Je to jen lehce přes tři sta let, co Petr I. Veliký za pomoci tisíců mužiků vysušil močály v ústí Něvy a začal budovat základy nové metropole ruského impéria. Dnes se po něm pojmenovaný Petrohrad pořádně rozrostl a žije zde přes 4,5 milionu obyvatel. Ačkoli se město tváří kdovíjak evropsky, nenechte se zmást - zdejší lidé jsou Rusové každým coulem.
Pobaltské státy nejenže nejsou stejné, jak by se mohlo zdát, ale až podivuhodně rozdílné. Společnou mají jen geografickou blízkost, moderní historii v náruči ruského medvěda a s tím související množství rusky mluvících obyvatel. Každý však má jiné zvyky a tradice, jinou měnu, víru, preferují jiná jídla a dokonce mluví každý úplně jinou řečí. Proto jsem se rozhodl podívat se na Pobaltské státy zblízka.
Jen málokterá evropská země se může pochlubit tak progresivním přístupem v používání digitálních technologií jako Estonsko. Lidé si zde zvykají na technologické novinky s nevídanou lehkostí, počínaje bezhotovostními platbami na každém rohu a konče hlasováním v parlamentních volbách přes internet. V Česku si zatím o podobných novinkách můžeme nechat jen zdát.
Rozhodl jsem se pověsit svůj stávající život na půl roku na hřebík a odjet do Estonska. Proč zrovna tam? Severské země jsem měl zatím procestované jen prstem po mapě, a když mě potkala nabídka vyjet na semestr studovat do Tallinnu, prostě jsem neodolal a sbalil kufry. Poznávat novou zemi, lidi, kteří v ní žijí se svými zvyky a kulturou, je napínavé a vzrušující, a tak si to nenechám pro sebe a podělím se o své zážitky.
Martin Šesták
Editor domácího a regionálního zpravodajství portálu ČT24.
