Deštníková vražda bulharského spisovatele Markova

Londýn - Do dějin případ vstoupil jako „deštníková vražda“ a dodnes není objasněn. Neznámý pachatel vpravil 7. září 1978 v Londýně pomocí speciálně upraveného deštníku jed do těla bulharského spisovatele a disidenta Georgiho Markova, který za čtyři dny zemřel. Podezření padlo na bulharskou komunistickou tajnou službu a kdysi obávanou sovětskou tajnou policii KGB. Podle některých spekulací si zabití Markova, který v Londýně pracoval v bulharské sekci rozhlasové stanice BBC, objednal osobně vůdce bulharských komunistů Todor Živkov, protože Markov, kdysi prominentní spisovatel a později ostrý kritik poměrů v Bulharsku, toho příliš mnoho věděl o životě bulharských vládců. Zajímavostí je, že Živkov slavil právě 7. září 1978 sedmašedesátiny.

Vražda na londýnském mostě Waterloo připomínala ty nejodvážnější scény ze špionážních románů. „Když šel kolem autobusové zastávky, najednou ucítil bolestivé bodnutí dole na pravém stehně,“ napsala jeho žena Annabel v pamětech svého manžela a dodala: „Otočil se a uviděl nějakého člověka, který se ohýbal k deštníku a zamumlal promiňte. Druhý den ráno dostal (Markov) horečku a za tři dny zemřel. Při pitvě se v jeho stehně našla kovová kulička obsahující jed ricin. Bulhaři nabídli pomoc při vyšetřování. Nedůvěřivý Scotland Yard odmítl. Viník se nenašel, případ byl uzavřen jako nezákonné zabití.“

Markov se narodil 1. března 1929 v Kňaževu u Sofie a původně vystudoval chemii. Později se ale stal významným a uznávaným spisovatelem a údajně se těšil důvěře a náklonnosti režimu a hlavy státu Živkova. Postupně ale začal být k poměrům ve své zemi kritický a v době Pražského jara se údajně chystal vystěhovat do Československa. V roce 1969 se mu podařilo získat povolení k výjezdu do Itálie, kde chtěl navštívit svého bratra. Domů se však již nevrátil.

V roce 1971 se usadil v Londýně, kde začal pracovat pro BBC, Deutsche Welle (německé mezinárodní vysílání) a také dojížděl do Mnichova, kde spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa (RFE). V Bulharsku byl v nepřítomnosti odsouzen do vězení a označen za zrádce. Podle historiků Živkov znervózněl hlavně po disidentské Deklaraci 78 a tehdy také údajně prohlásil, že Markov musí být umlčen.

Todor Živkov
Todor Živkov