„Nesmíme se bát novinářské kritiky,“ říká rumunský premiér Calin Popescu Taric

22. ledna se rumunský premiér Calin Popescu Tariceanu setkal v Praze s českým předsedou vlády Mirkem Topolánkem. Hlavní důvod jejich setkání byl plánovaný summit NATO, který se uskuteční letos v dubnu v Bukurešti. Hovořili však pochopitelně také o vztahu obou zemí a vzájemné spolupráci. Při té příležitosti poskytl rumunský ministerský předseda exkluzivní rozhovor pro Interview ČT24 redaktorovi Adamu Kautskému. Rumunsko urazilo velkou cestu. Od země s pověstí všudypřítomné korupce se po zásadních reformách a opatřeních nové vlády v roce 2007 dopracovalo ke vstupu do Evropské unie a vážně uvažuje o začlenění do shengenského prostoru v roce 2011.

Jak se vám líbí v Praze?
Nevím, na veřejné funkci je nepříjemné, že máte při oficiálních návštěvách hrozně málo času. Vše, co jsem stihl z Prahy vidět, bylo pár historických budov, a to pouze z jedoucího auta. I tak musím říct, že mě nadchly. Jsem totiž milovník dějin a krásných věcí vůbec. V Praze jsem už dříve byl, ale pouze jsem projížděl městem. Doufám, že budu mít jednou možnost přijet sem na soukromou návštěvu. Rád bych u vás několik dní pobyl a prochodil především starou část města. Ta mě přitahuje nejvíc.

Jaké je hlavní téma vaší návštěvy v České republice?
Témata byla dvě. První se týkalo bilaterálních vztahů. Mezi Českou republikou a Rumunskem v současnosti žádné problémy nejsou. Tak jsme se zaměřili především na ekonomické vztahy, protože právě ty jsou pro obě země klíčové.
Druhé téma byla Evropská unie. Velice mě zajímaly české priority předsednictví, protože čas rychle utíká a vaše země začne Unii předsedat už prvního ledna 2009. Jsem velmi rád, že několik velmi klíčových bodů, které budou prioritami českého předsednictví, jsou obdobné s mou vizí Evropské unie.
Navíc jsme hovořili o dalších otázkách týkajících se například Kosova nebo Moldavské republiky. Diskutovali jsme o budoucnosti zemí západního Balkánu a jejich vztahu k Unii. Zároveň jsem premiéra Topolánka informoval, jak se Rumunsko připravuje na summit NATO, který se bude konat v první polovině tohoto roku v Bukurešti.

Plánuje Rumunsko a Česká republika nějaké další společné projekty, třeba v oblasti vědy, školství nebo kultury?
Společných zájmů máme hodně. V první řadě jsou důležité investice. Do Rumunska jich z České republiky proudí hodně. A je dobře, že i rumunské firmy začínají objevovat Česko nejenom jako trh pro svůj vývoz, ale i jako dobré místo pro investování. V Rumunsku však především potřebujeme více prostředků pro výzkum, moderní techniku a infrastrukturu, kam bychom přitáhli schopné lidi.

V Rumunsku vedete Národní liberální stranu. Zároveň jste viceprezidentem Evropské demokratické liberální strany. Jaký je rozdíl mezi tím být v čele rumunské vládní strany a zároveň v úzkém vedení strany Evropského parlamentu?
Je to rozdílné a přeci podobné. Proč? Zásadně ctím liberální hodnoty. To mé zemi pomohlo, protože jsme rychle zavedli důležité reformy. Reformy, které Rumunsko opřely o hodnoty, na jejichž základech stojí i Evropská unie. Jsou to především čtyři svobody: svoboda projevu, podnikání, cestování a pohybu pracovních sil. Tyto hodnoty nejsou samozřejmé - realita ukazuje, že je musíme neustále ochraňovat.
V politice například stále slyšíme nacionalistické hlasy, které nás vracejí do minulosti. A to prosím nejen v Rumunsku, ale i ve staré Evropě. Na druhou stranu je tu tendence zavádět nové bariéry a ochranářská opatření. Základní evropské hodnoty musíme proto prosazovat nejenom v nových členských zemích Unie, ale i mimo její hranice. Jinak hrozí, že ztratíme, co jsme za posledních šedesát let společně vybudovali.
Jako místopředseda Evropské liberálně-demokratické strany se snažím, abych tyto ideje přinášel do střední i východní Evropy. Pomůžeme tím jak členským státům tak těm, které o členství v Unii usilují.

