Mnichovská dohoda obětovala Československo, válce ale nezabránila

Mnichov - Mnichovskou dohodu, která v podstatě předznamenala počátek druhé světové války, podepsali v noci 29. září premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý nacistický vůdce Adolf Hitler. Mnichovský diktát nejen zlikvidoval tehdejší demokratické Československo, ale také výrazně usnadnil naplňování Hitlerových expanzivních plánů. Československo bylo přitom z těchto jednání vyloučeno a jeho představitelům bylo pouze doporučeno, aby podmínky dohody „prostě přijali“. Vláda tak učinila již dopoledne 30. září.

Bezprostředním následkem mnichovského diktátu bylo nucené postoupení Sudet Německu a dalších československých území Polsku a Maďarsku. Neněmečtí obyvatelé, kteří se nechtěli stát druhořadými občany Německé říše, museli rychle opustit své domovy a přesídlit do vnitrozemí. Na rozhodování byla velice krátká doba - německá armáda překročila hranice již 1. října ve 14:00 hodin.

Přijetí dohody vyvolalo mezi obyvatelstvem šok

Prezident Edvard Beneš jedno ze svých nejtěžších rozhodnutí ve funkci obhajoval slovy: „Kdybychom nepřijali, udělali bychom čestnou válku. Ale ztratili bychom samostatnost a národ by byl vyvražděn.“ Bránit zemi bylo ještě šest dní před Mnichovem připraveno více než milion mužů ve zbrani, bezmála tisícovka letadel a tři stovky tanků. I kdyby se však československá vláda rozhodla Německu vzdorovat, byla by podle historiků s největší pravděpodobností poražena.

Hitler

„Nebudou-li do 1.října Sudety odevzdány Německu, pak já, Hitler, sám půjdu jako první voják proti Československu.“ (projev z 26. září 1938)

Republika přišla o 30 procent území s téměř 34 procenty obyvatelstva. Pohraničí do konce roku 1938 opustilo více než 114 500 Čechů, 11 500 německých antifašistů, 7000 Židů a přibližně tisíc osob jiných národností. Pod svrchovanost Německa, Maďarska a Polska se dostalo přes jeden milion osob české, slovenské, případně ukrajinské národnosti. Československo ztratilo rovněž obrovský ekonomický potenciál a Hitler navíc bez boje získal pásmo pohraničních pevností.

Mnichovský diktát - podle Západu měl zajistit mír v Evropě

Dohoda z Mnichova byla zpočátku vydávána za akt, který Evropě zajistí mír. Klíčovou roli v tom sehrála Velká Británie, kterou, na rozdíl od Francie, nevázala s Československem spojenecká smlouva. Britský premiér Chamberlain, hlavní představitel tzv. politiky appeasementu (usmiřování), věřil v dohodu s Hitlerem.

Neville Chamberlain

„Bylo by hrozné, kdybychom museli kopat zákopy a zkoušet plynové masky, protože se v nějaké vzdálené zemi (Československu) hádají mezi sebou lidé, o nichž nic nevíme. Kdybychom měli bojovat, museli bychom mít větší důvod.“


Americký deník The Christian Science Monitor v září 1994 napsal, že v Mnichově se rozhodlo o Hitlerově politické budoucnosti, protože podle výpovědí jeho generálů by býval 1.října přepadl Československo a rychle prohrál. Většina historiků se však v současnosti shoduje v názoru, že by československá obrana byla spíše symbolická, neboť mnohem početnější a především v letectvu lépe vyzbrojená německá armáda by Československo „porazila“.

Kromě toho se na Hitlera podle amerického deníku chystal atentát, který mnichovská dohoda překazila. Hitler údajně sám nevycházel z údivu, že nikdo z vůdců Británie a Francie si neuvědomil důsledky toho, co právě učinili pro prosazení jeho plánů.