Společnost vlasteneckých přátel umění, předchůdce Národní galerie

Praha - Historie Národní galerie začíná 5. února 1796 založením Společnosti vlasteneckých přátel umění. Z její iniciativy, na návrh Františka, hraběte Šternberka-Manderscheida, byla v Černínském paláci zřízena obrazárna, která se několikrát stěhovala, mimo jiné do Rudolfina a později do Ústřední knihovny hl. m. Prahy. V roce 1936 přešla do vlastnictví státu a jako Sbírka starého umění se stala součástí pozdější Národní galerie. NG je střediskem českého muzejnictví v oblasti výtvarného umění i centrem vědecké práce. Spravuje velice cennou sbírku děl výtvarného umění, která čítá více než 300 000 sbírkových předmětů. Do správy NG patří řada hodnotných objektů, mimo jiné i nedávno rekonstruovaný Veletržní palác, v němž NG zřídila Muzeum moderního umění.

Druhým základním fondem se staly sbírky Moderní galerie, vzniklé v roce 1901. Sloučením obou sbírek, doplněných grafickou sbírkou Hollareum a Státní sbírkou novodobého sochařství vzniká na základě zákona z května 1949 Národní galerie.
 
Současná NG nabízí ke zhlédnutí širokou škálu jedinečných výtvarných děl od předních evropských a českých mistrů. Sbírky jsou uloženy jak ve vlastních objektech (Šternberský palác, Palác Kinských, Anežský klášter, Veletržní palác), tak v budovách pronajatých (Jiřský klášter, Jízdárna Pražského hradu, Valdštejnská jízdárna, zámek Zbraslav).
 

Vydáno pod