Oskar Schindler, zachránce 1200 Židů

Svitavy - Oskar Schindler, rodák ze Svitav a kontroverzní německý obchodník, byl členem nechvalně proslulé NSDAP a spolupracovníkem nacistické vojenské výzvědné služby. Na sklonku války však zachránil na 1200 Židů před deportací do koncentračního tábora, a tím i od jisté smrti. Podle historika Jana Borise Uhlíře nelze opomenout zásluhy Oskara Schindlera, neboť skutečně díky němu válku přežilo více než tisíc židovských mužů a žen. Nicméně skutečnost, že jako sudetský Němec pracoval pro nacistickou výzvědnou službu, je nutné považovat z českého pohledu za vlastizradu. Uhlíř soudí, že Schindler byl ve své podstatě nedůsledný nacista, což se projevovalo mimo jiné i v práci pro nacistickou rozvědku: „Kdyby byl skutečným nacistou, tak by pro Židy nehnul ani prstem.“

Schindler se narodil 28. dubna 1908 ve Svitavách v německé rodině. Po studiích pracoval jako obchodní zástupce různých firem a pokoušel se podnikat. V roce 1935 se stal členem Sudetoněmecké strany (SdP) a po okupaci Československa vstoupil do NSDAP. Pro práci ho také zlákala nacistická vojenská výzvědná služba Abwehr.

V roce 1939 získal Schindler v Krakově bývalou židovskou smaltovnu. V továrně nejprve zaměstnával Poláky, ale postupně začali mezi zaměstnanci převažovat Židé z krakovského ghetta. V té době začal spolupracovat se Společným distribučním výborem se sídlem v Budapešti, který finančně a materiálně pomáhal Židům. „Zaměstnání dalo židovským vězňům šanci na přežití. Určitě docházelo i k bojům o to, kdo se na seznam dostane,“ myslí si místopředseda Židovské obce Tomáš Jelínek.

V roce 1943 bylo však krakovské ghetto zlikvidováno a jeho obyvatelé byli buď pobiti, nebo deportováni do koncentračního tábora Plaszów u Krakova. Po rozhodnutí, že všichni vězni budou převezeni do Osvětimi, Schindler pomocí úplatků a kontaktů dosáhl toho, že nejen své zaměstnance, ale i jejich rodiny převezl do svého dalšího podniku, muniční továrny v Brněnci na Moravě. Tím všechny zachránil od jisté smrti v plynových komorách vyhlazovacích táborů. Jeho pověstný „seznam“ obsahoval jména asi 700 mužů a 300 žen. Schindler do tábora později přijal i další Židy.

Na konci války po výslechu v americkém zajetí a svědectví zachráněných Židů společně s manželkou odjel na západ a v roce 1949 odcestoval do Argentiny.

Na konci padesátých let se Schindler vrátil do Německa a žil ve Frankfurtu nad Mohanem. V roce 1966 se mu dostalo v Německu částečného uznání, když mu byl udělen Spolkový kříž za zásluhy 1. třídy. Dále získal Schindler například Řád papeže Pavla VI. a v Izraeli byl prohlášen Spravedlivým mezi národy.

V roce 1982 vyšel román australského spisovatele Thomase Keneallyho Schindler's Ark (Schindlerova archa). Podle této knihy potom natočil americký režisér Steven Spielberg svůj slavný oscarový film Schindlerův seznam (1993). U příležitosti slavnostní předpremiéry filmu mu byla ve Svitavách odhalena pamětní deska s česko-německým nápisem: „Nezapomenutelnému zachránci života 1200 pronásledovaných Židů.“

Schindlerův seznam
Schindlerův seznam
Více fotek
  • Schindlerův seznam autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1519/151840.jpg
  • Oskar Schindler zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/199/19841.jpg