve městech. V zemi jsou rozmístěny policejní (EUPM) a vojenské mise (EUFOR) EU.

Zpět na navigaci

Kuchyně - jídlo a nápoje

Základem jídelníčku je různě upravené maso, nejlépe telecí a jehněčí, ryby (pastrnka – smažený pstruh) a mléčné výrobky. Je zřejmý vliv turecké kuchyně. V oblastech, kde převládá islám, na vepřové nenarazíte, ale v oblastech se srbským nebo chorvatským etnikem je vepřové běžné; stejně tak i točené pivo. Typickým jídlem jsou čevapčiči (čevapi), nebo pljeskavica (placka ze stejného masa jako čevapi). Běžnou přílohou jsou vařené brambory nebo chléb. V Naumu na pobřeží se nabízejí i úhoři, raci a žabí stehýnka. Typické jsou plněné koláče a turecké sladkosti. Oblíbeným nápojem je víno a pivo, čaj, limonády, vody a ovocné džusy. Národním nápojem je velmi sladká a silná „bosanska kafa“ z čerstvě upražených kávových zrn: pije se hned po probuzení a opakovaně kdykoliv během dne. Zásadně se upřednostňuje turecká (s lógrem), nebo připravená dle arabského zvyku v džezvě. Domácí vína jsou na dobré úrovni, zejména suchá bílá (např. Žilavka Mostar). Místní pálenky (rakija) jsou silné (často přes 40 % alkoholu) a chutné, vyrobené nejčastěji ze švestek (sljivovica), hrušek (kruska), jablek nebo hroznů (loza). Pijí se kdykoli během dne a kdykoli během roku.
Vybrané speciality
bosenský hrnec: různé druhy masa (skopové, jehněčí, telecí, vepřové) se zeleninou (baklažány, rajčata, hrášek, paprika), opečené na slanině a červeném víně, s cibulí a česnekem
bosenský „lonac“: dušená kapusta, případně jiná zelenina s masem
bosenské zelí: skopové v hlávkovém zelí, ochucené rajčaty, cibulí, česnekem, bobkovým listem a pálivou paprikou
burek: křupavý slaný koláč plněný mletým masem nebo sýrem
japrak: zavinutý zelný list plněný masem
lokum: sladká turecká specialita (rahat lokum) z vody, škrobu, cukru a příchutí
pida: maso s pečivem
sirnica: pečivo plněné sýrem
tafuhije: jablečný koláč s krémem a ořechy
volské oko na kopřivách: pokrájené čerstvě vyrašené kopřivy, smažené na másle a přelité vejcem
zeljanica: pečivo plněné špenátem.

Zpět na navigaci

Místní doprava a taxi

Letecká. Mezinárodní letiště jsou Butmir v Sarajevu, Zračna Luka v Mostaru a Mahovljani v Banja Luce. Letiště Butmir leží 6 km od centra Sarajeva. Od roku 1969 je hlavním letištěm země a domovským letištěm bosenskohercegovských aerolinií B&H Airlines. Dráha je jedna; terminály dva, vnitrostátní a mezinárodní, s moderním vybavením, včetně restaurací. Přímé lety z Prahy do Sarajeva byly zrušeny v roce 2007. Pravidelné lety do Sarajeva nabízejí mj. Croatian Airlines, Austrian Airlines, Malév a Lufthansa. Veřejná doprava do centra neexistuje, taxíky jsou drahé; levnější je jet na konečnou tramvaje ve čtvrti Ilidža a tou pak do centra. Mezinárodní letiště Zračna Luka v Mostaru se nachází ve vesnici Ortješ, 7,5 km jihovýchodně od Mostaru. Pro mezinárodní lety bylo otevřeno v roce 1984, ale od roku 2009 plánované lety neprovozuje. Mezinárodní letiště Mahovljani, 18 km od Banja Luky, má letecké spojení s městy Bělehrad, Curych, Athény, Salzburg a Tivat díky domovským aerolinkám Air Srpska.

Železniční. Celková délka železnic je asi 1000 km, z toho 800 km elektrifikovaných. Hlavní tratě jsou Loznica (Srbsko) – Zvornik – Banja Luka – Bihač – Knin (Chorvatsko) a Slavonski Šamac (Chorvatsko) – Doboj – Maglaj – Zenica – Sarajevo – Mostar – Ploče (Chorvatsko); z nich vede několik místních odboček. Železniční doprava je omezená, převažuje nákladní doprava. Některé mosty jsou dosud neopraveny, takže i osobní spoje mezi největšími městy jezdí jen 2 – 5 x denně. Dosud není zprovozněna atraktivní úzkorozchodná trať od zastávky Bistrik do Bělehradu, s četnými mosty a tunely. Místní dopravci jsou dva, Željeznice Republike Srpske se sídlem v Doboji a Željeznice FBH se sídlem v Sarajevu. Nejoblíbenější trasou je cesta údolím Neretvy ze Sarajeva do Mostaru, vlaky vyjíždějí dvakrát denně, oba pokračují do Ploče na chorvatském pobřeží. Vlaky jezdí též ze Sarajeva přes Banja Luku do Zagrebu, případně do Budapešti. Republika Srpska má lepší železniční spojení, avšak méně míst navštěvovaných turisty. Vnitrostátní železniční spoje jsou přesné a levné.

Lodní. Plavby po řekách a jezerech organizují místní malé soukromé společnosti.

Autobusová. Bosna a Hercegovina má 21 tisíc km silnic, z toho dvě třetiny mají asfaltový povrch. Autobusy spojují všechna větší města; vozy jsou opotřebené, levné a obvykle přeplněné. Autobusová doprava je levná, jízdenka ze Sarajeva i do nejvzdálenější vnitrozemské destinace není dražší než 30 KM. Jízdenky se na autobusových nádražích kupují v automatu nebo u řidiče, na zastávkách u řidiče. Na delší tratě se prodávají i v cestovních kancelářích. Za velké zavazadlo se připlácí 1 – 2 KM. Existuje dobré autobusové mezinárodní spojení i se sousedními zeměmi. Sarajevo má dvě autobusová nádraží, menší Lukavica pro destinace v Srbsku a Černé Hoře, z hlavního (poblíž železničního nádraží) odjíždějí ostatní mezinárodní spoje a též místní linky do FBiH.
Užitečné výrazy: místo odjezdu = mjesto odlaska, čas odjezdu = vrijeme odlaska, hledej = pretraga, odjezd / příjezd = odlazak / dolazak, cena = cijena.

