Zemřel filmový elegán Svatopluk Beneš

Praha - Jako o gentlemanovi filmového plátna se mluví o herci Svatopluku Benešovi. Za svůj život ztvárnil nepřeberné množství filmových a divadelních rolí od filmových milovníků a charakterních postav až po podvodníky a lháře. Do diváckého povědomí se dostal díky hlavní roli Ríši v Pohádce máje a ztvárnění nadporučíka Lukáše v dvoudílné adaptaci Haškova Švejka. Zemřel 27. dubna 2007.

Svatopluk Beneš se narodil do rodiny roudnického traťmistra Petra Beneše 24. února 1918. Souběžně s gymnaziálními studii účinkoval v ochotnickém divadle, které jej zlákalo natolik, že ve svých patnácti letech přes otcovu nelibost odešel z gymnázia na pražskou Státní konzervatoř.

Již během studia s poprvé objevil ve filmu, v roce 1934 hrál vedlejší roli v melodramatickém snímku Hudba srdcí. Po ukončení studia nastupuje v roce 1937 do Městských divadel pražských (tehdy tvořeny vinohradským a Komorním divadlem), kde se ujal např. role Vilíka ve Šrámkově Měsíci nad řekou nebo profesora Higginse v Pygmalionu, dramatické předloze muzikálu My Fair Lady.

Druhá světová válka byla pro Beneše klíčovým obdobím, doboví kritici o něm psali jako o výrázném novém talentu, objevil se mimo jiné ve filmech Ohnivé léto a Noční motýl. Úspěchu dosáhlo filmové zpracování Mrštníkovy Pohádky máje (1940) od Otakara Vávry. V něm se objevil v hlavní roli napraveného studenta práv Ríši po boku Nataši Gollové, s níž jej po celý život pojilo pevné přátelství. Skandálem se stal jeho milostný románek s prvorepublikovou star Adinou Mandlovou.

Do paměti diváků několika generací se zapsal rolí cholerického nadporučíka Lukáše v Dobrém vojáku Švejkovi a jeho pokračování Poslušně hlásím (1956, 1957). Kvůli osobnímu nepřátelství s jedním z produkčních těchto filmů se ale na čas musel stáhnout a už nikdy se mu nepodařilo zcela dobýt své postavení zpět. S Natašou Gollovou si zahrál ještě jednou, v roce 1974 v komedii Drahé tety a já. Benešovým posledním filmem byl snímek Želary. Účinkoval i v nepřeberném množství seriálů, za všechny jmenujme Sňatky z rozumu, Hříšné lidi města pražského, 30 případů majora Zemana, Dynastii Nováků nebo Hotel Herbich.

Svatopluk Beneš byl dvakrát ženatý. V roce 1998 dostal cenu Thálie za celoživotní dílo. Zemřel po více než čtyřleté nemoci v roce 2007 ve věku 89 let ve vinohradské nemocnici. „Být hercem to také znamená stanout zlomen vlastní bolestí tváří v tvář publiku, a přesto nedat najevo svůj stav. Hrát a přitom mít na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal,“ napsal ve vzpomínkové knize Být hercem.

Vydáno pod