Státy střední Evropy postupně reformují své penzijní systémy

Praha - Do dvaceti let se bude věk průměrného Evropana blížit padesátce. Vlády ve střední Evropě se snaží s tímto trendem bojovat důchodovými reformami, které by měly zmírnit dopad rostoucího počtu penzistů na státní pokladny.

Česká vláda schválila návrhy úprav důchodového systému, podle kterých by lidé v budoucnu mohli odcházet do penze v 65 letech a povinné odvody na důchody by měli platit 35 let místo dosavadních 25 let. Kabinet hodlá v další fázi reformy do voleb v roce 2010 prosadit i tzv. opt-out, tedy možnost přesměrovat část odvodů ze státního systému do spoření u fondů. Nyní občané mohou u soukromých fondů spořit na důchod pouze nad rámec povinných odvodů.

Penzijní reformy ve střední Evropě

I ostatní státy střední Evropy musí tuto otázku řešit, starý systém penzí je totiž finančně neúnosný. Polsko má reformu za sebou už od roku 1998, muži chodí do důchodu v 65, ženy pak v 60. Penze se zde financují nejen z průběžných plateb, ale též prostřednictvím spoření na důchod, které je povinné.

Ve Slovinsku prošel důchodový systém zásadní reformou v roce 2000. Podle ní se bude průběžně zvyšovat věk odchodu do důchodu až na 63 let pro muže a 61 let pro ženy v roce 2014. Analytici tvrdí, že kvůli stárnutí populace bude třeba dalších změn ve financování penzí. Nyní je systém založen na povinných odvodech, ale stát občany motivuje k tomu, aby si kvůli vyšším důchodům dobrovolně spořili.

Na Slovensku se chodí do důchodu v 62 letech. Levicový kabinet ujišťuje obyvatelstvo, že věk odchodu do důchodu zůstane neměnný. Vládní strategie pro přijetí eura však počítá s případným zvyšováním důchodového věku, pokud by takový krok byl nezbytný pro udržení stability rozpočtu. Slováci mohou rozdělit odvody z povinného důchodového pojištění a polovinu z nich nechat převést do správcovských společností. Spoření na důchod ve fondech je povinné pouze pro ty, kterým vznikla účast na důchodovém pojištění po 1. lednu 2005, pro ostatní je dobrovolné.

V Maďarsku je věk pro odchod do důchodu stejný u žen i u mužů, a to 62 let. Na reformě se zdejší politická reprezentace dosud neshodla, lidé od konce 90. let pouze mohou využívat dobrovolné důchodové připojištění. Pokud k reformě nedojde v nejbližších letech, nynější systém financování penzí se po roce 2020 dostane do vážných potíží.

Důchodci a jejich měnící se pozice ve společnosti

Evropě se říká starý kontinent, zanedlouho bude toto označení zcela na místě, její populace totiž neustále stárne. Důchodci se ale dostávají postupně do zcela jiné situace, než byli dřív - jsou aktivnější, sebevědomější a roste jejich politická moc. V některých státech vznikají politické strany zaměřené přímo na penzisty. I v Česku se taková strana objevila, Důchodci za životní jistoty se ale v politice dlouho neudrželi.

Důchodci bourají stereotypy, jsou otevřenější novým věcem než kdy dřív. Existují speciální kurzy pro seniory, které je seznamují s internetem a jinými novinkami v běžném životě.