Městská doprava. Každé větší město má autobusy, v Sarajevu jezdí navíc ještě tramvaje, trolejbusy (pět linek) a minibusy (24 linek), které obsluhují kopcovitá předměstí. Intervaly jsou od desetiminutových po pouhé dva spoje denně. Jízdenky se používají jednorázové, odlišné pro tramvaje a trolejbusy a označují se uvnitř vozu ve strojcích; prodávají se v kioscích označených logem dopravního podniku. Denní jízdenka platí na všechny spoje, ale jen v den, kdy byla koupena, od chvíle, které na ní prodavač označí při prodeji; ve voze se již neoznačuje. Nepřestupní lístek stojí KM 1,60. Jízdenka koupená v předprodeji se musí označit po nástupu do vozu. Revizoři jsou téměř v každém voze.

Taxi. Jezdí zejména ve městech. Taxislužba v Sarajevu je relativně spolehlivá, vozy mají taxametry, na trhu si konkuruje několik společností. Cena taxi závisí též na konkrétním městě, počítejte přibližně nástupní taxou 2 KM a s jízdným 2 KM za kilometr. Doporučuje se vzít si taxi na stanovišti, vyhnete se „černým“ taxikářům. Před nasednutím do taxíku se smlouváním dohodněte na ceně. Může se stát, že taxikář z Republiky srbské odmítne cestu do Federace Bosny a Hercegoviny a obráceně. Telefon na taxislužbu je 1515.

Zpět na navigaci

Nákupy a suvenýry

Typickými suvenýry jsou místní keramika, kovové tepané talíře a nádoby všech velikostí, měděné džezvy, kávové soupravy, příbory, železné ručně tepané svícny, klepadla na dveře a lampy, lampy a zrcadlové rámy, dřevořezby, šperky a unikátní sklářské výrobky, kožené zboží, modely místních zajímavostí (od Begovy mešity po starý most v Mostaru), orientální dekorace do interiéru, ručně šité boty, křížky, svaté obrázky a sošky zázračné Panny Marie z Medžugorje a trička s místními motivy. Praktickým dárkem je vynikající med.
Nejlépe se nakupuje na tradičních tržištích, ale vždy si všímejte rozdílů v kvalitě a nejdříve hledejte a srovnávejte. Smlouvání o ceně se na tržišti očekává.
Obchody s potravinami a nákupní střediska bývají otevřeny ve všední dny od 8.00 do 21.00 hodin, v sobotu od 9.00 do 20.00 hodin. Ovoce a zelenina jsou nejlevnější na tržištích.

Zpět na navigaci

Oblečení, zavazadla

Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou se svým jménem. Lístek se jménem, adresou a telefonním číslem vložte také dovnitř. Do odbavovaného zavazadla uložte všechny ostré předměty jako kapesní nůž, nůžtičky, pilníček na nehty apod., které nesmíte vzít s sebou do kabiny letadla. Jako příruční se nejlépe osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například léky, které užíváte pravidelně). Neberte si tašky do ruky nebo dokonce kabelky, překážejí a snadno je někde zapomenete.
Oblečení by mělo být příjemné a praktické, nejlépe směsové nebo bavlněné. Kalhoty krátké i dlouhé (navečer, proti případným komárům; případně stačí jedny, s nohavicemi „na zip“), dámy delší pohodlné letní šaty, košile, několik triček, sandály a kvalitní botasky s profilovanou podrážkou, pokud počítáte s výlety. Jestliže plánujete zajít do kostela, nezapomeňte na zakrytá ramena – šaty na ramínka nebo jen tílka jsou nevhodná. Hodit se mohou i boty do vody.
Přibalte opalovací krém, pokrývku hlavy, brýle proti slunci, plavky a náhradní dioptrické brýle, pokud je nosíte. Přes den využijete láhev na pití, u moře po setmění účinné repelenty, na výletech větrovku, pláštěnku a deštník. Pokud ale cokoliv zapomenete, není problém to koupit.
Opalování
Nepřiměřený pobyt na slunci bez dostatečné ochrany může způsobit úžeh; nevystavujte se slunci nepřiměřeně dlouho a používejte krémy s vysokým ochranným faktorem. Opalovacími krémy volte dle typu vaší pokožky, lze doporučit minimálně faktor 20. Ochranu krémem pravidelně obnovujte, zejména po koupání. Buďte opatrní zejména v prvních dnech pobytu u vody či v horách a přes poledne se vyhýbejte přímému slunci. Doporučujeme kvalitní sluneční brýle s UV filtrem a pokrývku hlavy. Pijte, i když nemáte pocit žízně, zejména minerálky nebo vodu, v níž můžete rozpustit tablety multivitaminů. Noste kvalitní sluneční brýle a pokrývku hlavy.

Zpět na navigaci

Pláže a koupání

Pobřeží Bosny a Hercegoviny měří pouhých 24,5 km; z obou stran hraničí s Chorvatskem. Jediným bosenským jadranským letoviskem je Neum, které je díky vysokému počtu slunečních dnů v roce vhodné pro odpočinek celoročně. Pláž je oblázková, s betonovými platy. Hotely mívají bazén s mořskou vodou. Průměrná červencová teplota moře je 22 – 24 °C, v jednom litru vody je 38 g soli. Od volného moře odděluje pobřeží poloostrov Pelješac.
Bosna a Hercegovina nabízí koupání také v řekách a jezerech. Vyhledávané lokality jsou vodopády Kravica (100 metrů široké a 25 metrů vysoké) na krasové řece Trebižat poblíž obce Gornji Studenci a mořské oko Boračko jezero nedaleko Konjice, obklopené zalesněnými roklemi. Z řek je vyhledávaná krasová Zrmanja, známá z westernu Rio Pecos, sjízdná v délce 74 km; je smaragdově modrá, s několika kaskádami a menšími vodopády; část řeky vede kaňonem. Je na ní postavena malá přehrada, po níž je plavba zakázána. Známější Neretva (225 km, povodí 5600 km2) pramení pod vrchem Čemerno v Dinárských horách a ústí deltou do Jaderského moře. Četné močály a slepá ramena s brakickou vodou jsou významnou ornitologickou i ichtyologickou lokalitou a pořádají se tu vyhlídkové plavby na dřevěných loďkách „trupicích“. Na Neretvě je postavena Jablanická přehrada s hydroelektrárnou a stavba dalších přehrad se plánuje v kaňonu Neretvy před Mostarem, který je vyhledáván pro rafting.

