Česká vláda zatím o nezávislosti Kosova jednat nebude

Praha - Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se sice chystal 2. dubna vládě předložit návrh na uznání srbské provincie Kosovo, nicméně premiér Mirek Topolánek dnes rozhodnutí české vlády o uznání jihosrbské provincie odložil. S návrhem ministra zahraničí nesouhlasila mimo jiné KDU-ČSL, která tento krok považuje za předčasný.

Česká diplomacie však již začátkem března prostřednictvím vicepremiéra pro evropské záležitosti Alexandra Vondry deklarovala, že dříve či později nezávislost Kosova uzná. Nicméně před mezinárodním uznáním nezávislosti Kosova i prezident Václav Klaus zopakoval své dřívější obavy, že souhlas s únorovým jednostranným osamostatněním by mohl působit jako precedens pro zahraničí. 
 
Proti uznání jihosrbské provincie se staví i opoziční ČSSD a komunisté. Nezávislé Kosovo má i mezi veřejností své odpůrce. Poslední petici proti uznání nezávislého Kosova, kterou podepsalo 1 300 osob, přijal předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček 19. března.
 
Nesouhlas s odtržením Kosova vyslovuje kromě veřejnosti i řada českých politiků. Uznání nezávislosti Kosova by podle exministra Jana Kavana (ČSSD) bylo příkladem pro separatisty v jiných zemích, například v ruském Čečensku či španělském Baskicku a Katalánsku. „Je naprosto nutné dát naší vládě najevo, že vůle většiny Čechů je vyjádřit solidaritu se Srbskem a jednostranné vyhlášení Kosova neuznat,“ prohlásil na nedávné demonstraci. 
 

Jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova k 7. březnu uznalo 16 členských zemí Evropské unie. Kosovskou deklaraci nezávislosti ze 17. února uznaly mezi prvními velké státy unie jako Francie, Británie nebo Německo, které patřily spolu s USA k hlavním zastáncům kosovské samostatnosti. Celkově tak učinilo již přes 30 zemí světa.
 
Rozhodně proti jednostrannému kroku Prištiny jsou naopak Španělsko, Kypr, Slovensko, Řecko a Rumunsko, které samy musejí řešit nároky národnostních menšin na svém území. Stejný postoj zastávají z neunijních zemí vedle Srbska také Rusko nebo Čína, Bosna a Hercegovina, Makedonie a tradiční spojenec Srbska Řecko.
 
Ze zbývajících států „sedmadvacítky“ již proces uznání nezávislosti Kosova zahájila Litva. Totéž plánují v blízké budoucnosti udělat i Bulharsko a Maďarsko. Poslední dva státy EU, Portugalsko a Malta, se ještě nerozhodly, očekává se nicméně, že se přidají k většině unie a Kosovo uznají.
 
Srbsko opakovaně prohlásilo, že samostatné Kosovo neuzná nikdy. Srbská vláda chce Kosovo rozdělit podle etnického klíče mezi většinové Albánce a menšinové Srby. Kosovští Albánci, kteří tvoří 90 procent dvoumilionového kosovského obyvatelstva, podobné návrhy odmítají.