Vesnice Medyka ve východním Polsku by za normálních okolností nebyla ničím zvláštní a pravděpodobně málokdo by znal její jméno. Svůj význam získala až díky několika zásadním událostem – přesunem polských hranic po druhé světové válce, vstupem Polska do Evropské unie v roce 2004 a následným připojením k Shengenskému prostoru v prosinci 2007. Čím je tedy Medyka tak významná? Nachází se v ní jeden z hlavních hraničních přechodů mezi Polskem a Ukrajinou.
Evropa končí na trhu v Medyce
I když hlavní tranzitní přechod pro silniční dopravu Korczowa–Krakivec leží o něco severněji v místě, kde končí polská dálnice A4, Medyka je významná z jiných důvodů. Zaprvé tudy vede hlavní železniční trať z Polska na Ukrajinu, zadruhé se o pouhých několik kilometrů dále nachází polské město Přemyšl, které je se svými více než 60 tisíci obyvatel zdaleka největším sídlem u ukrajinských hranic, a zatřetí je zde jediný přechod pro pěší na celé polsko-ukrajinské hranici.
Polsko-ukrajinská hranice u obce Medyka
Není tedy divu, že Medyka je rájem pašeráků a překupníků všeho druhu. Ostatně již sám příjezd k hraničnímu přechodu na první pohled naznačuje, o co tu jde. Po průjezdu šedivou a nezajímavou vesnicí člověk přijede na velké tržiště, kde je k dostání snad úplně vše, co si lze představit a co se podaří převézt z ukrajinské strany. Ostatně sám jsem byl při přejezdu hranice ve vlaku svědkem zabavování celých pytlů kartonů cigaret poschovávaných na všech možných i nemožných místech v celém vagonu. Medyka je tedy pro Ukrajince takřka doslova jedním z mála „oken do Evropy“, kterého všemi možnými – a nutno dodat že ne vždy zcela legálními – způsoby využívají.
Proto byla pro účel ochrany podobných kritických bodů v roce 2005 zřízena agentura Evropské unie Frontex se sídlem ve Varšavě, jejímž úkolem je ochrana vnějších hranic EU. Jistá potíž je bohužel v tom, že pochopitelná snaha o udržení bezpečnosti na hranici Unie vytvořila na (nejen) polsko-ukrajinském pomezí takřka doslova „novou železnou oponu“. Snaha o bezpečnost tedy bohužel jako svůj vedlejší produkt vytváří umělou hranici v místě, kde historicky žádná nebyla. A že se to promítá i do jiných věcí, je znát hned po přechodu „na druhou stranu“. I přesto, že východní část Polska dodnes místy působí velmi nuzně (ale mnohé se rychle zlepšuje), rozdíl k horšímu je po překročení hranice naprosto zarážející.
Schengenský prostor
Zdali se někdy podaří tyto rozdíly překlenout, je ve hvězdách (zvlášť teď, kdy ukrajinská krize varuje celý svět). Nicméně faktem je, že Ukrajina si nezaslouží být – podobně jako my do roku 1989 – takto násilně odstřižená od zbytku Evropy. K tomu, aby se to podařilo, je však potřeba především snaha samotných Ukrajinců a ukrajinských elit a i tehdy se bude jednat o dlouhodobý proces s nejistým výsledkem.
Kníže Metternich měl kdysi údajně prohlásit, že Asie začíná na vídeňské Landstraße, kde měl svůj palác. Vzhledem k tomu, že pojem Evropa se dnes stal takřka synonymem Evropské unie, lze bez větších kontroverzí říci, že Evropa dnes končí právě v oné malé polské vsi Medyka. A bylo by jen dobře, pokud by i místní „železná opona“ padla a hranice „Evropy“ se přesunula přinejmenším za Donbas.
Vydáno pod