Praha - Před 58 lety byla po osmidenním vykonstruovaném procesu popravena demokratická politička a právnička Milada Horáková. 27. června roku 1950 byli spolu s ní popraveni ještě další tři lidé. Případ Horákové byl v rámci akce Střed začleněn do vykonstruovaného procesu, jehož součástí byla nejmasivnější mediální kampaň doby. Odsouzeným nepomohly ani přímluvy světových osobností, jako byl Albert Einstein či Edmund Husserl. Prezident Klement Gottwald žádost o milost odmítl. Horáková byla jedinou ženou ve východním bloku, která byla popravena z politických důvodů.
Stránský: Do poslední chvíle jsme doufali, že Horákovou nepopraví
„Diskutovali jsme o tom jako o odstrašujícím příkladu. Horáková se stala oponentkou Gottwalda. Dělal to z nenávisti, protože to byla persona, která něco uměla. On byl jenom komunistický předák, který neuměl nic. Potřebovali se jí zbavit, báli se jí. Sociální návrhy, které podávala na pražském magistrátu, se uplatňovaly v zákonech a nesoudružka nemohla takové rozumy dávat,“ vzpomínal předseda Sdružení bývalých politických vězňů ČR Stanislav Stránský.
Že byl komunistický režim všehoschopný, se ukázalo už v květnu roku 1949, kdy byl popraven generál Heliodor Píka. Přesto lidé doufali, že komunisté Horákovou nakonec nepopraví. „Překvapilo nás, že Horáková na popravu šla, pořád jsme doufali, že to neudělají,“ řekl Stránský.
Nejmasivnější mediální kampaň doby
„Proces s Miladou Horákovou jednoznačně symbolizuje zlikvidování politických oponentů,“ komentoval historik Ústavu pro studium totalitních režimů Tomáš Bursík. Měl především vyvolat odstrašující příklad. Strach se režimu podařilo vyvolat hlavně mezi ženami, které se aktivně zabývaly politikou. „Měli jsme o ně strach i my, nevěděli jsme, co bude, která bude další,“ uvedl Stránský.
Jedním z cílů celého procesu bylo také vytvoření vzoru pro další politické kauzy. Přelomová byla především masivní mediální kampaň, která celý proces provázela. „Každé slovo i písmeno bylo naplánováno,“ dodal Bursík. Vyvrcholení nenávisti nastalo, když revoluce začala „požírat svoje vlastní děti“, a to v procesu se Slánským.
Na minulost nelze zapomenout
Do plnoletosti se nyní dostává mládež, která už komunismus nezažila. „Z vlastní zkušenosti vidím, že děti o svou minulost zájem mají, ptají se. Vzniká také řada projektů, které historii přibližují,“ řekl Bursík. Podle Stránského na minulost zapomenout nelze: „Neumíme se s tím vyrovnat. Národu bylo tak ublíženo, že to nelze zapomenout. Lidé jsou podvědomě nainfikovaní zlem, které tu komunismus zanechal.“
Milada Horáková se dlouhodobě snažila o lepší postavení žen v české společnosti. Držela se Masarykova hesla, že není otázka ženská, je jen otázka lidská. 2. srpna 1940 byla se svým manželem zatčena gestapem. Důvodem byla hlavně činnost v ženském národním výboru. Gestapo tehdy odhalilo její vazby na odboj a transportovalo ji do pevnosti v Terezíně, kde strávila zbytek války. Později byla aktivní členkou třetího protikomunistického odboje. 27. září 1949 ji zatkla Státní bezpečnost, 27. června 1950 byla popravena.
GALERIE
Novinový článek k procesu s Miladou Horákovou