Mendělejev představil periodickou tabulku prvků

Moskva - Roku 1869 publikoval Mendělejev poprvé periodický zákon, který tuto závislost vyjadřuje, a periodickou tabulku prvků, která je grafickým vyjádřením periodického zákona. V tabulce vynechal místa pro prvky, o kterých předpověděl, že budou objeveny později. Mendělejev, který kromě chemie psal i články o fyzice, ekonomii či o původu ropy, zveřejnil 6. března 1869 v časopise Ruské chemické společnosti práci "Vztah vlastností prvků k atomovým hmotnostem" o periodickém zákonu chemických prvků.

Periodická tabulka prvků je uspořádáním všech chemických prvků v podobě tabulky podle jejich rostoucího protonového čísla a seskupené podle jejich cyklicky se opakujících podobných vlastností. Geniálnost Mendělejevova uspořádání prvků, které je projevem pochopení přirozeného vztahu mezi prvky, potvrdilo studium rentgenových spekter a kvantová mechanika.

Legenda o chemikově objevu: pasiáns

Legenda tvrdí, že chemikovi pomohl tehdy rozšířený pasiáns. Vyrobil si kartičky s názvy a vlastnostmi chemických prvků a pokoušel se je nějak logicky seřadit. Řešení údajně objevil, když u něj propukla chřipka a tóny Schumannova kvintetu E dur mu splynuly s chemickými prvky. V hudbě se tóny podobné zvukové kvality opakují v oktávách a Mendělejev dovodil, že se budou opakovat i kvality prvků. Z pravidelně se opakujících vlastností prvků pak vyvodil tzv. periodický zákon.

Rok po oznámení objevu předložil tento rodilý Sibiřan tabulku přesnější, doplněnou o další prvky. Ve své tabulce navíc ponechal mnoho volných míst pro ještě neobjevené prvky. V roce 1870 předpověděl existenci prvků ekaaluminia (gallium), ekaboru (skandium) a ekasilicia (germanium), což bylo bráno se značnou skepsí. Když však byly tyto prvky později skutečně objeveny, dosáhl Mendělejev světového uznání. 

Objasnění, proč vlastně jeho zákon platí, se Mendělejev nedočkal a nedočkal se ani Nobelovy ceny. To vysvětlil v roce 1913 britský fyzik Henry Moseley, který objevil závislost mezi frekvencí určitých čar prvku a počtem protonů v jeho jádře. Tím upřesnil periodickou soustavu v tom smyslu, že rozhodující pro postavení prvku v tabulce není jeho atomová hmotnost, ale protonové číslo.

Jako nejmladší z 15 sourozenců se Dmitrij Ivanovič Mendělejev narodil 8. února 1834 v sibiřském Tobolsku. Otec byl slepý a matka řídila továrnu na výrobu skla. Po gymnáziu v Moskvě vystudoval na petrohradském pedagogickém institutu němčinu, francouzštinu a chemii. Krátce působil v Německu a ve Francii. Z Petrohradské státní univerzity odešel v roce 1890.

Náruživý kuřák a piják čaje, který byl dvakrát ženatý, zemřel na infarkt v Petrohradě 2. února 1907, šest dní před svými 73. narozeninami. 

Pomnik na počest ruského chemika Dmitrije Mendělejeva
Pomnik na počest ruského chemika Dmitrije Mendělejeva