Další pokrok ve studiu sezónních depresí

Toronto (Kanada) - Pokrok ve výzkumu sezónních depresí přišel letos ještě před podzimním stmíváním. Kanadský vědecký tým konečně objevil přímé spojení mezi světlem a chemickými procesy v mozku. Přiblížil se tak odpovědi na původ pod- a zimních depresí.

Studie potvrdila známou souvislost mezi nedostatkem denního světla a špatnou náladou. Čím méně světla, tím méně se v mozku vyskytuje chemikálie serotonin, zodpovědná za regulace nálady a udržování její „optimistické hladiny“.

Tento princip funguje u většiny savců a je propojen s přípravou na hybernaci. S úbytkem serotoninu přicházejí únava a chuť přespávat, apatie a nedostatek sil, popudlivost a přejídání. Následkem těchto obtíží je deprese, která může trpícího ohrozit na životě.

Kanaďané nyní přišli s vysvětlením, jak přesně serotoninu ubývá. Mozek v souvislosti s úbytkem světla vytváří nadbytek proteinu, který serotonin v mezibuněčném prostoru mozku „loví“ a neutralizuje. Tím zvyšuje možnost nástupu depresí. Efekt je výraznější v zemích mírného podnebného pásu, kde vylučování serotoninu vzrůstá v letních měsících. V tropickém pásu i severských zemích bývá jeho hladina v průběhu roku zhruba konstantní.

Nezáleží na intenzitě světla, ale denní době

V zimě jsou si východ a západ slunce blíž, rytmus organismu se tak rozladí a mozek se musí přízpůsobit. Tato nepřirozená změna pak působí nerovnováhu vedoucí k depresím. Hlavním způsobem boje proti zimní únavě se zdá být dostatek světla při vstávání, čím bělejšího nebo přirozenějšího, tím lépe.

Překvapivé zjištění přišlo při zkoumání proteinu v praxi. Snímáním mozkové aktivity desítek lidí a analýzami jejich mozkové chemie v různých částech dne vyšlo najevo, že o počet světlých hodin v průběhu dne nejde. Hlavním spouštěcím mechanismem proteinu „lovce serotoninu“ je totiž intenzita světla v určitých bodech dne spíše než světlo v jeho průběhu.

Výzkum sice stále neposkytl jednoznačné řešení SAD (Seasonal Affective Disorder) nepřišel, může však pomoci mnoha lidem, kteří jím trpí. Ti se nyní mohou zaměřit na vědecky nejpravděpodobnější zdroj svých obtíží (ranní nedostatek přirozeného světla) a další léčbu vyhledávat až pokud nedojde ke zlepšení.