Zpět na navigaci

Pošta

Pouliční poštovní schránky jsou hranaté a žluté, dopisy či pohlednice do zahraničí lze však posílat pouze z pošty, a jenom tam lze také koupit známky. O odeslání pohlednic můžete požádat i hotelovou recepci. Známka na pohled do EU stojí 1,00 KM, na leteckou přepravu je příplatek podle váhy.
Poštu najdete v každém městě. Jejich otevírací doba se liší podle velikosti místa či pošty, hlavní pošty mají otevřeno ve všední dny od 8 do 19 hodin, v sobotu od 7 do 14 hodin, menší pošty kratší dobu, minimálně však od pondělí do soboty od 8 do 10.30 hodin.
Poštou se nesmí posílat mince, bankovky, drahé kovy a kameny, ceniny, cestovní šeky, bižuterie, hodinky a další cennosti; dále narkotika, alkohol, zbraně a munice; stejně tak maso, mléko a masné a mléčné výrobky.

Zpět na navigaci

Rent a car, dopravní předpisy a řidičské průkazy

V Bosně nabízejí zapůjčení vozu společnosti Avis, Hertz, Europcar i řada dalších místních společností, zejména v Sarajevu a Mostaru. K návštěvě horských a odlehlých oblastí doporučujeme terénní automobil.
Pronájem automobilu na den stojí od 50 euro výše podle typu vozu a jeho vybavení, sezóny, délky pronájmu a dalších okolností. Doporučuje se rezervace předem přes internet, neboť je zpravidla levnější, než přímo na místě. Při vícedenním zapůjčení denní sazba klesá. Přestože se konkrétní podmínky zapůjčení liší, vždy potřebujete identifikační průkaz, věk minimálně 21 let (řidiči mladší 25 let obvykle platí vyšší půjčovné nebo musí složit vyšší jistinu), kreditní kartu a většinou i mezinárodní řidičský průkaz. Vždy pečlivě prostudujte podmínky smlouvy a podepisujte jen to, čemu rozumíte. Ověřte si rozsah pojištění (některé půjčovny mohou mít pojištěné pouze části automobilu, pojištění se nemusí vztahovat například na pneumatiky, hliníková kola nebo podvozek, zda je v ceně neomezený počet najetých kilometrů, kolik je v nádrži paliva (a co máte tankovat), při převzetí opticky zkontrolujte, zda auto odpovídá stavu uvedenému ve smlouvě (případné vady na laku, odřená kola nebo evidentně poškozené části automobilu), vyzkoušejte, zda vše funguje, zkontrolujte základní výbavu (trojúhelník, náhradní žárovky, nářadí a lékárničku) a stav pneumatik. Nezapomeňte na kontaktní telefon pro případ potíží. Při silniční kontrole je třeba předložit doklady, kterými vás půjčovna vybavila. Nezapomeňte se také ujistit, že pojištění vozidla se vztahuje také na místo, kam plánujete cestovat. To se týká zejména přejezdu mezi zeměmi nebo oblastmi.
Při cestě vlastním autem do Bosny a Hercegoviny musí mít řidič – občan ČR platný řidičský průkaz, osvědčení o technickém průkazu vozidla a „zelenou kartu“ (doklad o zaplacení pojištění o zákonné odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla). Mezinárodní řidičský průkaz není oficiálně potřeba, přesto jej vyžadují některé půjčovny a může usnadnit i jednání s policisty. Pokud cestujete soukromě zapůjčeným vozidlem, je nutný notářsky ověřený souhlas majitele (v angličtině nebo srbochorvatštině), kde je výslovně uvedeno, že vám auto poskytl k dispozici.
V Bosně a Hercegovině, s výjimkou dvou krátkých úseků, nejsou dálnice. Silnice často nemají středový pruh, ani zpevněnou krajnici. Cestou k Jadranu je několik neosvětlených tunelů a na hlavních trasách jsou běžné kolony aut, zejména ze Sarajeva na Mostar.
Svícení je povinné i ve dne. Od listopadu do dubna je povinná zimní výbava. Místní řidiči jezdí soutěživě až agresivně; dopravní značky mají jen informační hodnotu. Běžně na vás zatroubí při předjíždění, nebo pokud se jim zdáte pomalí. Mnoho vozů je ve špatném technickém stavu. Policejní kontroly jsou časté a zaměřují se zejména na překročení povolené rychlosti a nepovolené předjíždění. Pokuty jsou vysoké. V Sarajevu je nutné parkovat na placených hlídaných parkovištích a v noci zastavovat pokud možno jen na hlavních a osvětlených komunikacích. Nedoporučuje se brát stopaře. Řízení v sarajevských úzkých a svažitých uličkách vyžaduje zkušenosti.
Stanete-li se účastníkem dopravní nehody, vždy co nejdříve zavolejte policii (telefon 122), bez ohledu na to, kdo je viníkem, a vyžádejte si od ní potvrzení o poškození vozidla (Potvrda o oštěćenju vozila), bez kterého nedoporučujeme opustit území Bosny a Hercegoviny. Dále je nutný kontakt na další účastníky nehody, případně na jejich pojišťovnu a poškozené vozidlo si vyfotit. Nepodepisujte žádný dokument, kterému nerozumíte.

Zpět na navigaci

Restaurace, ceny, doporučení

Obvyklá jsou tři jídla denně; snídá se později, často až v zaměstnání, a jen káva a pečivo. Hlavním jídlem dne je pozdní oběd (okolo 16. hodiny), který může být zaměněn i za časnou večeři (okolo 17 hodin). Toto jídlo si místní vychutnávají, a může trvat i tři – čtyři hodiny. Stolování je obdobné jako v ČR, s tím, že kuře a ryby se mohou jíst i rukama.
V městských centrech najdete širokou škálu velmi kvalitních restaurací s italskou, středomořskou, benátskou či tradiční kuchyní. Restaurace a podniky rychlého občerstvení jsou na každém rohu. „Buregdžinice“ nabízejí pečivo plněné tvarohem, zelím, masem apod., „čevabdžinice“ tradiční pljeskavici, čevapi a šiščevapi, kdy se nešetří cibulí ani kořením. Upoutávka „jagnětina“ láká na jehněčí pečené na roštu nad dřevěným uhlím. V lokalitách, kde převládá islám, nenarazíte na vepřové a podstatně méně bude barů a pivnic; naopak přibude typických kaváren (kafan).
Tradičním nápojem je káva, která je součástí společenského života. Obvyklý druh představuje „bosanska kafa“, podobná tomu, co se jinde nazývá tureckou kávou, servírovaná s cukrem a tureckou pochoutkou rahat lokum. Také espresso (v ceně kolem 1 KM) či další druhy kávy dostanete v každém městě. Oblíbený je také čaj, včetně místních bylinkových čajů.

