Praha - Ivan Passer představuje jednoho z nejslavnějších tvůrců zlatého věku československého filmu 60. let. Na svém kontě má 15 amerických titulů. K vydařeným snímkům patří například Zrozen k vítězství nebo Cutterova cesta, psychologický thriller zabývající se vietnamským syndromem. Na kontě jednoho z nejkontroverznějších filmařů naší doby je ale i takový snímek, jakým je Stalin. Passer ho natočil jako tříhodinový, civilně pojatý portrét bolševického krutovládce, ličící jeho privátní život. Do role Stalinovy ženy tehdy obsadil pro film neznámou Julii Ormondovou.
Filmový režisér a scenárista Ivan Passer slaví narozeniny
Passer ve svých filmech rafinovaně balancuje na pomezí tragiky a komiky. Jeho snímky vypráví se soucitem a jímavostí o lidech ze společenské periferie. Sám Passer je samouk. Jeho vzdělání skončilo základní školou. Poté studoval společně s Václavem Havlem a Milošem Formanem na gymnáziu v Poděbradech. Komunistický režim mu ale znemožnil složit maturitu. V roce 1957 jej po třech letech dokonce vyloučili i z FAMU.
Poté vystřídal několik zaměstnámí. Pracoval u soustruhu, v železárnách, na stavbě silnic, ve vodní elektrárně, rok jezdil po vlasti s romským lunaparkem. Zkušenosti z dělnických profesí se následně staly námětem jeho děl, ve kterých se s pochopením a humorem zabývá tragikomickými antihrdiny vystavenými tlaku prostředí a osudu.
Po účasti ve skupině kolem Alfréda Radoka, která připravovala program Laterny magiky na světovou výstavu Expo 58, proslul jako spoluscenárista a asistent režie u všech českých filmů Miloše Formana, počínaje Konkursem (1963) a konče Hoří, má panenko (1967).