Na nedělní volbě srbského prezidenta závisí i budoucnost Kosova

Bělehrad - Srbové se v neděli po dvou týdnech znovu vydají do volebních místností, aby v druhém kole prezidentských voleb rozhodli o nové hlavě státu. Souboj mezi stávajícím proevropským prezidentem Borisem Tadičem a ultranacionalistou Tomislavem Nikoličem však neurčí pouze toho, kdo bude stát v čele Srbska příštích pět let.

Výsledek hlasování je hlavně vnímán jako referendum o dalším směřování této balkánské země a v neposlední řadě může ovlivnit i vyhlášení nezávislosti separatistické provincie Kosovo, které se očekává krátce po nedělních volbách. Podle analytiků Albánci s případným odtržením Kosova vyčkávají právě na výsledek prezidentských voleb.

Podle diplomatů by vítězství nekompromisního Nikoliče, který prosazuje těsnější vztahy s Ruskem, mohlo vyhlášení samostatnosti Kosova urychlit. Pak by Albánci nový stát vyhlásili pravděpodobně už týden po hlasování, o víkendu 9. či 10. února. V případě úspěchu Tadiče, který je vstřícněji naladěn k Evropské unii a kterého by v prezidentském křesle raději viděl Západ, by se se samostatností tolik nespěchalo. Představitelé Kosova by zřejmě vyčkali alespoň do ukončení schůzky ministrů zahraničí Evropské unie plánované na 18. února.

Experti na Balkán se neshodují, jaké řešení by provincii Kosovo do budoucna zajistilo bezpečnost a prosperitu. Podle někdejšího zvláštního zmocněnce OSN pro lidská práva v Jugoslávii Jiřího Dienstbiera by jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova situaci v regionu destabilizovalo. Za vhodnější model proto považuje autonomii. Naopak podle Filipa Tesaře z Ústavu mezinárodních vztahů nepanuje ve světových diplomatických kruzích důvěra, že by Srbové v případě autonomie spravovali provincii efektivně.

Předvolební průzkumy mírně favorizují dosavadní hlavu státu. Rozdíly v preferencích jsou však velmi těsné a odborníci si netroufají odhadnout, kdo se nakonec bude radovat.

V prvním kole 20. ledna zvítězil se ziskem necelých 40 procent hlasů Nikolić, pro Tadiče hlasovalo 35,4 procenta voličů. Zbývající hlasy připadly ostatním sedmi kandidátům. A právě o tyto hlasy půjde ve druhém kole podle analytiků především.

Podporu Tadičovi již vyjádřila Liberální demokratická strana a také uskupení reprezentující Maďary z Vojvodiny. Očekává se, že na svou stranu získá také část přívrženců třetího v pořadí z prvního kola, populisty Velimira Iliče. Nikolić může naopak počítat s hlasy stoupenců neúspěšného kandidáta Socialistické strany Srbska bývalého prezidenta Slobodana Miloševiče.

Do rozhodování voličů oproti očekávání nakonec nepromluví srbský premiér Vojislav Koštunica, který ve středu oznámil, že jeho Demokratická strana Srbska (DSS) nepodpoří ani jednoho z kandidátů. Minulý týden přitom DSS Tadičovi, který stojí v čele koaliční Demokratické strany, nabídla svou podporu výměnou za závazek, že prezident zastaví sbližování Srbska s EU, pokud unie vyšle do Kosova plánovanou civilní misi. Tadić však tuto výzvu odmítl.


Diplomaté se obávají, že Nikoličovo vítězství by mohlo vést k opětovné izolaci Srbska jako za Miloševičova režimu. EU se proto pokusila tento týden pozdvihnout Tadičovy šance na úspěch a nabídla Bělehradu prozatímní dohodu o obchodu a vízové politice. Ta má být jakýmsi předstupněm k podpisu asociační dohody Srbska s unií, jež je předpokladem plného členství země v EU.

Důležitou roli pro výsledek voleb může podle pozorovatelů sehrát také volební účast. Předvolební průzkumy naznačují, že se k volbám chystá okolo 65 procent z 6,7 milionu oprávněných voličů. Takto vysoká volební účast by nahrávala do karet Tadičovi, naopak nižší účast by napomohla Nikoličovi.

Nedělní volby mají pro oba kandidáty zvláštní příchuť i v tom, že se zopakuje souboj z roku 2004, kdy proti sobě ve druhém kole prezidentského klání stanul také Tadić s Nikoličem. I tehdy postoupil šéf srbských radikálů s mírným náskokem, ve druhém kole však Tadić získal přes 53 procent hlasů.

Kosovští Albánci demonstrují za nezávislost
Zdroj: ČT24
Autor: ČT24