V restauraci
menu v rychlém občerstvení (McDonalds) = KM 6,00 – 7,00
jídlo v levné restauraci = KM 7,00 – 8,50
polední menu = KM 15,00
jídlo v lepší restauraci, včetně nápojů = KM 20,00 – 30,00
polévka = KM 3,00 – 4,00
salát = KM 2,50 – 3,50
grilovaná ryba = KM 11,00
řízek 200 g = KM 13,00
skopová pečeně 300 g = KM 11,50
steak = KM 18,00
láhev vína 0,7 l = KM 15,00 – 30,00
nealko 0,33 l = KM 3,00
káva, čaj = KM 1,50
voda 0,33 = KM 2,00
cola, pepsi 0,33 l = KM 2,30
pivo místní točené 0,50 l = KM 2,00 – 3,00
pivo Heineken = KM 4,00
desert = KM 2,50 – 3,50
kopeček zmrzliny = KM 0,50
zmrzlinový pohár = KM 5,00

Zpět na navigaci

Různé

Zeměpis, geografické poměry
Bosna a Hercegovina (51 129 km2; 4,6 mil. obyv.) je federativní republika na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě. Sousedí s Chorvatskem, Srbskem a Černou Horou; do roku 1992 byla součástí bývalé Jugoslávie. Přístup k Jaderskému moři má úzkým pruhem země u města Neum (20 km pobřeží). Hlavní město je Sarajevo, další větší města Banja Luka, Bihać, Brčko, Livno, Mostar, Prijedor, Travnik, Trebinje, Tuzla a Zenica.
Území se skládá ze dvou geografických a historických oblastí: větší Bosny a menší Hercegoviny. Převládají hory, vápencová Dinárská horská soustava se táhne od severozápadního Chorvatska až k severní Albánii. Výška horských pásem se zvyšuje od západu k východu – Dinara, Prenj, Bjelašnice, Zelengora a nejvyšší Maglić (2386 m n.m.) v národním parku Sutjeska u východních hranic s Černou Horou. Jde převážně o krasová pohoří, s množstvím jeskyní, kaňonů, závrtů, škrapů a ponorných řek. Sever Bosny je tvořen nížinou. Zajímavým krajinným prvkem jsou krasová „polje“. Nejdelší řekou je Sáva (940 km), která tvoří severní hranici s Chorvatskem; jejími přítoky jsou Una, Vrbas, Bosna a Drina, tvořící východní hranici se Srbskem. Zatímco Sáva teče do Dunaje a tedy do Černého moře, Neretva se vlévá do moře Jaderského. Čisté horské říčky jsou jedním z největších bohatství země. Kaňony a vodopády přitahují turisty.

Fauna a flora, ochrana přírody, národní parky
Ochrana přírody spadá pod federální ministerstvo životního prostředí a turistiky. Na území státu se nacházejí dva národní parky, Sutjeska a Kozara. Plánuje se rozšíření těchto území, přičleněním oblastí Bjelasnica/Igman a Prenj-Cvrsnica-Cabulja (místně zvaných „Hercegovské Himaláje). Ornitologická rezervace Hutovo Blato a přírodní park Blidinje mají povýšit na národní park.
Národní park Sutjeska (175 km2; 1965) na hranicích s Černou Horou zahrnuje oblast Magliče s vrcholem Bosanski Maglić; nachází se zde kaňon říčky Sutjeska, poslední evropský prales Perucica s šedesátimetrovými břízami a endemickým druhem černé borovice, 80 m vysoký vodopád Skakavac a ledovcové jezero Donje Bare. Žijí zde mj. medvědi, vlci a orli. V parku je možná turistika a ekoturistika, vysokohorská a zimní turistika, horolezectví, rafting a rybaření. V Tjeniste se nachází hotel a sportovní centrum; na vyhrazených tábořištích je možné kempování. V oblasti Zelengory je několik opravených horských chat. Na území parku se nacházejí památníky, připomínající partyzánská vítězství za druhé světové války.
Národní park Kozara (35,2 km2; 1967) se nachází v centru stejnojmenného pohoří na severozápadě země. Chrání husté jehličnaté lesy, louky a pastviny mezi řekami Una, Sáva, Sana a Vrbas v pohoří nepřesahujícím výšku 1000 m n.m. Je zde možná turistika, fotosafari, turistika a horská turistika, cyklistika a sběr plodin. Na vrcholu hory Mrakovica je pomník místním obětem druhé světové války. V parku jsou jen omezené možnosti ubytování.
Hutovo Blato, budoucí národní park, dnes ornitologická rezervace, leží na jižní hranici s Chorvatskem a je útočištěm desítek tisíc migrujících ptáků a hnízdištěm téměř tří set druhů.

Hospodářství, přírodní rizika a ekonomika
Těží se hnědé uhlí, bauxit, zlato, azbest, železná ruda a měď. Hlavní průmyslová odvětví jsou hutnictví, strojírenství a výroba zbraní; vybavení podniků je většinou zastaralé. Energii dodávají elektrárny (tepelné 39 %, vodní 61 %).
Zemědělsky je využíváno 34 % půdy (20 % pastviny; orné půdy je 14 %). Důležitá je rostlinná výroba: pěstují se zejména pšenice, kukuřice, brambory, cukrová řepa a ovoce. Chová se skot, ovce, prasata, drůbež. Lesy zaujímají 39 % území.
Bosna a Hercegovina patří mezi nejchudší evropské země. Na jejím hospodářství se stále více podílí cestovní ruch. Výše HDP na hlavu v paritě kupní síly je 6,3 tis. USD (2009). Na tvorbě HDP se podílí 65 % služby, 24 % průmysl a 11 % zemědělství. Z pracovní síly 1,9 mil. osob pracuje v zemědělství 20 %, v průmyslu 33 % a ve službách 47 %. Nezaměstnanost dosahuje až 40 % (2009).
Obrovským problémem pro rozvoj hospodářství i turistiky zůstává kolem dvou tisíc objevených (a odhadem dvojnásobek neobjevených) minových polí rozesetých hlavně v oblasti fronty, která probíhala zhruba po hranici dnešního členění na FBaH a RS; zaminované je i okolí Sarajeva.

