„Antisemitské strany v Evropě mě trochu děsí,“ říká Ira Forman

Praha - Parlamentní antisemitské strany v Maďarsku, v Řecku i jinde v západní Evropě představují velký problém, v němž je možné spatřovat analogii s 30. léty 20. století. V exkluzivním rozhovoru pro Českou televizi to řekl speciální vyslanec USA pro monitorování a potírání antisemitismu Ira Forman, který do Prahy přicestoval v rámci vzpomínkových akcí spojených s osvobozením koncentračního tábora v Osvětimi. „Nemyslím si, že by se situace ze 30. let měla úplně opakovat, ale trochu mě tohle děsí,“ přiznal Forman v úterní relaci pořadu Události, komentáře na ČT24.
Video Ira Forman: Můžeme se poučit z historie
video

Ira Forman: Můžeme se poučit z historie

V jednom z posledních rozhovorů říkáte, že jste znepokojen růstem antisemitismu v západní Evropě. Máte odpověď, proč myslíte, že se tomu tak děje?
Myslím, že moudřejší lidé, než jsem já, nedokážou najít jednoduché důvody pro to, proč by to tak mohlo být. Můžeme spekulovat, že částečně to může mít co do činění s ekonomickou recesí posledních 6 až 7 let. Možná to má také nějakou souvislost s palestinsko-izraelským konfliktem. Ale myslím, že když hovoříme o antisemitismu, tak se velice často racionální důvody těžko hledají.

Historie má někdy tendence se opakovat. Myslíte si, že se Evropa nepoučila z druhé světové války?
Můžeme se poučit z historie, můžeme se poučit z toho, co se stalo. Myslím, že se nikdy ještě nestalo, že by se opravdu historie doslova zopakovala. A myslím, že stále jsou lidé, kteří v Evropě pamatují druhou světovou válku. A nemyslím si, že můžeme říct, že prožíváme něco podobného jako 30. léta 20. století. Ale domnívám se, že naše obavy z toho, co se aktuálně děje, jsou opodstatněné, obzvlášť když naším cílem mají být prosperující židovské komunity v Evropě.

Hovoříte o obavách, o hrozbách. Když se podíváme na země, jako je Maďarsko nebo Řecko, tak tam jsou v parlamentech strany, které jsou otevřeně antisemitské. Myslíte si, že to je problém?
Jednoznačně ano. V Maďarsku, v Řecku i v západní Evropě se musíme zaměřovat na tento problém. Jsou tam otevřeně antisemitské strany, které jsou zastoupeny v parlamentu, a myslím, že tam jsou také neoficiální milice a to je samozřejmě veliký problém. Tady bych viděl analogii se 30. léty. Samozřejmě nemyslím si, že by se měla úplně opakovat ta situace ze 30. let, ale ano, tohle mě trochu děsí. A je to samozřejmě odlišná situace na západě Evropy a je to také jiný druh antisemitismu, řekl bych.

Hovoříme o ekonomice, která může vést k antisemitismu. Dobře, řekněme, že Maďarsko a Řecko mají problémy, ale na druhé straně ve Francii a Belgii přece
tak velké ekonomické problémy nejsou. Proč si myslíte, že tam je i tak antisemitismus a co má společného s Maďarskem a Řeckem?
Myslím, že typy, které vidíme v těchto zemích, jsou opravdu jiné. Možná můžete mít stejný antisemitismus, tenhle starý, řekněme, antisemitismus z 19. a 20. století, ten opravdu rasový, který vidíte ve stranách Jobbik nebo Zlatý úsvit. Ale na druhou stranu tu také máme antisemitismus, který je částečně v muslimských komunitách, který se často týká palestinského konfliktu s Izraelem a který se projevuje nejen tím, co jsme teď nedávno viděli ve Francii a v Belgii, ale také když vidíme protesty, které podporují konflikt v Palestině. Proti protestům samozřejmě nic nemáme, ale když se to zvrhne k násilí proti židovským institucím, proti židovství, jakmile lidé začnou křičet „Židé do plynu“, tak samozřejmě člověk zneklidní. A to je rozdíl, to je jiný antisemitismus, než vidíme v Maďarsku a v Řecku.

Hovoříme o antisemitismu, ale Evropa také čelí problémům z druhé strany - s muslimy. Myslíte si, že antimuslimské nálady jsou časté?
Přiznám se, že to přímo není můj obor, já se tím tak úplně nezabývám. Samozřejmě mám kolegy, kteří mi říkají, že diskriminace proti muslimům v několika zemích existuje. Je to problém, který musíme řešit, a židovští vůdcové v Evropě říkají, že mají problémy s určitými elementy v muslimských komunitách, kteří napadají Židy. Obráceně ze židovské strany vůči muslimům tam ty útoky tak úplně nevidíme. Muslimská komunita má veliké problémy. Osobně si ale myslím, že je zajímavé vidět také spolupráci mezi muslimskou a židovskou komunitou například na severu Evropy, kde jsou snahy zakázat obřízku nebo společné snahy zakázat rituální obřady, ať už jsou židovské, nebo muslimské.

V souvislosti s událostmi kolem týdeníku Charlie Hebdo, kde si myslíte, že je hranice? Kde končí svoboda slova a kde žerty můžou přejít v urážku? Co si myslíte o zobrazování Mohameda? Myslíte si, že je to přípustné, co se týká urážek Židů? Jaký by byl váš názor na toto, abychom neopakovali 30. léta?
V USA máme první dodatek ústavy - svoboda slova. Co se týká podněcování k násilí, k pobuřování, tak tam je samozřejmě hranice. My ve Spojených státech věříme, že i ty nejhroznější věci můžete o někom říct nahlas a není to protizákonné. My totiž věříme v to, že jsme schopni tyto špatné projevy změnit tím, že se je budeme snažit změnit argumentací. Není ilegální někoho pomlouvat, ale samozřejmě může to přinést reakce od byznysmenů, od předáků společnosti ze všech sfér, kteří řeknou: 'tohle je směšné, to není pravda', tohle není znak inteligence, to je znak zpátečnictví, takže není akceptovatelné ve společnosti něco takového říkat'. My si myslíme, že to je efektivní boj, jak bojovat s takovýmito názory, aniž bychom je museli nutně postavit mimo zákon. Samozřejmě není to nikde napsané, ale nám to funguje. A my věříme, že toto je metoda, která opravdu může proti takový projevům efektivně fungovat.

(redakčně kráceno)