Klaus a Švejnar se liší v postojích k evropským otázkám a k registrovanému partnerství

Praha - Oba uchazeči o křeslo hlavy státu, Václav Klaus a Jan Švejnar, kteří se dnes v přímém televizním přenosu hodinu po poledni sejdou před senátory ČSSD, se liší zejména v názorech na evropskou integraci a na rychlost přijetí eura v Česku. Naprosto odlišné postoje zaujímají i v otázce registrovaného partnerství a v problému globálního oteplování.

Ve sporu ohledně reformy veřejných financí, který rozděluje nejen politickou scénu, ale i obyvatelstvo země, se sice shodnou na nutnosti změn, nicméně Švejnar má k přijaté reformě výhrady a v pondělí poprvé otevřeně připustil, že jako prezident by balík reformních zákonů nepodepsal.

Oba kandidáti se liší zejména v otázce přijetí eura. Václav Klaus je dlouhodobě kritický ke snahám o rychlé přijetí evropské měny. Mělo by se tak podle něj stát až ve chvíli, kdy na to bude česká ekonomika plně připravena. Naopak Jan Švejnar tvrdí, že Česko by mělo přijmout euro co nejdříve, tedy v roce 2012. Důvodem je podle něj to, že česká ekonomika je velmi otevřená, podniky vyvážejí hlavně do zemí eurozóny a výkyvy kurzu jsou největším rizikem hospodářství.

Stejně tak se oba rozdílně staví k integračním procesům v Evropské unii. Klaus dlouhodobě kritizuje způsob evropské integrace. Nová reformní smlouva EU je podle něj pouze přejmenovanou euroústavou, kterou v minulosti jednoznačně odmítl. Švejnar se naopak domnívá, že Česko by se mělo aktivně účastnit na všech procesech, které se konají v EU, neboť jen v rámci většího celku může v dnešním konkurenčním prostředí realizovat svoje zájmy.

Podobně se neshodnou v názoru na globální oteplování. Klaus tvrdí, že „globální oteplování způsobené lidmi je nesmyslná fikce“. Podle Švejnara je však potřeba se touto problematikou vážně zabývat a netvrdit, že to není problém.

Úplně opačný postoj zaujímají v otázce registrovaného partnerství. Klaus jako prezident, podobně jako většina ODS, nesouhlasí s registrovaným partnerstvím a před dvěma lety dokonce vetoval zákon o jeho zavedení. Jeho oponent registrované partnerství nejenom podporuje, ale nebyl by ani proti adopcím dětí pro homosexuální páry.

Spíše se shodnou na řešení veřejných financí. Oba vnímají přijatou reformu jako potřebnou. Švejnar nicméně tvrdí, že je sice potřebná, ale má rezervy v tom, jak je připravena, například kritizuje zrušení daňové progrese. V pondělí ve veřejné debatě o ekonomické strategii poprvé otevřeně připustil, že jako prezident by balík reformních zákonů nepodepsal.

Podobné názory mají i na problematickou otázku umístění amerického radaru v Česku. Klaus je přesvědčen, že americký radar nakonec na českém území postaven bude. Pro Švejnara je radar pravděpodobně nejlepší řešení, ale je třeba vyčkat a pokračovat v jednání s USA, neboť situace na americké straně se vyvíjí.

Podobně nevyhraněný mají vztah i ke komunistické straně. Klaus rozlišuje předlistopadovou komunistickou éru a současnou KSČM, která se podílí v parlamentě na tvorbě zákonů. Podle Švejnara se s KSČM musí jednat vzhledem k jejímu úspěchu ve volbách, nicméně považuje za nutné, aby se komunisté změnili ve státotvornou stranu.

Oba kandidáti se shodně staví za zavedení školného a v otázce zavedení eutanazie jsou proti s tím, že Švejnar si dovede představit extrémní případy, kdy by byla možná. Klaus i Švejnar jsou toho názoru, že Česko se neobejde bez jaderné energie.

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Více fotek
  • Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/11/1098.jpg
  • Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/56/5511.jpg