Státní zřízení, administrativní uspořádání
Bosna a Hercegovina (51 209 km2) se dělí na dvě tzv. entity: Federaci Bosny a Hercegoviny (FBiH, 25 989 km2) a Republiku srbskou (RS, 25 208 km2). Obě mají vlastní vládu, parlament, policii a další instituce. Součástí Daytonských dohod, které ukončily občanskou válku, byla i ústava Bosny a Hercegoviny. Každá entita má navíc svou vlastní ústavu.
Dvoukomorový Parlament Bosny a Hercegoviny (Parlamentarna skupština) tvoří horní komora – sněmovna národů (Dom naroda; 15 delegátů, čtyřleté období, poslední volby 2007) a dolní komora – poslanecká sněmovna (Predstavnički/Zastupnički dom; 42 delegátů, čtyřleté období, poslední volby 2010). V celostátních parlamentních volbách se volí přímo 28 poslanců z FBiH a 14 z RS, zatímco 15 zástupců horní komory je voleno dolními komorami parlamentů obou entit (v počtu 10 a 5). Vedení státu přísluší prezidentské tripartitě, tvořené po jednom zástupci Bosňáků, Srbů a Chorvatů, kteří se v čele tripartity po osmi měsících střídají. V současnosti stojí v čele státu Haris Silajdžić (Bosňák), Nebojša Radmanović (Srb) a Željko Komšić (Chorvat). Příští volby by měly být v roce 2014.
Výkonnou moc představuje Rada ministrů Bosny a Hercegoviny (vláda) s devíti ministerstvy (zahraničí, bezpečnosti, obrany, financí, spravedlnosti, zahraničního obchodu, pro lidská práva a uprchlíky, dopravy a komunikací, pro občanské záležitosti).
Federace Bosny a Hercegoviny (hlavní město Sarajevo) se člení na autonomních 10 kantonů se značnou mírou samosprávy (Bosensko-podrinský, Hercegbosenský, Hercegovsko-neretvanský, Posavský, Středobosenský, Tuzlanský, Unsko-sanský, Západohercegovský, Zenicko-dobojský a kanton Sarajevo); nejmenším správním celkem jsou općiny (srbsky opštiny), odpovídající našim obcím s přenesenou působností. Republika Srbská (administrativní centrum Banja Luka) se dělí na sedm regionů (Banja Luka, Bijeljina, Doboj, Foča, Sarajevo-Romanija, Trebinje a Vlasenica), ty se dále dělí na opštiny. Zvláštní statut má opština Brčko (493 km2), nazývaná Distrikt Brčko, náležející oběma entitám. Má vlastní multietnickou vládu, starostu, nezávislý soud mimo hierarchii soudnictví BaH a oblastní shromáždění s pravomocí měnit zákony obou entit. Nad těmito orgány má dohlížecí pravomoc supervizor pro oblast Brčko, jmenovaný mezinárodním společenstvím. Brčko je demilitarizováno a jeho 80 tis. obyvatel volí kromě poslanců místního parlamentu rovněž v entitních/kantonálních volbách, a to podle svého občanství jedné z entit. Také další práva a povinnosti obyvatel Brčka se odvíjejí od občanství příslušné entity.

Historie v datech
40 – 30 tis. př.n.l.: Doložené osídlení v regionu. Ilyrové jsou potomci Árijů, kteří se dělili na několik kmenů (byli to mj. Dalmáti, Desitijati, Liburni, Ardani, Antiani, Labodi a Daorsi).
229 př.n.l.: Konflikty mezi Ilyry a Římskou říší.
12. př.n.l.:  Tiberius Claudius Nero povolán do Panonie kvůli revoltě Dalmatinců.
9 př.n.l.: Území ovládla Římská říše; Bosna a Hercegovina součástí provincie Ilýrie.
395: Po rozdělení Římské říše se území stává součástí říše byzantské.
6. stol.: Příchod Slovanů, kteří území postupně ovládli.
925: Chorvatské království.
11. stol: Srbské království Duklja.
12. stol.: Vláda bána Kulina, Bosna odolává snahám sousedních států o její ovládnutí.
1353: První nezávislé bosenské království; vládcem bán Tvrtko I. Kotromanić.
1463: Bosna dobyta Turky.
1482: Hercegovina dobyta Turky. Vzniká bosenský sandžak, začíná islamizace obyvatel.
1580: Původní Sandžak rozdělen a bosenská část se stává novým vilajetem. Území přesahuje současnou rozlohu Bosny a Hercegoviny do dnešních států Chorvatsko, Srbsko a Černá Hora. Hlavním městem je Banja Luka, od roku 1639 Sarajevo, od roku 1697 Travnik a po roce 1850 opět Sarajevo.
1875: Vzpoura proti osmanské nadvládě, kterou vedl Husejn Gradaščević.
1878: Berlínský kongres rozhodl o protektorátu Rakousko-Uherska nad územím. Formálně zůstala suverenita nad zemí tureckému sultánovi.
1908: Rakousko-Uhersko anektovalo Bosnu. Srbsko, Rusko a Osmanská říše marně protestovaly.
1910: Vznikla bosenská ústava a parlament.
1914: V Sarajevu zastřelen následník trůnu, František Ferdinand d'Este. Počátek I. světové války.
1918: Versailleskou smlouvou připadlo území Bosny a Hercegoviny Srbsku a s ním se stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců.
1929: Přejmenování státu na Jugoslávii.
1929 - 1939: Bosna spolu s dalšími historickými zeměmi Jugoslávie byla zrušena a její území rozděleno na tři bánoviny (Vrbaskou, Drinskou a Přímořskou), které nerespektovaly národnostní hranice; cílem bylo potlačit národní uvědomění jednotlivých zemí.
1939-1945: Během II. světové války Jugoslávie okupována Itálií a Německem. Chorvatsko se nakrátko stalo nezávislým státem ve spojenectví s Německem a vládlo i území Bosny a Hercegoviny. Většina židovské obce v Sarajevu, druhé největší etnické skupiny ve městě, zmizela v koncentračních táborech.
1943: Po vítězství jugoslávských partyzánů rozhodnuto o obnovení Jugoslávie. Vzniká Socialistická federativní republika Jugoslávie v čele s prezidentem Titem.
1945: V jugoslávské federaci je Bosna a Hercegovina jednou ze 6 svazových republik, vymezených na národnostním základě, s rovnoprávným postavením všech tří etnik v historických hranicích (stejných jako dnes).
1991: Válečné střety v Chorvatsku; boje probíhají i na území Bosny a Hercegoviny.
1992: 3. března vyhlášena nezávislost Bosny a Hercegoviny na základě referenda bosenského a chorvatského obyvatelstva. Srbové referendum bojkotovali a 7. dubna 1992 vyhlásili vlastní republiku. Politický konflikt přerostl v občanskou válku.
1995: 21. listopadu uzavřena v Daytonu mírová dohoda, ratifikována v Paříži 14. prosince 1995.
16.6.2008: Podepsána Stabilizační a asociační dohoda mezi EU a Bosnou a Hercegovinou.

