Praha - Před třemi a půl lety, 19. ledna 2005, seznámil ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek veřejnost s projektem na výstavbu nové budovy Národní knihovny na pražské Letné. V následné mezinárodní soutěži zvítězil návrh architekta Jana Kaplického. Jeho "blob", jak byl posléze projekt přezdíván, vyvolal mezi politiky i veřejností rozporuplné reakce. Po třech a půl letech diskusí, kde a jaká knihovna bude stát, vše uzavřel ministr kultury Václav Jehlička. Ten definitivně ukončil všechny spekulace a oznámil, že nová budova knihovny se stavět vůbec nebude. Stát tak vynaloží příslušné finance na rekonstrukci stávajícího sídla, pražského Klementina.
Tři a půlleté úsilí o novou Národní knihovnu definitivně skončilo
Celé veřejnosti je jasné, že chobotnice na Letné se stavět nebude, prohlásil ministr kultury Jehlička. Ministr již v květnu připustil, že na Kaplického chobotnici nejsou peníze. V rozpočtu je na knihovnu vyčleněno 1,9 miliardy korun a Kaplického projekt by stál kolem čtyř miliard.
Národní knihovna oficiálně vyhlásila anonymní mezinárodní projektovou soutěž pro architekty a architektonické týmy v květnu 2006. Vítězný návrh architekta Jana Kaplického a jeho studia Future Systems vybrala osmičlenná porota jednomyslně a loni 2. března jej zveřejnila. Česká komora architektů (ČKA) poté zpochybnila vítězný návrh, neboť údajně porušil podmínky soutěže tím, že umístil prostor pro uchování konzervačního fondu pod zem. Zástupci poroty porušení podmínek odmítli.
Proti chobotnici se postavili zejména politici ODS
Projekt měl již od vyhlášení řadu kritiků. Proti výstavbě se postavil i prezident Václav Klaus. „Artefakt pana Kaplického se mi zdá být nesmírně nepokorný, svévolný, až arogantní… Pro mne je stavba pana Kaplického ošklivá a nemyslím, že je to proto, že jde o nesecesní, nekubistickou, nefunkcionalistickou stavbu. Nelíbí se mi sama o sobě,“ charakterizoval projekt prezident. Kromě Klause se proti stavbě Kaplického knihovny postavila prakticky celá ODS, nejhlasitěji asi pražský primátor Pavel Bém.
Kromě estetických výhrad se objevily i spory ohledně místa, kde měla nová budova stát. Kromě původního místa pražské Letné se spekulovalo o pozemku v blízkosti stanice metra Vyšehrad či o centru Prahy na Klárově. Změna místa by si podle Kaplického vyžádala kompletní přepracování projektu. V této souvislosti Kaplický poprvé připustil, že by jeho návrh nové budovy vůbec nemusel v Praze stát.
Ježek odmítá výhrady pražské ODS včetně námitek, že navrhovaná stavba zasahuje i na pozemky, jejichž prodej zastupitelstvo neschválilo. Podle něj zástupci Prahy byli u schvalování knihovny od samého počátku a o změnách kolem pozemků věděli a souhlasili s nimi.
Nicméně o osudu nové knihovny nakonec rozhoduje vláda. Žádné velké nadšení nesdílel ani premiér Mirek Topolánek, podle něhož stavba nové budovy Národní knihovny nepatří mezi priority současné vlády, a není tedy vůbec zřejmé, zda na ni stát chce dát peníze.
Budova z ateliéru architekta Jana Kaplického měla stát na Letné v místech, kde je nyní tramvajová smyčka. Výstavba měla být podle původních plánů hotova do podzimu 2011, stát měla kolem dvou miliard korun. Do nové knihovny se měly přestěhovat fondy od začátku 19. století až po současnost. Disponovat měla prostorem pro deset milionů svazků, což je rezerva na zhruba padesát let. Budova byla vysoká 48 metrů a měla devět poschodí. V netradiční stavbě měly své místo kromě knihovních fondů i kavárna, restaurace, studovny či víceúčelový sál. Většina fondů měla být umístěna v podzemí budovy, o dopravu knih se měl starat automatický robotický systém.
GALERIE
Pražský primátor a ředitel Národní knihovny na tiskové konferenci o výstavbě nové budovy Národní knihovny