Kmoníček: Nejsilnější karty ve hře o Ukrajinu drží Saúdská Arábie

Praha - Krym jako zamrzlý konflikt po vzoru Jižní Osetie a Abcházie a zároveň Saúdská Arábie jako hlavní hráč, který v osudu Ukrajiny drží nejsilnější kartu. Alespoň tak vidí situaci na Ukrajině ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček. Jaké má podle něj Ukrajina vyhlídky a je vůbec možné, aby fungovala jako jednotný stát? Nejen těmto tématům se Kmoníček věnoval v Hyde Parku ČT24.

Konflikt na Ukrajině nazývá evropsko-americko-ruským sporem a jako nejsilnějšího hráče vidí Saúdskou Arábii. „Myslím si, že nejsilnější kartu (…) zahrává Saúdská Arábie, a to tím, že cenu ropy ze 104 dolarů, na kterých je konstruován ruský rozpočet, dostala někam na 40 dolarů. Vůbec přitom nemyslela na Rusko, myslela na to, že se pokusí dostat z asijských trhů americký břidlicový plyn. To byl zásah, který úplně změnil strategické přemýšlení všech hráčů uvnitř této krize,“ říká Kmoníček s tím, že jde o typický příklad toho, kdy vlastníkem řešení je někdo, kdo v situaci vůbec není a vůbec o ní nepřemýšlí.

Německo má na mírovém řešení jasný ekonomický zájem

V ukrajinském konfliktu podle něj vystupuje hned několik stran. „Je to ruská strana, separatisté, ruská federace, svůj vliv musí mít logicky i pozice USA,“ říká Kmoníček s tím, že na mírovém řešení konfliktu má zájem i Německo, a to z ekonomických důvodů. „V případě hlavního mírového vyjednavače, Německa, u kterého jeho obchod s Ruskem tvoří asi jen tři procenta vývozu, ale zároveň šel o osmnáct procent dolů, je ekonomická motivace mírového řešení jasná. Navíc stejně jako v době evropských sankcí kvete americko-ruská linka. Jejich vzájemný obchod stoupl o sedm procent, takže tam ta ekonomická motivace přinejmenším nebude tak silná.“

Podle Kmoníčka se situace na Ukrajině dostala na hranici diplomatických řešení. V situaci, kdy zbývala už jen vojenská možnost, si všechny strany konfliktu uvědomily, že každý další krok by mohl být tragický a začaly hledat cestu ven. Podle něj se zatím základ dohody sjednané v Minsku daří dodržovat. V konfliktu ale podle Kmoníčka hraje velkou roli propaganda a hodnocení situace je obtížné. „Situace je nyní natolik zpolitizovaná, že si nedokážu představit historický odstup. Ten chce skutečně nějaký čas,“ dodává ředitel zahraničního odboru prezidenta.

Kmoníček: Janukovyč běžel tak dlouho na západ, až doběhl na východ

Ukrajina má podle něj šanci fungovat jako jednotný stát pouze v případě, že se tak bude chovat, což podle něj v minulosti nedělala. „Ukrajina se po značnou část své samostatné existence chovala jako volné sdružení oligarchů 'Ukrajina s ručením značně omezeným'. Výsledkem jsou ty neuvěřitelné převraty v ukrajinské politice. Ta příhoda nezačíná Majdanem, ale zcela neuvěřitelným obratem Viktora Janukovyče, který tak dlouho běží na západ, až doběhne na východ. A to je v té chvíli demokraticky zvolený prezident Ukrajiny. To bylo tolik i na samotné Ukrajince, až z toho vznikl Majdan,“ dodal.

Krym se podle Kmoníčka nevyhne stejnému osudu jako Jižní Osetie

Co se týká Krymu, podle Kmoníčka jej čeká osud Jižní Osetie nebo Abcházie. „Z Krymu se stane zamrzlý konflikt v okruhu Ruské federace, který bude mít velmi zvláštní statut. Rusko ho bude považovat za součást ruského území, EU ho nebude považovat za ruské území a nebude se k němu ani tak chovat. Nebudou tam možné investice, nebudou vám tam třeba platit platební karty, nebudou tam možné bankovní převody,“ nastínil možný scénář Kmoníček.

Samotnou anexi Krymu přirovnal k vtipu. „Kam si sedne 800kilová gorila v kině? Přece tam, kam chce. A to nám prezident Putin ukázal na Krymu. Teď, když už je gorila v kině, jediné, co jsme mohli udělat, je, že v tom kině přestaneme topit a vypneme jí film. To je překlad toho, co vlastně obsahuje dohoda Minsk plus,“ dodal.