Uspořádání země, demografie, náboženství
Geograficky a historicky sestává Bosna a Hercegovina ze dvou oblastí, jejichž hranice v minulosti nebyly přesně vymezeny, a to větší Bosny (42 tis. km2) na severu a menší Hercegoviny (okolo 9 tis. km2, s centrem Mostar) na jihu. Dnešní politické demokratické uspořádání patří k nejsložitějším na světě. Bosna a Hercegovina se skládá ze dvou administrativních částí (entit). Jednou je chorvatsko-muslimská část, zvaná Federace Bosny a Hercegoviny (FBiH, 25 989 km2, s hlavním městem Sarajevo), druhou Republika Srbská (RS, 25 208 km2, s administrativním centrem Banja Luka), a k oběma částem se počítá zvláštní území Distrikt Brčko (493 km2).
Toto uspořádání je výsledkem mezinárodních Daytonských mírových dohod, které roku 1995 ukončily více než tříletou občanskou válku. Srbové těmito dohodami získali 49 % území, které se rozkládá převážně na severu a východě země, Chorvaté a Bosňané 51 % převážně na západě a v centrálních částech. Administrativní hranice také rozdělila tři desítky obcí na části, náležející odlišným entitám.
V celé zemi žije 48 % Bosňanů, 37 % Srbů, 14 % Chorvatů a několik menšin (mj. Ukrajinci, Italové, Češi).
Náboženské složení je rovněž pestré: v celostátním měřítku je muslimů (Bosňáků) asi 45 %, pravoslavných křesťanů (tj. většinou Srbů) asi 35 %, katolíků (tj. většinou Chorvatů) asi 15 %. Pokud mezi nimi napětí existuje, turistů se nijak netýká. V Sarajevu, s výjimkou východní části města osídlené pravoslavnými Srby, převládá tolerantní sunnitský islám (80 % obyvatel), kdy muslimské ženy si zahalují pouze vlasy a restaurace bývají otevřeny i v pátek, dokonce i během Ramadánu. Muži se v průměru dožívají 75 let, ženy 83 let. Gramotnost činí 86 %.
Mimo Bosnu žije okolo 150 tisíc Bosňáků v Srbsku a okolo 63 tisíc v Černé Hoře (zejména v Sandžaku, historické oblasti na pomezí Srbska a Černé Hory), 20 tisíc v Chorvatsku, 20 tisíc ve Slovinsku a kolem 17 tisíc v Makedonii. Bosňáci, v diaspoře čítající okolo 1,5 milionu lidí, žijí mj. ve Švédsku, Německu, Rakousku, Švýcarsku, ve Spojených státech (St. Louis, New York, Chicago), Kanadě (Toronto a Vancouver) i v Austrálii.

Osobnosti
Ban Kulin (1163 – 1204). Mocný bosenský panovník („bán“), považovaný za zakladatele samostatného bosenského státu, původně vazal byzantského impéria, se osamostatnil a vládl v letech 1180 – 1204; po jeho smrti ho nahradil jeho syn Stevan. Ban Kulin byl nesmírně oblíbený, protože mj. propagoval náboženskou svobodu, v té době nevídanou; stal se hlavní postavou bosenských legend i pohádek; náboženskou toleranci propagovali i jeho následníci. Doba Kulinovy vlády je označována jako zlatý věk dějin Bosny a období míru, s výjimkou roku 1183, kdy vedl svá vojska, po boku s maďarským králem Bélou a vůdcem Srbů Stefanem Nemanjou proti Byzantincům. Právě jako výsledek této války už Bosna nebyla „banátem“, ale stala se samostatnou jednotkou. Útočiště zde poté nacházely i náboženské minority jako „Bogomilci“, vyhnaní ze Srbska, a různí „heretici“. Kulin je autorem „Kulinovy charty“, prvního písemného dokumentu – obchodní smlouvy mezi Kulinem a republikou Dubrovník, která vymezuje hranice Bosny, zmiňuje jejího vládce, politickou strukturu a obyvatele „Bosňáky“.
Alija Izetbegović (1925 – 2003). První prezident Bosny a Hercegoviny přišel do Sarajeva s rodinou v roce 1940. Již za války byl členem muslimských organizací a za účast na akcích islámské organizace Mladi muslimani byl po válce tři roky vězněn. Po propuštění vystudoval práva a pracoval jako právník; jako autor Islámské deklarace byl odsouzen za šíření islámského nacionalismu na 14 let, což zvýšilo jeho popularitu. V roce 1988 byl v rámci liberálních proměn v SFRJ omilostněn a propuštěn. Jako zakladatel Strany demokratické akce zmobilizoval muslimské voliče a jeho strana získala v novém parlamentu 33 % mandátů. Rozdělení Bosny a Hercegoviny podle národnostního klíče důsledně odmítal, prosazoval stát založený na správě centralizované. Přestože byl mezi Bosňáky velmi populární, pro Chorvaty a Srby představoval symbol války; etnickým bojům v Bosně zabránit nedokázal. Klíčové pravomoci nakonec získal úřad Vysokého představitele Bosny a Hercegoviny (OHR); Izetbegović z funkce prezidenta v roce 2000 odstoupil a tři roky poté zemřel. Mnozí Bosňáci jej dodnes nazývají Dedo (děd).

Symboly
Nejstarším symbolem Bosňáků je vlajka se zlatým půlměsícem a pěticípou hvězdou na tmavozeleném podkladě, později nahrazená dvěma horizontálními zelenými pruhy a s půlměsícem na bílém podkladě. Během občanské války (1992 – 1995) se novým symbolem stala první státní vlajka Republiky Bosny a Hercegoviny, na níž je vyobrazen středověký erb bosenského královského rodu Kotromanićů. Tradičními barvami jsou zelená, bílá, žlutá a modrá a vedle půlměsíce je nejoblíbenějším symbolem bosenská lilie (Lillium Bosniacum).

Zpět na navigaci

Spropitné

V restauracích se cena běžně zaokrouhluje, případně se nechává spropitné ve výši 10 až 15 procent z celkové útraty, podle spokojenosti hosta. Spropitné je běžné také pro taxikáře, účet se zaokrouhluje nahoru.

