Moskva - Nedělní parlamentní volby v Rusku mají dopředu známého vítěze. Bude jím nejsilnější politická strana v zemi Jednotné Rusko, jejíž volební kandidátku osobně vede prezident Vladimir Putin.
Parlamentní volby v Rusku vyhraje Putinova strana Jednotné Rusko
Problémem snad zůstává jen to, kolik lidí nakonec přijde volit. Prezident Putin se ho pokusil minimalizovat poté, co ve svém televizním projevu apeloval na ruskou veřejnost, aby přišla podpořit jeho stranu Jednotné Rusko. Opoziční názory se však do státních médiích nedostanou.
Putinovi končí příští rok mandát a podle ústavy se nemůže ucházet o třetí mandát za sebou. V minulosti ale již několikrát prohlásil, že chce mít i nadále vliv na řízení země a v říjnu se rozhodl postavit do čela prokremelské strany Jednotné Rusko. V praxi se podle analytiků jeví nejpravděpodobnější varianta, že Putin se po skončení mandátu stane jako vůdce parlamentní většiny premiérem. Tuto možnost připustil i samotný Putin.
Nepříliš početná část Rusů ale situaci vidí jinak. Kritizují stav demokracie v Rusku, rostoucí koncentraci moci, zvyšující se vliv státu v médiích a v ekonomice nebo nevysvětlené vraždy novinářů a represe proti opozici. Kritické hlasy se občas ozývají i ze zahraničí, současně ale mnozí světoví vůdci Putina označují za svého přítele.
Volby jsou pro Rusko z mnoha pohledů nové. Počínaje letošním rokem platí ve volbách do Státní dumy sedmiprocentní hranice pro vstup a všech 450 poslanců se nově volí pouze poměrným systémem z kandidátek politických stran. Poslanecký mandát je čtyřletý. Nový volební zákon, který byl přijat v roce 2005, také zakazuje volební koalice a o poslanecká křesla se podle zákona mohou ucházet pouze ti, kteří figurují na kandidátkách politických stran. Voleb se podle zákona musí zúčastnit nejméně 25 procent voličů a k platnosti voleb musí také alespoň jedna strana přesáhnout sedmiprocentní bariéru.
Putinova strana Jednotné Rusko zvýšila svou popularitu zejména poté, co se lídrem její kandidátky stal právě ruský prezident. Strana slibuje zvyšování penzí a platů, posilování Ruska na mezinárodní scéně, větší výdaje na armádu a růst ekonomiky i životní úrovně.
Sedmiprocentní hranici by mohli ještě překonat komunisté Gennadije Zjuganova, kteří těží ze stále přetrvávající nostalgie u části Rusů po „starých dobrých časech“ Sovětského svazu.
V poslaneckých lavicích zasednou ještě kandidáti za Žirinovského nacionalistickou Liberálnědemokratickou stranu Ruska (LDPR), na jejíž kandidátce je i Andrej Lugovoj, pro Británii hlavní podezřelý z otravy bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka.
Poslední stranou, která má šanci usednout ve Státní dumě, je prokremelská strana Spravedlivé Rusko, která je označována za levicovou alternativu Jednotného Ruska.
Hlavní opoziční strany, Svaz pravicových sil (SPS) a Jabloko Grigorije Javlinského, se do parlamentu asi nedostanou. Těchto stran se totiž citelně dotklo zrušení jednomandátových obvodů, díky kterým měly v parlamentu své zástupce. Celkem je k volbám zaregistrováno 11 stran.
Podle politologů je kromě pozměněného volebního systému proti posledním volbám v roce 2003 novinkou především množství slovních útoků směřujících vůči západním zemím, NATO a jejich záměrům, včetně plánu na výstavbu amerického protiraketového deštníku v Polsku a České republice.
GALERIE
Vladimir Putin