Ústavní soud stále častěji rozhoduje politické kauzy

Praha - Pokud politici neuspějí ve sněmovně či v Senátu, stále častěji se obracejí na Ústavní soud, aby rozhodl, zda schválený zákon, který se jim nelíbí, není v rozporu s Ústavou. V této souvislosti odborníci začínají považovat Ústavní soud za další parlamentní komoru. Právě na jeho rozhodnutí se politici chtějí při svých politických diskusích odvolávat. 

„Každá strana, která prohraje dnes v parlamentu, se obrací na Ústavní soud, aby to nějak napravil, ale samozřejmě je věcí Ústavní soud, zda připustí taková rozhodování,“ komentoval současné dění na české politické scéně poslanec sociální demokracie Stanislav Křeček. 
 
Politické rozpory se projevily v poslední době zejména při rozhodování o ústavnosti daňové reformy a poplatků u lékaře. První stížnost ČSSD na reformu zamítl senát v lednu. Kromě této normy měl politický podtext i zákon o vznik Ústavu totalitních režimů. Vzhledem k tomu, že hlasování je tajné, nelze zjistit, jak soudci hlasovali. Veřejně své výhrady k zákonu o reformě veřejných financí prezentoval jen Pavel Rychetský, František Duchoň či Jan Musil. Bez připomínek oba případy zanechali například Stanislav Balík nebo Dagmar Lastovecká.  
 
Při rozhodování o poplatcích u lékaře opozice odkazuje zvláště na ústavní ustanovení, že „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.“ 
 
Přesto, že ústavní soudci jsou považování za vrchol nezávislé právnické profese, poslední dobou stále častěji vychází na povrch, že i oni jsou lidé s jistými politickými názory, čehož se snaží politici využívat. Na tyto obavy upozornil v pořadu Otázky Václava Moravce i šéf ústavních soudců Pavel Rychetský. Zároveň připustil, že tyto ideologické spory mají vliv na vnitřní situaci Ústavního soudu. A právě proto prý Rychetský přemýšlel o rezignaci. Rozhodování soudců je podle něj v klíčových chvílích těsné a politicky podbarvené.

Někteří ústavní experti se domnívají, že jde o velmi ožehavý problém. Podle první porevoluční ministryně spravedlnosti Dagmar Burešové je situace na Ústavním soudě skutečně napjatá, neboť soudci se stále častěji rozdělují na levici a pravici. „Ústavní soudci jsou výrazné figury, výrazné osobnosti v oblasti práva a samozřejmě mají též své politické názory a ať se nám to líbí nebo nelíbí, tyto jejich názory se též odvíjejí a promítají v rozhodnutích, které Ústavní soud přijímá,“ připomíná k situaci ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
 
Již v minulosti Ústavní soud řešil některé politické kauzy. V době opoziční smlouvy Václav Klaus s Milošem Zemanem navrhli volební zákon, který ve svém důsledku mohl znevýhodnit malé strany. Ústavní soudci jej tehdy zamítli.

Předseda Ústavního soudu ČR
Předseda Ústavního soudu ČR
Více fotek
  • Předseda Ústavního soudu ČR autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/154/15339.jpg
  • První polistopadová ministryně spravedlnosti autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/163/16258.jpg