Nová měření vrátila do hry jeden z výzkumů klimatické změny, který otevírá diskuse o jejích dopadech

Londýn - Takzvaná "hokejka" je graf složený z průměrných teplotních výkyvů za poslední 2 tisíce let, přičemž dramatická čepel hokejky označuje posledních výjimečně teplých 300 let. Jednoznačně potvrzuje výjimečnost posledních desetiletí a potírá tak odpůrce klimatické změny. Nutí k úvahám o roli člověka.

Graf ve tvaru hokejky se kvůli zpochybnění metod měření z vědeckých diskusí málem vytratil, nové poznatky ho ale opět vrátily na scénu. V roce 1998 šlo o hlavní argument zastánců lidského původu klimatické změny: Graf ukazuje teplotně stabilních 1000 let lidské historie, následovaných nevysvětlitelným zvyšováním teplot zhruba v období průmyslové revoluce. V roce 2001 hrál klíčovou roli na světové konferenci o změně klimatu. Poté však přišla zdrcující kritika.

„Hokejka“ vyřadila z diskuse odpůrce klimatické změny

Na výslunní se graf vrátil díky výzkumu nařízenému americkým Kongresem. Americké výsledky tvar grafu potvrdily a zkonkretizovaly: Na severní polokouli bylo podle nich v druhé polovině 20 století nejtepleji za posledních 1000 let. Hlavní metodou je výzkum staletých sněhových vrstev a letokruhů starých stromů.

Právě letokruhy stromů byly cílem původní kritiky a málem výzkum zdiskreditovaly. Jejich svědectví prý bylo nejasné. Výzkum v roce 2006 se už bez nich obešel, přesto dosáhl stejných výsledků. A po zopakování výzkumu letokruhů v širším měřítku získali vědci dva výsledky - jeden z ledu, druhý ze dřeva. A oba přinesly vzájemně si podobný graf ve tvaru hokejky. Další tým přidal výzkum korálů ve světových moří, jehož zanesení do grafu opět zobrazilo známý tvar.

Význam grafu spočívá především v tom, že zcela jasně ukazuje rozdíl mezi zdroji změn klimatu v minulosti (sluneční aktivita, sopečné erupce apod.) a současnosti. Ať už tedy jde o jakýkoliv proces, museli i ti největší odpůrci změny klimatu přiznat, že poslední desetiletí jsou zcela výjimečná.

Posledních deset let tak zůstává především otázka, nakolik hraje roli působení člověka. Vzhledem k tomu, že člověk a industrializace jeho společnosti jsou v daném období jedinou výraznou změnou na planetě, zdá se odpověď jednoduchá: Klimatická změna musí souviset s působením člověka. Současně došlo i ke změně složení atmosféry a začal působit známý „skleník“.

Přesnější by proto byla jiná odpověď: Klimatická změna musí souviset se skleníkovým efektem, který možná souvisí s působením člověka. A v tu chvíli už není tak důležité, zda za změnu klimatu může člověk, ale zda a jak ji ovlivňuje a co to pro něj znamená.

Připravme se na velké změny

Oba relevantní tábory (tedy zastánci a odpůrci role člověka) cítí, že klimatická změna bude tajemnějším procesem, než se zdá. Nejde nejspíše o oteplování nebo ochlazování počasí ve světě, ale spíše o jeho extremizaci. Sušší oblasti budou sušší, vlhčí oblasti budou vlhčí. Střední podnebný pás bude postupně zažívat stále menší rozdíly mezi ročními obdobími, tropický pás naopak stále dynamičtější skoky mezi deštěm a suchem.

Příštích deset let se má klimatická změna „nadechovat“. Má jít o sice turbulentní, ale z hlediska celkové změny především přechodné období. Provázet jej mají silnější bouře, dramatičtější projevy vodních mas (záplavy, deště, vlnobití), tání ledovců a vymírání druhů. Co přijde po těchto deseti letech není jasné. Buď další stabilizace, nebo ještě mohutnější změny.

Jisté je, že klimatická změna se lidstva nesmazatelně dotkne. Jedním ze scénářů je přizpůsobení se: Z hlediska každodennosti si budeme muset zvyknout na šetření energiemi a spolehání se na osvědčené a funkční spíše než na okázalé a módní předměty. Změny počasí budou tak mohutné, že letní vycházky bez připraveného teplejšího oblečení budou vážné hazardování se zdravím. Pravděpodobně se zpomalí vývoj v okrajových oblastech kultury, jako je elektronika, spotřební zboží a oblečení.

Měnit počítačové komponenty, šatník nebo boty častěji než jednou za několik let bude pro většinu obyvatel nedosažitelný luxus. Každý detail našich životů i hospodaření států se bude přizpůsobovat potřebě odolnějších a trvalejších materiálů a hodnot. Vzroste význam obnovitelných a alternativních zdrojů energie, recyklace a repasování. Společensky vzroste důraz na praktičnost, nezávislost a samostatné jednání. Společnosti budou muset přejít na hospodářský model „buněk“ (schopných pěstovat vlastní potraviny a získávat vlastní energii, bez nutnosti cestovat za zaměstnáním mimo buňku), ale zároveň se stanou závislé na výraznějším informačním provázání.

Druhý scénář je jednodušší. Lidstvo se tak radikálně nepřizpůsobí a jednoduše klimatickou změnu přežije „silou“. Tento scénář boje s klimatem je závislý na rozšíření nového zdroje energie, který by svým příkonem dokázal vyvážit lidskou neochotu k širším a hlubším změnám. V této variantě, pro lidskou povahu přirozenější, se s klimatickou změnou popereme - ale nepoučíme se z ní.

Přizpůsobíme se, nebo budeme riskovat?

Je otázkou, který scénář je pro lidstvo výhodnější. První, přizpůsobení, by vývoj lidstva zpomalil, ale přinesl by mnoho dobrého (z hlediska ekologie a návratu k přirozenějším sociálním jednotkám jako je rodina a obec). Zároveň by ale některé části světa odsoudil k naprosté technologické závislosti na jiných, možná by se některé z „buněk“ rozhodly izolovat a zamezit tak dosavadnímu vývoji takzvané „globální vesnice“. A navíc by scénář přizpůsobení mohl vést k vývoji směrem k osobní sobeckosti a rozšíření zákona silnějšího, proti kterému by dravé prostředí moderní světové společnosti bylo idylickou pohádkou.

Druhý scénář „boje s klimatem“ by planetě nepřinesl nic dobrého. Ale zachoval by ideál přirozeného (expanzivního a překotného) vývoje, což je pro většinu dnešních státních celků přijatelnější řešení než zavedení změn a hledání složitých komplexních řešení. Napumpovat do stále se zrychlujícího světa současnosti tolik energie, aby dokázal přežít jakoukoliv klimatickou změnu, nemusí být nic těžkého.

Možná ani nepotřebujeme nový zdroj energie a stačí těžba nerostných paliv v hlubších mořích a pod ledy arktidy. Co ale uděláme, pokud se ve spojitosti s jejich spalováním prokáže přímý lidský vliv na klimatickou změnu? V tom případě by byl scénář „boje s klimatem“ spirálou klesající do mhohem hrůznějších scénářů.

Ať už je tedy váš názor jakýkoliv, musí si lidstvo odpovědět na zcela jednoduchou otázku: Chceme riskovat, nebo se přizpůsobit?

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Více fotek
  • Ilustrační foto autor: ĆT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/369/36803.jpg
  • Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/2/159.jpg
  • Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/105/10440.jpg
  • Ilustrační foto zdroj: blesk.jobiwet.net http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/245/24483.jpg