Česká republika podporuje vstup Turecka do Evropské unie

Praha - Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v rámci své cesty po Evropě navštívil Českou republiku. Při setkání s premiérem Mirkem Topolánkem ocenil podporu české vlády při vstupu Turecka do Evropské unie. Český premiér znovu potvrdil, že jinou než plnohodnotnou formu členství Turecka nepovažuje za vhodnou. Oba politici také prohlásili, že jejich země spojuje zájem o stabilitu i snaha posílit vzájemné obchodní vztahy.

Erdogan se dnes setká ještě s prezidentem Václavem Klausem, který je dlouhodobým zastáncem vstupu Turecka do Evropské unie. Vlažnější postoj k tureckému členství má na naší politické scéně pouze KDU-ČSL, obdobně jako německá CDU.

„Myslím, že je třeba podpořit experiment, kdy dochází k propojení politického islamistického režimu s normálně fungující sekulární demokracií západního typu. Vstup Turecka do unie bude příkladem pro islámský civilizační okruh a nemůžeme ani opominout otázky bezpečnostní, strategické i energetické, které v poslední době nabývají na významu,“ vysvětluje europoslanec Jan Zahradil, proč Česká republika Turecko v získání členství podporuje.

Trik privilegovaného partnerství

Velmi silným odpůrcem vstupu je Francie, její prezident Nicolas Sarkozy dokonce vyzval unii k ustavení výboru, který by určil nejzazší hranice unie a tím mimo jiné zamezil Turecku, aby se stalo součástí Evropy. Kritici tureckého členství, včetně Francie, jsou zastánci určité kompromisní varianty, takzvaného privilegovaného partnerství. Co by to přesně znamenalo pro obě strany, zatím ale nikdo konkrétně nevymezil.

Turecko s jinými návrhy, než je plnohodnotné členství, nesouhlasí. „Privilegované partnerství je určitý trik. Propojení Turecka a Evropské unie je dnes už tak úzké, že si lze jen těžko představit, co by mohlo takové partnerství ještě nabídnout,“ zdůvodňuje turecký nesouhlas a neperspektivnost takové nabídky Jan Zahradil.

Česká pomocná ruka je spíše přáním 

Podle Zahradila je vstup Turecka do unie v některých členských zemích problémem především mentálním a psychologickým. Domnívá se proto, že země, jako je Česká republika, ve které nežije žádná velká turecká menšina a která se ve své historii nedostala do konfliktů s Tureckem, by mohla během vyjednávání sehrát roli prostředníka, který by se pokoušel medializovat roli Turecka v Evropské unii.

„Česká republika není natolik významným hráčem na mezinárodní scéně, aby mohla silněji přispět k prosazení Turecka do unie,“ oponuje Zahradilovi Klára Stejskalová, vedoucí zahraniční redakce Radiožurnálu.

Topolánek věří v dialog, který vyřeší napětí na tureckých hranicích

V přiklonění na stranu souhlasu nebo nesouhlasu s členstvím Turecka v unii hrají roli jak ekonomické vztahy, tak politika, především otázky přistěhovaleckých menšin a turecko-kurdských vztahů.

O těchto tématech a napětí na hranicích s Irákem, kde turecká armáda podnikla v posledních dnech několik přeshraničních operací, Topolánek během oficiální schůzky s Erdoganem nemluvil, připustil ale, že o nich s tureckým premiérem hovořil při soukromém setkání. „Samozřejmě vnímám citlivost turecko-iránské hranice a netěší mě, že vznikají taková ohniska napětí. Mám ale dojem, že představitelé obou zemí jsou schopni problém řešit,“ prohlásil český předseda vlády.

Poslední hodnotící zpráva předpokladů úspěšného vstupu do Evropy vytýkala Turecku především nesvobodu vyjadřování a také nedořešenou kyperskou otázku. Přesto bylo hodnocení pozitivnější než předchozí, body získalo Turecko vyřešením politické krize v uplynulém roce.

Klikatá je cesta Turecka do Evropské unie

O plné členství požádalo Turecko už v roce 1987, ale jeho žádost byla zamítnuta pro nestabilní politické a hospodářské poměry. První jednání o členství proběhlo až o téměř dvacet let později v roce 2004, na vstup si ale Turecko bude muset ještě počkat - v unii se hovoří o roce 2023. Podle Michala Thima, analytika z Asociace pro mezinárodní otázky, jsou pro vstup nové členské země nastaveny určité vstupní parametry, na jejichž dodržení budou v případě Turecka stávající unijní členové, především ti, kteří jsou proti vstupu, trvat do nejmenších detailů.

Někteří analytici se domnívají, že Turecko nebude nikdy právoplatným členem Evropské unie nebo že tento proces bude trvat několik desetiletí. Podle Michala Thima je ale těžké předpovídat, co se stane za deset let, vývoj Evropy, jak dosvědčuje historie, je neodhadnutelný. Domnívá se dokonce, že pokud budou reformní snahy současné vlády pokračovat stejným tempem jako dosud a pokud legislativní změny budou také uvedeny do praxe, mohlo by být Turecko připraveno na vstup dříve. Nedá se ovšem počítat, že by získalo členství před rokem 2014, kdy končí současný finanční plán Evropské unie, a je těžko odhadnutelné, zda v další etapě bude počet finančních prostředků na přijmutí Turecka dostatečný.

Europoslanec Jan Zahradil (ODS)
Europoslanec Jan Zahradil (ODS)
Více fotek
  • Europoslanec Jan Zahradil (ODS) autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/67/6603.jpg
  • Mapka území Turecka, Iráku a Íránu autor: ČT24, zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/67/6605.jpg