V Tallinnu chodí na pivo s laptopem

Procházka po Starém Městě stojí za to. Středověké budovy jakoby byly vystřiženy z pohádky, úzké uličky jsou k večerním procházkám přímo stvořené. Všude plno barů, restaurací, kaváren a hospod, všude plno lidí zvláště v pátek a sobotu večer. V převaze jsou Finové, kteří za pár desítek eur (výlet trajektem a jedním noclehem je přijde zhruba na 60 eur) vyjíždějí za zábavou a pro ně levným pivem (průměrně půllitr přijde na 70 Kč). Finů na víkend přijíždějí stovky, zaplní všechny hospody a v neděli se vracejí po probdělé noci s kartony piva domů.

Všední večery patří spíše místním. Studenti s laptopy chodí na pivo i na kafe. Není problém s připojením na internet. Země, která před lety vsadila na komunikační technologii, patří v rámci EU k nejlepším, pokud jde o přístup k internetu. Asi nebylo velkým překvapením, že Estonsko bylo první zemí, kde voliči hlasovali v parlamentních volbách právě po internetu. Vypadalo to jednoduše: občanský průkaz, v estonském vydání kartu s čipem s údaji a elektronickým podpisem, jste vložili do čtečky (stojí asi 200 Kč a slouží i k jiným účelům, například ke spojení s úřady a bankami), přihlásili se svým kódem a hlasovali. Svou volbu jste mohli měnit několikrát, platila ta poslední.

Argo Ideon, můj známý novinář z jednoho týdeníku, se rozhodl, že bude hlasovat v práci, nechtělo se mu do volební místnosti. „Není to vůbec složité, je to otázka minuty. Sedíš kdekoliv u počítače a hlasuješ, kdy ti to nejvíce vyhovuje”, říká Argo. Estonské vlády vsadily na informační technologii brzy po získání nezávislosti země.

Byl jsem se podívat na poslední zasedání vlády před parlamentními volbami. Stejně jako na všechna předchozí jednání ministři přišli s laptopy. Žádné stohy papírů, žádná lejstra. Vládní vyhlášky a dokumenty ministři studují v elektronické podobě.

Nejmenší a nejméně lidnatá pobaltská země je pověstná nadšeným přístupem k novým technologiím. Připojení k internetu je samozřejmostí, v Tallinnu se můžete k síti připojit bezdrátově, každá škola na vesnici má internet. Širokopásmové připojení má 95 procent škol, Estonsko je v EU na prvním místě. Přístup k internetu má v Estonsku 39 procent domácností a jen Slovinsko je na tom z nových členských zemí EU lépe. Pro srovnání: v Česku mělo loni připojení k internetu 29 procent domácností.

Internetové bankovnictví, komunikace s úřady, daňové přiznání, placení parkovného, jízdenek v hromadné dopravě – to vše Estonci důvěrně znají. Prioritou nové vlády má být rozvoj komunikačních technologií. V rámci EU patří Estonsko k nejlepším, pokud jde o přístup k internetu. Více než 90 procent bankovních operací je po internetu, 84 procent Estonců podalo daňové přiznání rovněž po internetu.

Nejmenší pobaltské zemi, kde žije necelých jeden a půl milionu obyvatel, se vede dobře. Stačí se podívat na ekonomické údaje z posledního čtvrtletí loňského roku, tedy nejčerstvější údaje. Ze všech zemí EU rostly nejrychleji Estonsko, jehož HDP se zvýšil o 11,2 procenta a Slovensko, kde tempo růstu dosáhlo 9,6 procenta.

Estonci jsou spokojeni. Bohatnou a mají vyšší platy, což často ukazují okolí, v Tallinnu jsou k vidění prakticky jen nová auta, často velmi luxusní. Estonci se derou dopředu, obavy z přehřátí ekonomiky si nepřipouštějí. „Výsledek voleb jasně potvrdil, že lidé jsou s námi spokojeni, že reformy podporují a věří nám. V Estonsku se všechno zlepšuje, ekonomika vzkvétá. A když se daří, lidé zpravidla vládu podporují”, řekl mi chvíli po oznámení výsledků vítěz voleb dosavadní premiér Andrus Ansip z Reformní strany v restauraci, kde jeho příznivci slavili volební vítězství.

Má smělé plány. „Ano mám, tomu, kdo je totiž nemá, se nedaří. Pokud budeme pokračovat v dosavadním slibném vývoji, za patnáct let bychom se mohli dostat to pětice nejlepších zemí Evropské unie”. Řekl mi muž, který s největší pravděpodobností usedne opět do křesla předsedy vlády.