Zpět na navigaci

Svátky

V Bosně a Hercegovině má každá entita vlastní státní svátky. Celostátní nejsou ani největší muslimské svátky Ramadán bajram (konec Ramadánu) a Kurban bajram (svátek Obětování, následující po pouti do Mekky), přestože většina obyvatel vyznává islám. Kromě dále uvedených státních svátků si obyvatelé Bosny a Hercegoviny mohou během roku vybrat další dva dny pracovního volna dle svých náboženských potřeb.
Hlavní svátky v roce 2010
1. leden: Nový rok
6. – 7. leden: pravoslavné vánoce
9. leden: Den státnosti Republiky srbské (pouze v Republice srbské)
14. leden: pravoslavný Nový rok
27. leden: svátek sv. Sávy
1. březen: Den nezávislosti (pouze ve Federaci Bosny a Hercegoviny)
březen - duben: křesťanské velikonoce (katolíci v jiném termínu než pravoslavní)
1. květen: Svátek práce
15. srpen: Nanebevstoupení Panny Marie (Velika gospa – katolický)
28. srpen: Nanebevstoupení Panny Marie (ortodoxní)
8. září: Narození Panny Marie (katolický)
21. září: Narození Panny Marie (ortodoxní)
1. listopad: svátek Všech svatých
2. listopad: Dušičky
21. listopad: Den státnosti (podpis Daytonské dohody; pouze v Republice srbské)
25. listopad: Den státnosti (pouze ve Federaci Bosny a Hercegoviny)
25. prosinec: katolické vánoce
pohyblivé: muslimské svátky (slaví Bosňáci)

Zpět na navigaci

Telefonování + roaming

Předvolba do ČR je +420 (00420), předvolba do Bosny a Hercegoviny +387 (00387). Pro mezinárodní hovory lze použít telefonní automaty na předplacené telefonní karty Continental phone card. Telefonování z hotelů je možné, ale drahé. Telefonní automaty fungují pouze na karty, které lze koupit na poště nebo v novinových stáncích v ceně 10 a 20 KM. Některé karty však fungují jen v automatech patřících společnosti, která je vydala.
Všichni čeští operátoři mají v Bosně a Hercegovině roaming a po celé zemi je dostatečné pokrytí signálem. Na aktuální ceny hovorů a SMS se informujte u svého operátora.
Na všech pobočkách Čedoku lze zakoupit předplacenou mezinárodní telefonní kartu „X“.

Zpět na navigaci

Tísňová volání

policie: 122
hasiči: 123;
záchranná služba: 124
odtahová služba: 1282 (FBiH), 1285 (RS), 1288 (Chorvaty osídlené oblasti)
pohotovostní služba Čedoku: +420 724 626 775        

Zpět na navigaci

Víza, vstupní formality

Cestovním dokladem pro vstup českého občana do Bosny a Hercegoviny Hory je cestovní pas, platný pro občany EU nejméně 6 měsíců od vstupu do země. Přestože nezletilé dítě, zapsané do pasu rodiče před 1. 9. 2006, může v souladu s právními předpisy ČR takto cestovat do 15 let věku a dítě zapsané do pasu rodiče od 1. 3. 2008 může takto cestovat do 10 let věku, hraniční orgány policie BaH neakceptují pro přechod hranice zápis dítěte do cestovního pasu rodiče, protože není opatřen fotografií dítěte. Je tedy třeba, aby při překračování hranice Bosny a Hercegoviny mělo dítě vlastní cestovní pas.
Z rozhodnutí Bosny a Hercegoviny mohou občané Evropské unie a některých dalších států cestovat do Bosny a Hercegoviny i na občanský průkaz (typ karta, se strojově čitelnou zónou). Občanský průkaz však slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele.
Cizinec mladší 18 let mající vlastní cestovní pas může překračovat hranici Bosny a Hercegoviny v doprovodu rodiče, zákonného zástupce nebo opatrovníka. Cestuje-li v doprovodu jiné osoby, ta se musí prokázat ověřenou plnou mocí vystavenou rodičem (zákonným zástupcem, opatrovníkem). Cestuje-li osoba mladší 18 let bez doprovodu, musí mít při sobě ověřený souhlas rodiče (zákonného zástupce). Pro turistické cesty do 90 dnů a tranzit nepotřebují občané EU vízum.
Pro všechny cizince platí přihlašovací povinnost, která musí být splněna do 24 hodin po příjezdu na území Bosny a Hercegoviny. Přihlášení se provádí u místní úřadovny cizinecké policie (dle místa pobytu). Při ubytování v hotelu zajišťuje přihlášení správa hotelu, při ubytování v soukromí za přihlášení zodpovídá hostitel.

Zpět na navigaci

Zajímavá místa

Sarajevo

Zpět na navigaci

Zábava, kultura, sport

Mezi oblíbené aktivity patří cyklistika (silnice jsou však frekventované a tunely neosvětlené; nicméně v roce 2009 vyšel cykloturistický průvodce pro 10 tras), v zimě lyžování (sjezdové i běžecké terény ve střediscích Jahorina, Igman, Bjelašnica poblíž Sarajeva, pohoří Vlašič a Čvrsnica; srovnatelné ceny s ČR); kanoistika, rafting a rybaření (řeky Bioštica, Drina, Krivaja, Neretva, Pliva, Rakitnica, Tara, Trebižat, Una a Vrbas), termální lázně (Fojnica, Ilidža, Kiseljak, Olovo, Teslič, Tuzla a Višegrad) a turistika a vysokohorská turistika, horolezectví a speleologie (kaňony Rakitnice a Krušnice, národní parky Hutovo Blato, Kozara, prales Peručica, Sutjeska, prameny řeky Buny u Blagaj, vodopády, jeskyně a vyvěračky v Hercegovině, vodopády Kravice a vodopád Skakavac). V krajině se zásadně doporučuje mít místního průvodce a chodit jen po vyznačených cestách. Běžně je tolerováno táboření a bivakování ve volné přírodě.
Možnosti plateb kartou se zlepšují, zejména VISA a Master Card, rozhodně však na ně nespoléhejte.
V červenci probíhají ve staré turecké čtvrti Sarajeva Baščaršijské noci – festival tance, opery, baletu, zpěvu, poezie a uměleckých výstav; všechny akce jsou přístupné zdarma. V druhé polovině července hostí Sarajevo mezinárodní folklórní festival, v srpnu se koná Sarajevský filmový festival. V létě také probíhají dvouměsíční Letní hry v Banja Luce – koncerty, rocková hudba, divadelní představení a večery poezie.
Pobřeží Jadranu nabízí vodní sporty jako jachting, jízdu na vodních lyžích nebo vodním skútru, vodní pólo, windsurfing a sportovní rybolov.