Evropská unie pochválila vaši vládu za reformy, kterÉ se vám podařilo prosadit. Jaké reformy to jsou především?
Upřímně řečeno, když jsem přijímal funkci předsedy vlády, přepadly mne velké obavy z cesty, kterou musíme za velmi krátkou dobu urazit. Do roku 2007, tedy do dvou let, jsme chtěli vstoupit do Evropské unie. A to s sebou neslo velké závazky. Bylo potřeba provést reformy v legislativě, dále reformu veřejné správy. Zapracovat jsme museli na justici, aby se Rumunsko stalo skutečným právním státem. Naprosto nezbytné byly i reformy, které přispějí k větší dynamice naší ekonomiky, aby obstála v evropské konkurenci. V neposlední řadě bylo potřeba začít bojovat s korupcí.

Korupce je problém, který řešíme i v České republice. Jaký je váš recept?
Základem je nezávislost justice na politice. Dále majetková přiznání veřejných činitelů a svobodná média. Zavedli jsme velmi přísná opatření. Dovoluji si říct, že jsou v Evropě unikátní. Především majetková přiznání. Všechny osoby, které zastávají veřejné funkce, musejí v Rumunsku přiznávat svůj majetek i příjmy. Založili jsme dokonce speciální instituci, která tato majetková a příjmová prohlášení podrobně prošetřuje. Věříme, že tím zamezíme neoprávněnému obohacování a střetu zájmů. Zároveň jsme odstartovali velmi intenzivní kampaň proti potírání korupce ve státní správě. Občanům jsme vysvětlovali, co si mohou úředníci u přepážek dovolit a co už ne. V Evropské unii musí státní správa fungovat dobře.
Velmi důležitá je i správná funkce médií, o kterých se někdy říká, že jsou po justici, výkonné moci a parlamentu čtvrtým pilířem demokracie. Jako předseda vlády jsem musel rozbít zažitá pravidla, podle kterých média v Rumunsku dlouhá léta fungovala. Bývalá vláda je ovlivňovala zásadním způsobem. Novináři byli poplatní vládě, zkrátka byli příliš vlídní. Novinářské kritiky se nesmíme bát, protože je důležitá pro každou demokratickou zemi. Věřím, že současná vláda dokázala změnit obraz Rumunska v zahraničí a i díky tomu jsme dostali možnost, abychom vstoupili do Evropské unie.

Usiluje Rumunsko o vstup do schengenského prostoru? Pokud ano, kdy by se mohlo stát součástí Schengenu?
Máme akční plán. Předpokládáme, že do Schengenu vstoupíme prvního ledna roku 2011. Dnes jsem o tom hovořil s premiérem Mirkem Topolánkem. Protože nás problematika Schengenu velmi zajímá, chceme se poučit z prvních zkušeností, které má Česko s otevřenými hranicemi.

V prosinci loňského roku média poměrně obsáhle referovala o kriminalitě některých rumunských občanů v Itálii, konkrétně v Římě, kde žijí často nelegálně. Itálie reagovala tak, že zjednodušila proces vyhošťování občanů Evropské unie ze země. Vztahy mezi Itálií a Rumunskem byly poměrně napjaté. Probíhaly demonstrace v Itálii i v Rumunsku. Je teď situace klidnější? Byla přijata nějaká opatření, aby se tato kriminalita zmenšila?
Rumunů žije v Itálii velké množství. A tak se bohužel nemůžeme vyhnout tomu, že občas dochází ke kriminálním činům. Nesmíme ale zapomenout na dvě věci. Zaprvé, rumunské úřady nemohou právně zasahovat na italském území. Zadruhé, zajištění bezpečnosti v Itálii je výhradně italskou záležitostí. Musím říct, že nebezpečí těchto deliktů italské instituce podcenily. Často jednaly velice laxně, a to situaci vyhrotilo.
Nemyslím, že by utrpěly vztahy mezi našimi zeměmi, které jsou tradičně na velmi dobré úrovni. Aféra, kde svou roli sehrála i masmédia, ale negativně ovlivnila postoj Italů k Rumunům, kteří žijí v Itálii. Začalo hrozit, že se nám situace vymkne z rukou, a tak jsem do Itálie okamžitě odjel. Naše úřady i policie velmi těsně spolupracují, takže se nám naštěstí většinu sporů podařilo urovnat.
Rumunů jsou v Itálii tisíce a velká část z nich se do tamní společnosti velice dobře integrovala. Jako pracovníci mají dobré renomé. I v Rumunsku je hodně Italů. Mnoho firem u nás investuje. Itálie a Rumunsko jsou si velmi blízké i kvůli jazyku. Rumuni jsou většinou během čtyř, pěti týdnů schopni mluvit italsky. To všechno jsou důvody, proč Itálie velmi silně podporovala vstup Rumunska do Evropské unie.

(redakčně kráceno)