Priština - Kosovo jednostranně vyhlásí nezávislost v neděli. Prohlásil to dnes kosovský premiér Hashim Thaçi a potvrdil tak dřívější spekulace, podle nichž se tato provincie na jihu Srbska, kterou obývají převážně Albánci muslimského vyznání, oddělí od zbytku země právě v tento den. Proti záměru Prištiny dnes v Bělehradě demonstrovala asi tisícovka Srbů a další protesty jsou svolávány na pondělí.
Premiér Thaçi: Kosovo vyhlásí nezávislost v neděli
Bělehrad s odtržením provincie, kterou Srbové považují za historické jádro své země, nesouhlasí a srbská vláda již předem označila tento akt za neplatný. Na protest proti chystanému osamostatněním Kosova se dnes v Bělehradě před velvyslanectvím Slovinska sešlo asi 1000 lidí, kteří mávali národními vlajkami a požadovali zachování Kosova uvnitř hranic státu.
Hornaté území, rozlohou i počtem obyvatel o něco menší než střední Čechy, hospodářsky jedna z nejméně rozvinutých evropských oblastí, kde se přitom ale už sedmý rok platí eurem, od středověku už několikrát osudově zasáhlo do srbských dějin.
Kosovo patřilo Srbsku od konce 12. století až do prohrané bitvy s Tureckem na Kosově poli v roce 1389. Následná četná povstání proti turecké nadvládě nakonec vedla v 17. století k hromadnému exodu Srbů, Osmanská říše pak vylidněné území osídlila spřízněným, většinou muslimským albánským etnikem. Srbové se tak postupně ocitli v Kosovu v menšině, nikdy však nepřestali považovat jeho území za kolébku své kultury a státnosti - i když Albánci tvrdí, že jako potomci starověkých Ilyrů vlastně žili v Kosovu dávno před příchodem Slovanů. Kontrolu nad Kosovem Srbsko opět získalo v roce 1918.
Široká autonomie v jugoslávské ústavě z roku 1974 z formálně srbského Kosova činila de facto stát ve státě, provincie přitom ale nikdy nezískala status svazové republiky. Nespokojení Albánci po smrti jugoslávského vůdce Josipa Broze Tita vyvolali v roce 1981 protisrbské nepokoje, po nichž následovala několikaletá vlna násilných konfrontací. V červnu 1990 pak zrušil srbský parlament autonomní status oblasti a zástupci kosovských Albánců o měsíc později jednostranně vyhlásili nezávislou republiku. Bělehrad reagoval tlakem na posrbštění oblasti, kvůli etnickým čistkám zahájilo NATO v březnu 1999 na Jugoslávii letecké útoky, které skončily o necelé tři měsíce později kapitulací Bělehradu.
Kosovo se na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN číslo 1244 ocitlo pod mezinárodní správou OSN a srbské jednotky v oblasti nahradily mírové sbory KFOR. Zvláštní zmocněnec generálního tajemníka OSN Marrti Ahtisaari před rokem zveřejnil plán budoucího uspořádání Kosova, podle něhož je jediným řešením situace vyhlášení nezávislosti provincie pod mezinárodním dohledem. Srbská vláda i kosovští Srbové jsou ale ochotni připustit pouze širokou autonomii Kosova v rámci Srbska, požadavky na odtržení provincie rázně odmítají.
Zdráhání nad uznáním nezávislosti Kosova
Pro nezávislé Kosovo se dlouhodobě vyslovují USA, Evropská unie nechá uznání případné nezávislosti na jednotlivých členských státech a společně postupovat nebude - podobně jako v případě Černé Hory. Do Kosova ale vysílá v rámci mise EULEX dvoutisícový sbor policejních jednotek a administrativních pracovníků.
Třebaže většina sedmadvacítky nezávislost Kosova podporuje, některé evropské státy se ji zdráhají uznat z obav, že by mohlo jít o precedens pro separatisty v ostatních zemích. Jde především o Kypr, Rumunsko, Španělsko, Bulharsko, Řecko a Slovensko. Bývalý vůdce povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a kosovský premiér Hashim Thaçi přesto tvrdí, že nezávislé Kosovo je připravena uznat asi stovka zemí. Striktně proti je naopak Rusko, které Bělehrad otevřeně podporuje a s osamostatněním provincie proti vůli vlády v Bělehradě ostře nesouhlasí. Srbský premiér Vojislav Koštunica prohlásil, že „uznání tohoto loutkového státu by bylo největším ponížením Srbska v jeho dějinách“.
Co bude následovat po vyhlášení nezávislosti Kosova, se dá jen těžko odhadnout. Možné scénáře sahají od - přinejmenším dočasného - zachování statusu quo přes rozdělení provincie podle etnického principu, drobné potyčky po rozsáhlé násilné střety či dokonce masivní exodus 120.000 Srbů z Kosova. Hrozí i protiopatření ze strany Srbska - blokáda hranic, obchodní embargo, přerušení telefonních a internetových linek a dodávek vody a elektřiny. Staronový proevropský srbský prezident Boris Tadić ale říká: „Srbsko nikdy neuzná nezávislost Kosova a bude chránit svou územní celistvost a suverenitu všemi demokratickými prostředky, zákonnými argumenty a diplomatickým jednáním. Neuchýlí se ale k násilí a k válce.“
GALERIE
Srbové protestující v Bělehradě proti osamostatnění Kosova