Spor o katedrálu svatého Víta se vleče už přes 15 let

Praha - Dohoda o společném užívání katedrály svatého Víta souvisí s 15 let trvajícím sporem mezi státem a církví o vlastnictví katedrály. Naposledy katolická církev podala odvolání proti zářijovému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, který přiřkl katedrálu svatého Víta s přilehlými nemovitostmi státu. Sporem se proto bude již potřetí zabývat pražský městský soud.

Historie právního sporu o chrám sv. Víta začala v rámci restitucí církevního majetku. Jádro sporu bylo v tom, komu patří klíč, zda arcibiskupovi či prezidentovi. Žalobu na určení vlastnictví katedrály sv. Víta s přilehlými nemovitostmi (domy ve Vikářské uličce) a dalších starobylých sakrálií v areálu Pražského hradu (kapli sv. Anny a baziliku sv. Jiří s pozemky) podala v prosinci 1992 Náboženská matice spolu s dalšími církevními subjekty. Odpůrcem byl český stát, respektive Kancelář prezidenta republiky a Správa Pražského hradu.


Již v roce 1994 soudkyně Libuše Fritzová rozhodla, že všechny zmíněné objekty patří církvi. Rozsudek vyvolal ve veřejnosti značnou odezvu. Tehdejší prezident Václav Havel uvedl, že v případě vlastnictví svatovítské katedrály je třeba rozlišit „fyzického“ a „psychologického“ vlastníka. Zatímco o fyzickém vlastníkovi rozhoduje nezávislý soud, psychologickým vlastníkem zůstává český národ. Havel uvedl, že rozhodnutí soudu respektuje a osobně považuje za nejpřirozenějšího vlastníka církev.


Prezidentská kancelář se spolu se Správou Pražského hradu (SPH) nakonec proti rozhodnutí obvodního soudu odvolala. Následně v listopadu 1995 Městský soud v Praze rozsudek zrušil. Odvolací senát vítězství církve nepotvrdil a vrátil případ znovu na stůl soudkyně Fritzové.


Počátkem roku 1996 byl spor o určení vlastníka katedrály a dalších objektů na Pražském hradě rozdělen na dva. Jeden se týkal pouze katedrály a přilehlých nemovitostí, druhý kaple sv. Anny a baziliky sv. Jiří. V témže roce soudkyně Fritzová znovu přiřkla vlastnictví kaple i baziliky Náboženské matici. O dva roky později odvolací senát zrušil rozhodnutí ohledně kaple a baziliky a kauzu v květnu 1998 zastavil. Matice se pokusila nepříznivý verdikt zvrátit dovoláním podaným k Nejvyššímu soudu ČR. Ten v roce 2000 definitivně potvrdil, že církvi nepatří ani kaple, ani bazilika.


V listopadu 1996 kardinál Miloslav Vlk oznámil, že katolická církev se vzdává svatovítské katedrály ve prospěch českého národa. Gesto však vyznělo do prázdna. Katolická církev si představovala, že se akt předání chrámu zapíše do pozemkových knih na základě darovací smlouvy. „Druhá strana nechtěla smlouvu, ale zákon. A to jsem zase nechtěl já,“ přiznal nyní Vlk.


Spor pokračoval až o osm let později. Obvodní soud pro Prahu 1 v červenci 2004 rozhodl, že oprávnění žalovat stát ve sporu o katedrálu mají dva subjekty - Metropolitní kapitula u svatého Víta a Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském. Městský soud rozhodnutí potvrdil. Nejvyšší soud v srpnu 2005 rozhodl, že církev bude ve sporu o katedrálu zastupovat Metropolitní kapitula u svatého Víta.
V letech 2005 a 2006 soudy dvakrát přiřkly katedrálu církvi. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) se proti nim vždy odvolal. V červnu 2006 Správa Pražského hradu dokonce předala katedrálu církvi. Nejvyšší soud pak 31. ledna 2007 zrušil rozsudky o tom, že katedrála patří církvi a případ se vrátil obvodnímu soudu a stát katedrálu od církve definitivně převzal loni 27. dubna. Poslední verdikt ze září 2007 přiřkl katedrálu státu. Církev se i proti tomuto rozhodnutí odvolala.