Miliardy budeme platit firmě, která je spojena s podezřelými obchody

Praha - Daňoví poplatníci budou podle rozhodnutí arbitrů muset zaplatit téměř devět miliard korun firmě Diag Human českého emigranta Josefa Šťávy, která je podle obchodního rejstříku v likvidaci. Diag Human je právní nástupce firmy Conneco, která se mimo jiné pokusila vyvézt zakázanou psychotropní látku do Lesotha a bez povolení obchodovala s krevní plazmou. Na nepovolené obchody přišel tehdejší ministr zdravotnictví Martin Bojar, který o podezřelých praktikách firmy Conneco informoval jejího dánského partnera, jenž poté přestal se společností Conneco spolupracovat.

Podivný kontrakt na jihu Afriky, nepovolený obchod s plazmou 

Švýcarská firma Diag Human koupila majoritní podíl společnosti Conneco v roce 1993. Conneco se poprvé „proslavila“ v roce 1990, kdy si v jednom výzkumném ústavu objednala sto dvacet kilo metachalonu. Z psychotropního metachalonu lze podobně jako třeba z efedrinu snadno vyrobit drogu. Ve většině států proto podléhá zvláštnímu režimu a je také na seznamu zakázaných léčiv. Conneco se ji však pokusila vyvézt přes neexistující švýcarskou firmu do jihoafrického království Lesotho, které je výjimkou. Metachalon měl být údajně na objednávku tamějšího ministerstva zdravotnictví jako levné uspávadlo.

Nicméně Mezinárodní úřad pro kontrolu narkotik včas zjistil, že Lesotho o žádný metachalon nestojí, a Interpol označil předloženou objednávku za padělek. K vývozu tedy nedošlo a z podnětu Generální prokuratury bylo zahájeno trestní stíhání. Autorství zfalšovaného dokladu se bohužel nikomu neprokázalo. Představitelé Conneca pak přesvědčili policii o tom, že látku vlastně chtěli vyvézt omylem. Proto bylo vyšetřování začátkem roku 1992 zastaveno.

O firmě Conneco se dále hovořilo v souvislosti s tím, že její pracovníci navázali kontakt s některými transfuzními stanicemi v Čechách a bez povolení od nich nakupovali krevní plazmu. Nerespektovali tak výsledky ministerského výběrového řízení, v němž nabídka firmy Conneco vypadla hned v prvním kole, a obchodovali s plazmou v Čechách dál. Tato činnost vyvrcholila odvoláním ředitele nemocnice ve Frýdku-Místku, která Connecu dodala okolo 600 litrů plazmy.

Spor odstartoval dopis ministra Bojara dánské firmě NovoNordisk

Počátkem sporu byl dopis, který v roce 1992 zaslal tehdejší ministr zdravotnictví Martin Bojar dánské firmě NovoNordisk, s níž Conneco spolupracovalo. Rozhodl se tak poté, co se po kontrole v jednom transfuzním oddělení našlo její zboží za víc než milion korun bez odpovídající dokumentace. V dopise vyslovil pochybnost na adresu firmy Conneco, později Diag Human. Dánská společnost proto ukončila s firmou spolupráci, a v podstatě jí tak znemožnila působit na trhu s českou krevní plazmou a spor byl na světě. O rok později, kdy už Bojar nebyl ministrem, v dopise majiteli Diag Human Josefu Šťávovi napsal, že Diag Human jednala v letech 1991 a 1992 při obchodech s plazmou a krevními deriváty v souladu s tehdy platnými předpisy. Oba dopisy později firmě posloužily jako důkaz, že byla poškozena pověst firmy. Ta v roce 1995 poslala ministerstvu žádost o náhradu škody, kterou jí způsobil právě dopis ministra.

Firma dvakrát neprošla výběrovým řízením ohledně krevní plazmy

Společnost podala žalobu na tehdejšího ministra Bojara za omezování hospodářské soutěže. K soudu však nedošlo, protože plazmu nelze považovat za zboží. Jde o látku nezbytnou pro krevní transfuze a pro výrobu léků podporujících imunitní systém, kterou je možno získat pouze při odběru krve a nelze ji ničím nahradit.

Ministerstvo zdravotnictví export plazmy reguluje vývozními licencemi. Firmy, které povolení obdrží, musí zaručit, že budou naší plazmu zpracovávat odděleně a všechny léky, které dodají zpět do Česka, budou vyrobeny právě z ní. Regulaci rozběhl v roce 1992 ministr Martin Bojar. Jeho úřad vybral v konkurzu dvě firmy. Zájem měla i společnost Conneco. Úředníci si však pamatovali její metachalonový byznys a ze soutěže ji vyřadili. Krátce po tomto neúspěchu prošel podnik důležitými změnami. Majoritní podíl si v něm během roku 1993 koupila právě firma Diag Human.

Koncem roku 1993 vypršela platnost licencí ministra Bojara a jeho nástupce Luděk Rubáš vypsal nový konkurz. V té chvíli se na scéně objevila Diag Human. Sítem však neprošla ani tentokrát. Podle týdeníku Respekt nechtěla totiž krevní plazmu zpracovávat, ale pouze s ní obchodovat.

Diag Human je v likvidaci

Společnost Diag Human byla zapsána do obchodního rejstříku 3. srpna 1994. Na základě rozhodnutí jediného společníka ze 17. prosince 2003 je firma podle obchodního rejstříku od 1. ledna 2004 v likvidaci. Český emigrant Josef Šťáva je pravnuk někdejšího správce bechyňského zámku. Po roce 1958 emigroval do Švýcarska a po listopadu 1989 se vrátil zpět s pohádkovým jměním. Prý se prosadil ve farmaceutickém průmyslu. V majetku jedné ze společností, které v Čechách založil a řídí, je i bechyňské panství - renesanční zámek a přes pět tisíc hektarů půdy včetně tří set hektarů jezer a rybníků. Na podnikatele Josefa Šťávu byl v roce 2003 vydán mezinárodní zatykač, neboť jeho jméno je spojeno s korupčním skandálem v Německu.

Diag Human dostala 327 milionů, chtěla ale víc….

V říjnu 1996 podala Diag Human rozhodčí žalobu o téměř dvě miliardy korun. Stát arbitráž prohrál a v roce 2002 musel firmě zaplatit zhruba 327 milionů korun. Šťáva však chtěl ještě další odškodné, téměř 14 miliard korun. Rozhodčí mu však přisoudili více než polovinu této částky. Nic na tom dodatečně nezmění ani zjištění parlamentní vyšetřovací komise, podle které nebyl důvod zrušení obchodu Diag Human s jednou dánskou firmou dopis českého ministra zdravotnictví, ale dluhy Diag Human.