Kritici americké základny v Evropě tvrdí, že jde o šíření amerického vlivu ve světě

Washington - Bílý dům tvrdí, že radar v Brdech zajistí bezpečnost Spojeným státům i jejich spojencům. Odpůrci amerického plánu však namítají, že jde jen o šíření amerického vlivu ve světě. A ještě dál jdou skeptici, kteří dokonce pochybují o schopnostech protiraketové obrany, které podle nich zdaleka neodpovídají nadějím, jaké do ní Spojené státy vkládají.

Američané se však brání: „Chceš-li mír, připravuj válku,“ odpovídají Američané na argumenty, že budováním protiraketové obrany chtějí čelit hrozbě, která ještě neexistuje. Už teď proto nacvičují ničení střel, které by jednou mohly mířit na Spojené státy.

Infračervené senzory mohou zachytit už start balistické střely, jinak ji systém odhalí ve chvíli, kdy proletí mraky. Radary včasného varování, satelity a x-band radary pak zjistí informace o velikosti, rychlosti a směru střely, které předají operačnímu středisku. To vybere nejvhodnější základnu a nechá odpálit protiraketové střely. Pokud první selže, může vypálit další salvu.

Kritika radaru přichází i z USA 

Kritici ale fungování systému zpochybňují. „Když spolu s jadernou hlavicí vypustíte například balóny, nebude to fungovat, protože systém je nerozpozná. Jsou to vyhozené peníze,“ tvrdí odborník na obranu, Union of Concerned Scientists Stephen Zouny.

Philip Coyle, poradce Centra pro Obranné informace CDI citoval ředitele Agentury pro raketovou obranu USA Henry Oberinga: „Generál Obering řekl americkému senátu, že on by dokázal asi to, že by trefil jednu íránskou raketu, ale Íránci by nesměli používat klamné cíle. Takže Írán by, dejme tomu, útočil na Evropu pouze jedinou raketou, a pak bychom museli čekat, co bude - tomu se nedá věřit.“ Obering ale kritiku odmítá a tvrdí, že v posledních letech obranné technologie významně pokročily. „Názory pana Coyla jsou zastaralé, protiraketový program opustil před osmi lety. Za tu dobu jsme dosáhli mnoha věcí a on prostě nemá poslední informace.“

Američané rozšiřují obranu kvůli Teheránu 

V současnosti protiraketová obrana pokrývá území Severní Ameriky a radary a protiraketové systémy jsou rozmístěny od Grónska a Velké Británie až po Japonsko a Aleuty. Američané se ale obávají, že během příštích let by Teherán mohl vyrobit střely, které doletí do Evropy a budou schopné ohrozit tamní americké základny. Radarová a protiraketová základna by pokrytí amerického protiraketového systému podstatně rozšířily. Kromě západní Evropy by pokryl i jižní a východní část kontinentu a zasahoval by až nad severozápadní část Afriky.

„Řešili jsme, jaká má být vzdálenost mezi protiraketovou základnou a radarem, aby to bylo účinné. Vzdálenost mezi Českem a Polskem v těch trajektoriích prostě fungovala. Vzdálenost Česka a Polska od Íránu byla naprosto ideální, protože, pokud budete příliš blízko, tak rakety nesestřelíte a pokud daleko, dáváte všanc přátelské země a americké jednotky,“ vysvětluje americké představy Obering.

Spojené státy se také chlubí vzrůstajícím počtem úspěšných testů protiraketového systému. V posledních letech většinu cvičných cílů zneškodnil. Kritici však upozorňují na to, že při testech startuje většinou jediná raketa. A pokud by se skutečně stát jako Írán, na který se Washington nejčastěji odvolává, skutečně rozhodl zaútočit na Evropu nebo Izrael, měl by k dispozici mnohem větší počet střel.

Ředitel americké Agentury pro raketovou obranu Henry Obering.