Před padesáti lety vznikl proslulý Český egyptologický ústav

Praha - Český egyptologický ústav Filozofické fakulty Univerzity Karlovy má za 50 let své existence na kontě řadu významných objevů. Největším z nich bylo odhalení nekrálovské hrobky, která patřila vezíru Ptahšepsesovi z poloviny 3. tisíciletí před naším letopočtem. K dalším velkým úspěchům patří odkrytí nekropole v Abúsíru, objev šachtového hrobu "správce paláců a kněze předčitatele" Iufaa. Pozornost vzbudilo i loňské odhalení hrobky kněze Inpunefera.

„Ve srovnání s kolegy z celého světa si naši egyptologové počínají velice zdárně,“ soudí Břetislav Vachala, zástupce ředitele Českého egyptologického ústavu. Vedle egyptologů se na českých výzkumech v oblasti podílí i řada dalších odborných pracovníků: geofyziků, geodetů, antropologů, architektů, restaurátorů a pomáhá jim zhruba třicítka egyptských dělníků.

Počátky vědeckého zájmu o Egypt v českých zemích jsou neoddělitelně spjaty se jménem Františka Lexy, mimo jiné autora dodnes uznávané práce o staroegyptské magii a mluvnice démotštiny. Lexa se už v roce 1919 stal soukromým docentem egyptologie na UK, o šest let později byl jeho zásluhou na půdě pražské filozofie založen egyptologický seminář.

K dalším významným postavám české egyptologie patřili Zbyněk Žába či Jaroslav Černý. Právě Černý, který v roce 1946 odešel do Velké Británie a později působil na univerzitách v Londýně a Oxfordu, byl ve své době považován za jednoho z nejvýznamnějších odborníků na starověký Egypt. Žába se zase v 50. letech výrazně zasloužil o vznik egyptologického ústavu. Impulzem se tehdy stala výstavba Asuánské přehrady, která ohrozila řadu staroegyptských památek. Československo místo finančního příspěvku nabídlo odborníky, pro které vznikl ústav s pracovišti v Praze a v Káhiře.

V roce 1960 získal ústav koncesi pro výzkum na pyramidových polích v Abúsíru u egyptské metropole. Po významném odkrytí hrobky vezíra Ptahšepsese v 60. letech si ústav získal uznání také objevením papyrového archivu Raneferefova zádušního chrámu či odkrytím a prozkoumáním pyramidového komplexu královny Chentkaus.

Další unikátní nálezy uskutečnili čeští egyptologové v druhé polovině 90. let. V listopadu 1995 objevili hrobku soudce Kara a k ní přilehlý rodinný hřbitov (z doby asi 2200 před Kristem), jejíž význam tkví v poměrně dobrém zachování reliéfní výzdoby hrobek. V březnu 1996 pak našli 23 metrů pod zemí nedotčenou hrobku faraonova majordoma, starou asi 2500 let. Loni se českým vědcům podařilo odkrýt nedaleko Baharíji dosud neznámé doklady o osídlení z poloviny třetího tisíciletí před Kristem.

Pyramidy v Abúsíru
Pyramidy v Abúsíru