Apríl! Den vtipálků

Praha - První duben je od nepaměti dnem, kdy se člověk může lehce stát terčem vtípků a žertíků všeho druhu. Podle dochovaných zápisů spočíval obyčej především v tom, že se lidé posílali pro něco nesmyslného, například pro zaječí peří, kohoutovo vejce, muší sádlo či vtipné semínko. Ten, kdo se nechal nachytat, si vysloužil hanlivý titul „aprílový blázen“ a byl po celý den terčem posměchu. Název apríl je odvozen z latiny a česky znamená duben. Zatímco v řadě jazyků odvozenina původního latinského pojmenování měsíce zůstala, v češtině je apríl spojován výhradně s prvním dubnovým dnem.

To, že je první duben „svátkem všech bláznů“, je všeobecně uznávaná a téměř po celém světě rozšířená tradice. Vyvádění aprílem je podle badatelů písemně dokumentováno už ze 17. století, v Čechách se datuje rokem 1690. Méně jasný je ale původ tohoto zvyku.
 
Nejpočetnější skupina badatelů se přiklání k názoru, že jeho počátek lze nalézt v reformě kalendáře, kterou uskutečnil Julius Caesar. Ten v roce 46 před naším letopočtem přesunul začátek roku na duben a i když od středověku začíná rok v lednu, aprílu už zůstala jeho rozverná tradice. Podle dalších dohadů leží počátek prý v Anglii, kde se první duben dodnes nazývá All fool's day - Den všech bláznů. Původ obyčeje se však odvozuje i od pohanského bůžka smíchu, který měl prý svátek v dubnu.
 
Bezkonkurenčně nejvíc lidí se podaří každoročně nachytat novinářům. Dnes už legendární novinářský apríl se na začátku 20. století povedl jistému durynskému deníku, který napsal, že kvůli přebytkům ve státní kase budou úřady vyplácet zpět část daní. Nával před úřední budovou byl na 1. dubna skutečně masový a zabarikádovaní úředníci tehdy jen s obtížemi odráželi požadavky davu na vrácení přeplatků.
 
V Mongolsku byl zase údajně chycen sněžný muž, což místní list Mongolyn Dzalúčúd doložil i dvěma fotografiemi. A Maďaři se v roce 1997 těšili, že se jim v budapešťské zoo vylíhne dinosaurus.
 
Zdařilé aprílové zprávy se podařilo zveřejnit i českým mediím. Deník MF Dnes aprílem na konci 90. let téměř vylidnil Brno. Pod titulkem „Brno je před evakuací, přehradní hráz praská“, autoři vylíčili katastrofickou vizi destrukce hráze Brněnské přehrady, panický útěk obyvatel a krizová opatření, která se začala ve městě uskutečňovat. Zpráva vyvolala mezi Brňany neuvěřitelnou paniku.
 
Pro změnu Pražany šokoval stejný deník v roce 1985 článkem Zdařilý zásah o tom, že kvůli autostrádě v centru Prahy odstřelili Městské muzeum. Majitele modrých knížek zase v roce 1999 vyděsilo oznámení MF Dnes, že NATO chystá prověrky všech českých majitelů dokladu „neschopen vojenské služby“. A rok předtím Česko truchlilo nad smutnou zprávou, že musíme vrátit zlato z Nagana, protože se ukázalo, že Dominik Hašek je Fin.