Česká republika již několik let hledala místo pro uložení ostatků německých vojáků

Praha - Už několik let se v Česku hledá místo, kde by mohly být uloženy ostatky německých vojáků padlých na území České republiky během druhé světové války. Poté, co před lety kvůli nedostatku peněz zkrachoval projekt na jejich pohřbení v pražských Strašnicích, nyní o zřízení vojenského hřbitova rozhodlo město Cheb.

Chebští radní schválili dohodu o umístění německého válečného hřbitova ve městě letos 15. května. V Chebu měly být ostatky německých vojáků umístěny již v roce 1995. Zvedla se ale vlna odporu a město nakonec od dalších jednání ustoupilo. Příležitosti využily Mariánské Lázně, kde byl vybudován Park usmíření. Tam jsou ostatky několika stovek Němců.

O ostatky německých vojáků se stará německý Lidový spolek

Ostatky německých vojáků v Česku exhumovala od počátku 90. let česká firma PARGENT pro německý Lidový spolek pro péči o válečné hroby. Tento spolek, který platil veškeré práce spojené s exhumací i následné vyšetření ostatků, identifikaci a nové pohřbení, si vyžádal exhumace po celé republice, ale i v Polsku nebo Rusku. Pokud byla pohřbená osoba identifikována a měla v Německu příbuzné, tak jim spolek nabídl, že si mohou ostatky vyžádat a pohřbít v Německu. Pro ostatní byla na základě mezinárodních konvencí zřizována důstojná pohřebiště, a to po celé Evropě. Podle zvyklostí totiž bývají vojáci pohřbeni v zemi, v níž zahynuli. 

Podle dostupných informací byly pro německý lidový spolek exhumovány ostatky asi 22.000 německých vojáků, z toho 18.000 jich bylo uloženo v nových hrobech. Předpokládá se, že další desetitisíce na exhumaci ještě čekají.

Hřbitov německých vojáků měl být i v Praze

V Česku měl velký hřbitov německých vojáků vzniknout v Praze. V roce 2000 rozhodli pražští radní, že ostatky německých vojáků budou uloženy na někdejším evangelickém hřbitově ve Strašnicích naproti krematoriu. Rozhodnutí svěřit dlouho nepoužívaný hřbitov Lidovému spolku pro péči o válečné hroby však vyvolalo vlnu nesouhlasu. Především pamětníkům války a příbuzným obětí německé okupace vadilo, že hřbitov leží přímo proti symbolickému pohřebišti obětí nacismu a jen pár metrů od Hagiboru, který byl za války shromaždištěm lidí transportovaných do koncentračních táborů. Projekt byl nakonec zrušen kvůli nedostatku peněz, neboť náklady spolek vyčíslil zhruba na 72 milionů korun.

Před Chebem měl být hřbitov v Mariánských Lázních a v Hlučíně

Novou vlnu zájmu o ostatky německých vojáků rozpoutal v březnu 2006 článek v deníku Mladá fronta Dnes, který upozornil na to, že v jedné tovární budově v Ústí nad Labem je skladováno zhruba 4000 schránek s ostatky. Poté se začalo intenzivně hledat místo pro jejich trvalé uložení. Ostatky vojáků armáda převezla k dočasnému uložení do výcvikového prostoru Brdy.

Původně se předpokládalo, že tyto ostatky skončí na německém hřbitově v Mariánských Lázních. Poté ale nabídlo uložení ostatků severomoravské město Hlučín, s čímž německý spolek souhlasil. Nakonec se však spolek rozhodl využít možnosti pohřbít vojáky v Chebu. Od zřízení hřbitova v Hlučíně jej údajně odradily především právní komplikace, neboť na jeden z pozemků byla vázána zástava v hodnotě čtyř milionů korun.