Zpět na navigaci

Zastupitelské úřady

Velvyslanectví Bosny a Hercegoviny pro Českou republiku
Opletalova 27, 110 00 Praha 1
tel: +420 224 422 510 , 511
fax: +420 222 210 183
e-mail: embbh@iol.cz
provozní hodiny  po-pá 9.00 – 17.00
konzulární oddělení:
tel: +420 224 422 515  +420 224 422 515
provozní hodiny  po-pá 10.00 – 14.00
Velvyslanectví České republiky v Bosně a Hercegovině
Ambasada Češke Republike
Franjevačka 19, Sarajevo
71 000
tel: 0038733/447525 , 446966, 232748, konzulární oddělení 238746
fax: 0038733/447526
e-mail: sarajevo@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/sarajevo

Zpět na navigaci

Zdravotní péče, očkování, hygiena

Zdravotní péče v Bosně a Hercegovině nedosahuje evropského standardu, zejména ve vybavení zdravotnických zařízení, která však běžně poskytnou základní pomoc nebo ošetření v akutních případech a jejich personál je vysoce profesionální a vstřícný. Akutní zdravotnická pomoc pro české občany je v Bosně a Hercegovině bezplatná, a to na základě smlouvy mezi ČSSR a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o spolupráci v oblasti zdravotnictví z roku 1963, kterou oba nástupnické státy převzaly. Veškerou ostatní péči (včetně např. ošetření zubů) je třeba hradit v hotovosti, přičemž ceny jsou vysoké (ošetření zubů 200 – 400 euro). Cizinci žijící v Sarajevu využívají převážně služeb státní nemocnice Koševo, kde většina lékařů hovoří anglicky, služby jsou na dobré úrovni a technické vybavení srovnatelné s českým. Mimo větší města je však zdravotnictví na nižší úrovni a na venkově a v odlehlých oblastech prakticky neexistuje.
Zásadně se doporučuje si před cestou sjednat cestovní pojištění, adekvátní délce pobytu a plánovaným aktivitám, které kryje i další výlohy (doprava nemocného apod.); doporučuje se do pojištění zahrnout i náklady letecké přepravy. Pojištěný hradí na místě v hotovosti obvykle jen menší částky, vyšší úhrady zajišťuje asistenční služba pojišťovny. Pojištění léčebných výloh se doporučuje uzavřít zejména, pokud hodláte provozovat rizikové sportovní aktivity, za které se považuje lyžování, horolezectví, rafting či potápění.
V případě ošetření je nezbytné nechat si vystavit lékařskou zprávu s diagnózou a uschovat veškeré originály účtů, receptů a dalších případných dokladů (např. rtg snímků) pro pozdější jednání s pojišťovnou. Následná refundace je možná jen v případě, že k ošetření dojde ve smluvním zdravotnickém zařízení mezinárodní pojišťovny. Klienti Čedoku jsou pojištěni u České pojišťovny.
Očkování není třeba, ale doporučuje se očkování proti žloutence typu A a B a proti tetanu. Nehlaďte zvířata, mohla by mít vzteklinu. Klíšťata mohou být přenašečem klíšťové encefalitidy a boreliózy, věnujte proto pozornost případnému zarudnutí místa, z něhož jste klíště odstranili, nebo zvýšené teplotě.
Voda je všude pitná a hygiena potravin na dobré úrovni. Vždy se však snažte dodržovat hygienická pravidla – zejména jezte pokrmy jen dostatečně tepelně upravené, myjte si ruce mýdlem a před konzumací pečlivě omyjte veškeré ovoce i zeleninu. Odřekněte si pokrmy s majonézou a dejte přednost balené vodě před vodou z vodovodu. Už z domova se vybavte protiprůjmovými léky.

Lékárny
Lékárny (apoteka) se nacházejí jen ve větších městech a jedna bývá otevřena po 24 hodin. Běžné léky jsou dostupné, obvykle však pod jinými názvy; proto se doporučuje konzultace s lékárníkem nebo lékařem. Veškeré léky se platí v hotovosti. Pokud nějaké pravidelně užíváte, nezapomeňte si je vzít s sebou již z domova, nejlépe v originálním balení.
Příruční lékárnička by měla obsahovat léky proti horečce (Anopyrin, Paralen, Acylpyrin), analgetika (Brufen, Korylan), léky na zastavení průjmu (Ercefuryl, Imodium, Reasec, Carbosorb), na střevní dezinfekci (Endiaron, Endiform, Mexaform), případně antibiotika předepsaná lékařem, antihistaminika na zklidnění po poštípání (Dithiaden, Fenistil), oční kapky (Ophtalmoseptonex), mast proti kožním mykózám (Canesten), mast na hnisající rány (Framykoin), mast na otoky (Ketazon, Yellon), obyčejné i pružné obinadlo, několik náplastí s polštářkem i bez, vodě odolnou náplast, Panthenol na spáleniny, malý dezinfekční sprej (Septonex, Jodisol), nerozbitný teploměr, nůžtičky, jehlu, pinzetu, jelení lůj a šátek.

Zpět na navigaci

Zvyklosti a obyčeje

Místní obyvatelé jsou otevření, družní a pohostinní; již při prvním setkání vás zvou domů, na rakiji či na kávu a host je vždy vítán s velkou pozorností. Čas jakoby nemá žádnou hodnotu, nedochvilnost je běžná. Bosna je charakteristická svou etnickou a náboženskou rozmanitostí, a návštěvník by měl respektovat místní zvyklosti podle toho, kde se právě nachází. Pravidla islámu se příliš nedodržují (jsou to Slované, kteří k islámu konvertovali za nadvlády Osmanské říše); přesto je na místě takt a zdrženlivost. Vyvarujte se provokativního oblečení (zejména ženy) a rozhovoru o citlivých tématech – terorismus, válka, náboženství, vztahy etnických skupin či politických stran, případně zákaz požívání alkoholu muslimy (který je běžně porušován).
Bosňácký folklor má kořeny až v 15. století a prolínají se v něm tradice bosenské, jihoslovanské, albánské, turecké i arabské. Typické jsou balady (sevdalinky), opěvující nešťastnou lásku a ryzí přátelství, iláhije (náboženské písně o Alláhovi, zpívané především derviši) a kasidy (světské písně). „Izvorna“ (původní, jediná „pravá“ hudba) je zpívaná jedním zpěvákem, doprovázeným houslemi a hráčem na šargiju (originální strunný nástroj s dlouhým krkem). Tradičním tancem je kolo, v různých variantách. Motivem bosňáckých bájí a pověstí jsou osudy bosenských osobností z období turecké nadvlády. Hrdiny (gaziji, gazi, junáky) jsou bojovníci ve službách Osmanské říše. Nejznámější je středověký bán Kulin, zakladatel bosenské státnosti a nezávislosti.

Zpět na navigaci

Vydáno pod