Místo na dovolenou odjel Nicholas Winton zachraňovat československé děti

Praha - V pražském Kongresovém centru se 9. října setká Sir Nicholas Winton, zachránce 669 československých dětí, se studenty a se sedmnácti ze zachráněných dětí. Bankéř Winton před Vánocemi roku 1938 místo na lyže do Švýcarska přiletěl za svým přítelem Martinem Blakem do Prahy pomáhat organizovat evakuaci osob ohrožených nástupem nacismu. Britský výbor pro uprchlíky z Československa (BRCR) se zabýval dospělými, o odjezd ohrožených dětí se však nikdo nezajímal. Problému se tudíž ujal sám Nicolas Winton.

Rodiče ohrožených dětí stáli před kanceláří BRCR a byli ochotní zůstat v Československu, najde-li se způsob, jak jejich děti dostat do bezpečí. Většina z nich byla později nacisty vyhlazena v koncentračních táborech. Winton se vrátil do Londýna, ale vzhledem k tomu, že nebezpečí nacismu nikdo nebral příliš vážně, a také proto, že za Wintonem nestál žádný bohatý sponzor, měl s organizací potíže.

Než dostal víza, musel předložit žádost pro každé dítě zvlášť, dále lékařské vysvědčení a důkaz, že je pro dítě připravený domov a má ručitele nebo pěstouna, který je ochoten ho živit a posílat do škol až do sedmnácti let jeho věku. Dále musel složit záruku padesát liber na možné vrácení dítěte zpět do země. První seznam dvaceti dětí předložil Winton 14. března 1939 – den před německou invazí a okupací toho, co ještě z Československa zbylo. Tyto první děti odletěly letadlem do Švédska. Všechny ostatní transporty se uskutečnily v uzavřených a zapečetěných vagonech přes Německo do Anglie. Žádná jiná země svoji pomoc nenabídla. Na londýnském nádraží Liverpool Street už čekali na vystrašené děti noví rodiče.

Loučení bývala bolestná, matky váhaly pustit své děti do světa. Jedna z nich své dítě z okna vlaku vytáhla třikrát, než dceru nechala odjet. Zachránila jí tak život. Jen dvacet z 669 dětí, které Winton vyvezl do bezpečí, se po válce setkalo s jedním ze svých rodičů. Pouze pět dětí našlo oba rodiče živé.

Poslední transport – ten největší – měl odjet z Prahy 1. září 1939. Toho dne vtrhl Hitler do Polska a hranice byly proto uzavřeny. Na nádraží se už shromáždilo 250 dětí, ale vlak nesměl odjet. Všechny tyto děti nacisté později odvezli do koncentračních táborů a válku pravděpodobně nepřežily.

Když se londýnská kancelář Výboru BCRC měla zavřít, všechny důležité dopisy, články a zprávy získal Winton jako upomínku. Na závěr akce vzpomíná Winton následovně: „České železnice někdy vyhrožovaly, že nedovolí vlakům odjet, pokud nebude zaplacena vysoká částka, a já jsem dostal z Prahy naléhavou žádost o další finance. Ačkoli jsme měli velice málo peněz, vždycky se nám podařilo zaplatit včas.“

Winton se po válce vrátil ke své úřednické práci. Na jeho činy by se asi zapomnělo, kdyby jeho žena v roce 1988 neobjevila dokumenty, které chtěl Winton vyhodit. Na dotaz, proč nic neřekl ani své ženě a vlastním dětem Winton odpovídá, že „přeci každý muž má před svou ženou nějaké to tajemství“. Jeho chráněnci Wintona objevili až 50 let po tom, co jim zachránil život, a v Londýně mu v roce 1988 před televizními kamerami BBC poděkovali. BBC pozvala Wintona a jeho chráněnce do jednoho pořadu, aniž by jim to řekla. Jeho příběh zachycuje film režiséra Matěje Mináče s názvem Všichni moji blízcí a dokument Nicholas Winton – Síla lidskosti.

Winton dnes říká skromně: „Ty děti potřebovaly pomoc a já byl schopen jim ji poskytnout. Nic víc, nic míň.“ A dodává: „Nevím, proč zrovna mě ta věc napadla. Kdybych to nebyl já, tak snad někdo jiný. Pro mě to byla spíš taková malá životní epizoda, která už dávno skončila.“

V Česku žije šestnáct zachráněných dětí, po světě se jich přihlásilo kolem čtyř set dvaceti. Zachránění mají dnes na pět tisíc potomků. Královna Alžběta II. Wintona povýšila do rytířského stavu. Česká a slovenská veřejnost se o Wintonovi dozvěděla zřejmě až v roce 1991, kdy jej do Prahy pozvala Federace židovských obcí a Lidové noviny a kdy jej přijal tehdejší předseda československého Federálního shromáždění Alexander Dubček. Za záchranu dětí dostal v roce 1998 od prezidenta Václava Havla i Řád Tomáše Garriqua Masaryka.

Sir Nicholas Winton se narodil v roce 1909 rodičům německo-židovského původu v Anglii. V polovině 30. let si stále intenzivněji uvědomoval zvláštní napětí, které vládlo v jeho rodině. Do Hampsteadu, kde rodina bydlela, začali chodit příbuzní a přátelé, kteří utíkali z Německa před epidemií zvanou nacismus.

Seznamy evakuovaných dětí, kterým v roce 1938 pomáhal z Československa odjet Nicholas Winton.
Seznamy evakuovaných dětí, kterým v roce 1938 pomáhal z Československa odjet Nicholas Winton.
Více fotek
  • Seznamy evakuovaných dětí, kterým v roce 1938 pomáhal z Československa odjet Nicholas Winton. zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/224/22389.jpg
  • Prezident Václav Havel předává v roce 1998 Nicholasi Wintonovi Řád Tomáše Garriqua Masaryka. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/224/22388.jpg