Díky, pane Marconi

autor: Bedřich Ludvík, zdroj: ČT24

Bedřich Ludvík na Cap Cod

Vraceli jsme se z nejsevernějšího výběžku Mysu Cod, z městečka Provincetown a mířili jsme na nejjižnější cíp té ohromné písečné kosy, kterou mys Cod je, do městečka s legračním názvem Wood Hole – Dřevěná Díra.

Byli jsme asi uprostřed cesty, když se před námi objevila šipka s nápisem: Marconi hotel. Odbočili jsme a zamířili napříč písečnou kosou k Atlantiku. Za chvíli jsme dorazili na prázdné parkoviště. Cesta pískem nás zavedla k altánu s modelem dávno zaniklého vysílače. Ano, tady to všechno mobilní šílenství, kterého jsme dnes, v roce 2010, svědky, začalo. Tady postavil pan Guglielmo Marconi v letech 1901 až 1902 čtyři stožáry a mezi nimi natáhl anténu, s jejíž pomocí uskutečnil 19. ledna 1903 první bezdrátové spojení mezi Amerikou a Evropou.

A vězte, že ty dnešní miliony volajících nenavazují jen tak na někoho! První bezdrátové telegrafické propojení proběhlo mezi prezidentem Spojených států amerických Theodorem Rooseveltem a anglickým králem Edvardem VII.

Tady se uskutečnil jeden z velkých lidských snů – přenášet informaci bez drátů na dálku, tedy něco tak nepravděpodobného, až nemožného, jako se nám třeba dnes zdá nemožné být neviditelný.

Stál jsem na písečném ostrohu vysoko nad oceánem a myslel na dobu průkopníků. Tohle bylo přesně místo pro ně. Nekonečné prázdné pobřeží, kde se dá proslavit – nebo zemřít. Nic mezi tím.

Z altánu jsem zamířil k nedalekým zbytkům dvou vyvrácených kovových stožárů. Tehdy byly čtyři, ale dva stály tak blízko písečnému útesu, že už v roce 1920 musely být demontovány a jejích základy pohltilo moře.
Stojím na písečné hraně a dívám se na oceán pode mnou. Tam za tou obrovskou masou vody je někde Evropa. Odtud sem přišli ti vynalézaví lidé. A zřejmě i jim se, alespoň občas, zastesklo po Starém kontinentu. Na několikatýdenní jízdu zpět to nebylo, ale moc nějak do Evropy říct, jaké to tady je úžasné a zeptat se jich, jak se tam mají? Tehdy by asi nikdo nepoužil slovo "zavolat". To jedině z legrace si udělali kornout z dlaní a volali do hukotu oceánu jako já teď: "Ahoj, Evropo?!"

Až tady pan Marconi postavil ty čtyři stožáry a vyslal do Evropy první radiotelegrafický signál. Vyslal ho a čekal. Představte si, jaké to asi muselo být napětí. O tom jak dlouho čekal, jsem se nikde nedočetl, ale jedna věc je jistá – dočkal se. Odpověď opravdu přišla. To musel být pocit!  Kdo to dnes pochopí, prožije, ocení?!

Vracel jsem se zpět k autu. Cestou od parkoviště přicházeli turisté. Celý autobus turistů. Samé starší ženy. Zdá se, že jsem pana Marconiho neobjevil jen já, ale i tyto postarší Američanky.  Obcházejí to místo, kde se před 107 lety stal ten "zázrak" bezdrátového spojení a pak hlučně telefonují dětem. Informují je o tom, kde jsou, vysvětlují jim, kdo to byl Marconi a co udělal a stěžují si, že tu po něm nic nezbylo, než dva vyvrácené stožáry.

"Jo a je tu nějaký pán z Evropy, který nás vyfotí do mobilu, tak ti to pošlu ememeskou, jo?"
Díky, pane Marconi.

zdroj: ČT24

Model zaniklé Marconiho stanice

Více fotek

• Model zaniklé Marconiho stanice http://img1.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2148/214731.jpg zdroj: ČT24
• Telefonující Newyorčanka http://img1.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2148/214733.jpg zdroj: ČT24
• Písečný břeh Cap Codu http://img1.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2148/214732.jpg zdroj: ČT24
• Zbytky stožáru Marconiho stanice http://img1.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2148/214735.jpg zdroj: ČT24
• Turisté na Cap Cod http://img1.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2148/214734.jpg zdroj: ČT24

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku