Výluka v NHL je bezva věc. Hlavně pro ty evropské fanoušky, pochopitelně. Protože funkcionáři mají všechny vlastní i cizí končetiny totálně zaměstnané, aby se s případnou posilou dohodli, plácli si a pak ještě sehnali balík peněz nutný k pojištění hráče, respektive jeho platu. A hráči vyčkávají, jestli se právě tahle mnohdy astronomická částka někde vyklube. Protože označení „hráč“ souvisí se slovesem „hrát“ a každý sportovec potvrdí, že trénink je bezva, ale ostrý mač je ostrý mač, to se nedá s ničím srovnat.
Hledám práci, značka: Pojistku si uhradím sám
V tomhle směru mají Češi oproti kanadským spoluhráčům výhodu. Klub, který je do světa velkého hokeje vypustil, vždycky rád přivítá svého dobrého vracejícího „holuba“, a je-li to jen trochu možné, schrastí potřebný obnos.
Kanadské a americké hokejisty svrbí ruce a já nevím, co všechno ještě, jenomže není kam se vrtnout. Oni by i se svými českými kumpány rádi vyrazili, jenomže to by si pojistku museli zatáhnout z vlastních úspor – na to už kotlina uprostřed Evropy finance nevygeneruje.
Koneckonců oni by vyrazili v podstatě kamkoliv za hokejem, ale tam, kde tahle „hra s tyčí“ za něco stojí, tam je v podstatě plno. Švédsko ligu neotevírá pro vyčkávající hráče NHL vůbec, KHL má limity – kromě Rusů vezme jen jednoho cizince. Tudíž po hvězdách zámořské soutěže se zapráší, průměr chodí do zblbnutí trénovat a udržovat se v kondici. A všichni toužebně očekávají moment, až nucená výluka bude minulostí. Kromě evropských fanoušků, pochopitelně…
Vydáno pod